10 malých a prostých věcí, které mi udělaly radost v roce 2014

Blíží se konec roku a tak jsem opět připravil výčet několika malých a prostých věcí, které mi letos udělaly radost. Společné jest jim to, že se zrodily z interakcí. Z interakcí se Zemí a z interakcí s lidmi.

Vděčím za ně půdě, vodě, vzduchu i slunci, neviditelným bakteriím, opylovačům, zahradě, lesu a také lidem, jejichž životy se protkly s mým.

Výčet drobností, které mi udělaly radost v roce 2013, najdete zde.

1) Jedlý košík

Oblíbil jsem si krátké procházky zahradou, z nichž se vracím s košíkem naplněným jedlými plody, listy a květy.  Z jedné rychlé zářijové procházky jsem si přinesl divoká rajčátka, pálivé papričky, cibuli sečku, pikantní listy a sladké květy lichořeřišnice. Radost z pestrých barev a chutí. Radost z čersté stravy bohaté na vitamíny a minerály.

2) Semenáče broskovní

Loni jsem na Semínkovém kurzu dostal od Hely Vlašínové semena broskvoní z její přírodní zahrady. Provedl jsem stratifikaci a vypěstoval z nich malé stromky. Výhodou semenáