Otevřený dopis poslancům Evropského parlamentu

Vyloučení z oblasti působnosti

Toto nařízení se nepoužije pro rozmnožovací materiál rostlin:

a) určený výhradně k testování nebo vědeckým účelům;

b) určený výhradně pro účely šlechtění;

c) určený výhradně pro genové banky, organizace a sítě pro konzervaci genetických

zdrojů, v nichž je dotčený materiál rovněž uchováván, nebo pro osoby, které patří k

těmto organizacím nebo sítím;

d) vyměňovaný za jiný rozmnožovací materiál rostlin mezi osobami jinými než profesionálními provozovateli.

Vyloučení z oblasti působnosti

Toto nařízení se nepoužije pro rozmnožovací materiál rostlin:

a) určený výhradně k testování nebo vědeckým účelům;

b) určený výhradně pro účely šlechtění;

c) určený výhradně pro genové banky, organizace a sítě pro konzervaci genetických

zdrojů, v nichž je dotčený materiál rovněž uchováván, nebo pro osoby, které patří k

těmto organizacím nebo sítím;

d) vyměňovaný za jiný rozmnožovací materiál rostlin mezi osobami jinými než

profesionálními provozovateli.

e) pro získávání osiva, používaného výhradně pro vlastní potřebu.

bod d) Omezuje individuální sdílení semínek pouze na výměnu osiva za osivo. Fyzické osoby, které nejsou profesionálními provozovateli a vyměňují si osivo za peníze, podléhají dle aktuálního návrhu nařízení podmínkám pro menšinový trh (článek 36). To nevyhnutelně povede k obcházení zákona, protože většina zahrádkářů a jiných lidí, kteří si mezi sebou prodávají semínka, komerční semenářskou legislativu vůbec nezná, a i kdyby znali, nejsou vybaveni k tomu, aby byli schopni dodržet předepsané podmínky např. na kvalitu rozmnožovacího materiálu.

Semenařící zahrádkáři a jiní drobní pěstitelé, kteří nejsou profesionálními provozovateli, přispívají k uchování a rozvoji agrobiodiverzity bez jakýchkoli nákladů pro daňové poplatníky. Jejich práce je v tomto smyslu veřejně prospěšnou službou. Toho by se mělo využít a měli by být k této užitečné činnosti motivováni tím, že jim bude povolen prodej vlastního osiva. Veškerá výměna rozmnožovacího materiálu rostlin mezi fyzickými osobami, které nejsou profesionálními provozovateli, by tedy měla být vyjmuta z oblasti působnosti tohoto nařízení.

bod e) U používání vlastních semen jde o starou tradici a přirozené právo rolníků. Je důležitá například v ekologickém zemědělství, které usiluje o uzavřený koloběh a soběstačnost ekofarmy, bez nutnosti dodávání náročných vstupů zvenčí. Z hlediska rozmanitosti života zde také vzniká možnost postupného vytváření nových, na místní poměry přizpůsobených, odolných odrůd.

Odchylky od požadavků na registraci v případě menšinového trhu s rozmnožovacím

materiálem rostlin

1. Článek 14 odst. 1 se nepoužije v případě rozmnožovacího materiálu rostlin, který

splňuje všechny tyto podmínky:

a) je dodáván na trh v malých množstvích osobami, které nejsou profesionálními

provozovateli, nebo profesionálními provozovateli, kteří zaměstnávají ne více

než deset osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma nepřevyšuje 2 miliony

EUR;

b) je označen jako „materiál pro menšinový trh“.

Tento rozmnožovací materiál rostlin je dále uváděn jako „materiál pro menšinový

trh“.

3. Osoby, které produkují materiál pro menšinový trh, vedou záznamy o tom, jaká

množství materiálu byla vyprodukována a dodána na trh, a to ve vztahu k

jednotlivým rodům, druhům nebo typům materiálu. Tyto záznamy poskytují na

požádání příslušným orgánům.

4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s

článkem 140, pokud jde o stanovení, s ohledem na produkci materiálu určitých rodů

nebo druhů určeného pro menšinový trh a jeho dodávání na trh, jednoho nebo více z

těchto prvků:

a) maximální velikosti balení, nádob nebo svazků;

b) požadavků týkajících se vysledovatelnosti, partií a označování dotčeného

materiálu pro menšinový trh.

c) podmínek dodávání na trh.

Odchylky od požadavků na registraci v případě menšinového trhu s rozmnožovacím

materiálem rostlin

1. Článek 14 odst. 1 se nepoužije v případě rozmnožovacího materiálu rostlin, který

splňuje všechny tyto podmínky:

a) je dodáván na trh v malých množstvích osobami, které nejsou profesionálními

provozovateli, nebo profesionálními provozovateli, kteří zaměstnávají ne více

než deset osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma nepřevyšuje 2 miliony

EUR;

b) je označen jako „materiál pro menšinový trh“.

Tento rozmnožovací materiál rostlin je dále uváděn jako „materiál pro menšinový

trh“.

c) splňuje podmínky Hlavy III tohoto nařízení

3. Osoby, které produkují materiál pro menšinový trh, vedou záznamy o tom, jaká

množství materiálu byla vyprodukována a dodána na trh, a to ve vztahu k

jednotlivým rodům, druhům nebo typům materiálu. Tyto záznamy poskytují na

požádání příslušným orgánům.

4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s

článkem 140, pokud jde o stanovení, s ohledem na produkci materiálu určitých rodů

nebo druhů určeného pro menšinový trh a jeho dodávání na trh, jednoho nebo více z

těchto prvků:

a) maximální velikosti balení, nádob nebo svazků;

b) požadavků týkajících se vysledovatelnosti, partií a označování dotčeného

materiálu pro menšinový trh.

c) podmínek dodávání na trh.

odst. 1a Není jasné, co je to malé množství, tento požadavek stanovuje velkou míru nejistoty a může znamenat zbytečnou zátěž a výdaje na kontrolu dodržování tohoto „limitu“. Malí producenti jsou dostatečně limitováni maximálním obratem. Hranice deseti zaměstnanců – někteří provozovatelé zabývající se v zemědělství pracovně náročnou produkcí specialit (např. sušení a zpracování léčivých bylinek a koření nebo drobná, ruční příprava marmelád, sirupů, šťáv apod, mohou zaměstnávat i více než deset osob. Tyto drobné provozy mohou být významné z hlediska udržení pracovních míst na venkově.

Neprofesionální provozovatelé – pokud by se článek vztahoval i na ty, kteří nejsou profesionálními provozovateli, potom by soukromé osoby, které si mezi sebou vyměňují rozmnožovací materiál rostlin za peníze (zahrádkáři, zemědělci) spadaly pod článek 36 a musely by splňovat veškeré požadavky na balení a kvalitu, s čímž jsou spojeny finanční a technické náklady.

Dle nařízení lze materiál pro menšinový trh dodávat na trh pouze jako standardní materiál. To obnáší řadu povinností a omezení. Zároveň je zde vysoké riziko, že nařízení, bude-li se týkat i neprofesionálních semenářů (např. zahrádkářů), nebude dodržováno a bude obcházeno.

Tento pozměňovací návrh je silně provázán s pozměňovacím návrhem k článku 2.

odst. 1c Z článku 12 tohoto nařízení plyne, že rozmnožovací materiál pro menšinový trh lze produkovat a dodávat na trh pouze jako standardní materiál se všemi podmínkami a omezeními z toho plynoucími. Což by pro mnohé semenářské organizace znamenalo značnou administrativní a finanční zátěž. Tuhle zátěž je možné zmírnit tím, že rozmnožovací materiál pro menšinový trh nebude spojen s požadavky na standardní materiál ale s mírnějšími podmínkami uvedenými v Hlavě III tohoto nařízení. Hlava III se týká „Produkce rozmnožovacího materiálu rostlin, který nepatří k rodům nebo druhům uvedeným na seznamu, a jeho dodávání na trh“.

odst. 3 Vedení záznamů, opatřování návěskami nepřiměřeně ztěžuje v praxi přirozenou a z hlediska uchování biodiverzity žádanou výměnu mezi drobnými pěstiteli.

Příklad: Paní Marie N. je zkušená pěstitelka, která má široký sortiment zeleniny a ovoce a udržuje také staré osvědčené odrůdy hrášku, fazolek a salátu, které získala po své, dnes již zesnulé babičce. Odrůdy poskytne mladé začínající zahrádkářce Kristýně C. Ta by ji ráda dala výměnou nějaké své odrůdy, ale protože žádné nemá, volí úhradu peněžní. Je absurdní, aby starší zahrádkářka, která dává mladé zahrádkářce osiva, evidovala kolik semen hrachu, kolik semen fazolí a salátu vyprodukovala a poskytla je. Podobně není třeba, aby při předávání osiv Kristýně vyráběla návěsku “materiál pro menšinový trh“.

Stejně tak drobnopěstitel nabízející na jaře na místním rynku přebytky svých sazenic rajčat, paprik a zelí nebude evidovat a ukládat záznamy, kolik jich prodal nebo opatřovat každou sazeničku či kelímek od jogurtu s rajčetem návěskou “materiál pro menšinový trh“.

odst. 4 Akty v přenesené pravomoci vypustit. Stanovení velikosti balení, vysledovatelnosti, označování i podmínek dodávání je nejasné, může znamenat téměř cokoliv, např. stanovit, že v balení může být nejvýše 17 semínek fazolí nebo že tato například musí být zatavena ve vícevrstevném plastovo-hliníkovém obalu, opatřena třeba čárovým kódem apod.

Registrace odrůd opatřených úředně uznaným popisem

1. Odrůda může být registrována v národním registru odrůd na základě úředně

uznaného popisu, pokud splňuje jednu z těchto podmínek:

a) odrůda nebyla dříve registrována v národním registru odrůd nebo v registru

odrůd Unie a rozmnožovací materiál rostlin náležející k dané odrůdě byl dodán

na trh před vstupem tohoto nařízení v platnost;

b) odrůda byla dříve registrována v jednom z národních registrů odrůd nebo v

registru odrůd Unie na základě technického zkoušení podle článku 71, ale byla

z těchto registrů vymazána před více než pěti lety před podáním nové žádosti a

nesplňovala by požadavky uvedené v článcích 60, 61 a 62 a případně v čl. 58

odst. 1 a čl. 59 odst. 1.

2. Aby mohla být odrůda registrována na základě úředně uznaného popisu, musí kromě

požadavků odstavce 1 splňovat tyto podmínky:

a) je produkována v oblasti (oblastech) původu;

b) není zařazena do národního registru odrůd nebo registru odrůd Unie jako

odrůda s úředním popisem;

c) není chráněna odrůdovým právem Unie podle článku 62 nařízení Rady (ES) č.

2100/94 nebo národním odrůdovým právem a nevztahuje se na ni dosud

vyřizovaná žádost o uznání takového práva.

3. V návaznosti na registraci odrůdy v národním registru odrůd podle odst. 2 písm. a)

mohou příslušné orgány schválit pro danou odrůdu další oblast (dodatečné oblasti)

původu.

4. Úředně uznaný popis musí splňovat tyto podmínky:

a) vychází z dostupných informací od orgánů odpovědných za genetické zdroje

rostlin nebo od organizací uznaných pro tento účel členskými státy; a

b) jeho přesnost je podpořena výsledky předchozích úředních kontrol či

neúředního zkoušení nebo znalostmi získanými praktickými zkušenostmi při

pěstování, rozmnožování a použití.

Registrace odrůd opatřených úředně uznaným popisem

1. Odrůda může být registrována v národním registru odrůd na základě úředně

uznaného popisu, pokud splňuje jednu z těchto podmínek:

a) odrůda nebyla dříve registrována v národním registru odrůd nebo v registru

odrůd Unie a rozmnožovací materiál rostlin náležející k dané odrůdě byl dodán

na trh před vstupem tohoto nařízení v platnost;

b) odrůda byla dříve registrována v jednom z národních registrů odrůd nebo v

registru odrůd Unie na základě technického zkoušení podle článku 71, ale byla

z těchto registrů vymazána před více než pěti lety před podáním nové žádosti a

nesplňovala by požadavky uvedené v článcích 60, 61 a 62 a případně v čl. 58

odst. 1 a čl. 59 odst. 1.

2. Aby mohla být odrůda registrována na základě úředně uznaného popisu, musí kromě

požadavků odstavce 1 splňovat tyto podmínky:

a) je produkována v oblasti (oblastech) původu;

b) není zařazena do národního registru odrůd nebo registru odrůd Unie jako

odrůda s úředním popisem;

c) není chráněna odrůdovým právem Unie podle článku 62 nařízení Rady (ES) č.

2100/94 nebo národním odrůdovým právem a nevztahuje se na ni dosud

vyřizovaná žádost o uznání takového práva.

3. V návaznosti na registraci odrůdy v národním registru odrůd podle odst. 2 písm. a)

mohou příslušné orgány schválit pro danou odrůdu další oblast (dodatečné oblasti)

původu.

4. Úředně uznaný popis musí splňovat tyto podmínky:

a) vychází z dostupných informací od samotného pěstitele, nebo orgánů odpovědných za genetické zdroje rostlin nebo od organizací uznaných pro tento účel členskými státy; a

b) jeho přesnost je podpořena výsledky předchozích úředních kontrol či

neúředního zkoušení nebo znalostmi získanými praktickými zkušenostmi při

pěstování, rozmnožování a použití.

odst. 1a Existují odrůdy, které se pěstovaly a používaly jen místně, pro zásobení potravinami u lokálních společenství na venkově a nikdy na žádném trhu nebyly. Pokud by takové odrůdy měly být zapsány, musely by se „uměle“ uvést na trh, což je nesmyslné. Podobně se mohou objevit nějaké lokální odrůdy až po vstoupení nařízení v platnost.

odst 2 V dějinách rostliny vždy putovaly z místa na místo a u nás jsou téměř všechny významnější pěstované druhy nepůvodní. Třeba dnes běžné brambory, rajčata či paprika pocházejí z Ameriky a do Evropy přišly až v novověku. Odrůdy se odnepaměti přemisťovaly spolu s člověkem. Například při stěhování rodin do nového bydliště si rodina brala své odrůdy, mladá dívka dostávala odrůdy od maminky jako součást svatební výbavy, když se vdávala daleko od domova, lidé si odnášeli osiva, když prchali před válkou i naopak váleční zajatci si přinášeli zpět domů odrůdy z místa zajetí. I vystěhovalci z Evropy do Ameriky si s sebou brali semínka a převáželi je lodí na nový světadíl. Známým příkladem z našich poměrů mohou být původní odrůdy u české menšiny v Rumunsku, v Banátu, kdy si Češi pěstovali své přinesené odrůdy…  Dále: Staré plodiny a volně opylované rostliny mají velkou schopnost přizpůsobovat se (adaptovat) na různá prostředí, různé podmínky, což je dáno jejich širokým založením. Tak například krajová odrůda tuřínu z Krkonoš, ze severních Čech může stejně dobře růst nejen tam, ale i na Doudlebsku, v Čechách jižních, na Malé Hané, na pomezí Moravy a Čech i na Valašsku, na Východní Moravě. Je tedy neodůvodněné a neopodstatněné diskriminovat je oblastí původu.  V zájmu uchování rozmanitosti života je potřeba tato omezení vypustit.

odst. 3 danou věc neřeší, stále omezující

odst. 4 Orgány odpovědné za genetické zdroje nebo organizace uznané nemusí mít informace o dané odrůdě. Řada odrůd se vyskytuje mimo sbírky orgánů odpovědných za genetické zdroje nebo uznaných organizací. Navíc by získání těchto údajů od uvedených orgánů bylo spojeno s nějakými náklady na jejich získání, což by znamenalo další finanční, časové a jiné překážky pro uchování takovýchto odrůd.

Osvobození od placení registračních poplatků

1. Poplatky stanovené v článcích 87 a 88 nesmí být přímo či nepřímo navráceny, ledaže

byly vybrány neoprávněně.

2. Žadatelé, kteří zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční

suma roční rozvahy nepřevyšuje 2 miliony EUR, jsou osvobozeni od placení

poplatků podle článku 87 a článku 88.

3. Poplatky uvedené v článcích 87 a 88 nezahrnují poplatky za provádění úředních

kontrol žadatelů podle odstavce 2.

Osvobození od placení registračních poplatků

1. Poplatky stanovené v článcích 87 a 88 nesmí být přímo či nepřímo navráceny, ledaže

byly vybrány neoprávněně.

2. Žadatelé, kteří zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční

suma roční rozvahy nepřevyšuje 2 miliony EUR, jsou osvobozeni od placení

poplatků podle článku 87 a článku 88.

3. Poplatky uvedené v článcích 87 a 88 nezahrnují poplatky za provádění úředních

kontrol žadatelů podle odstavce 2.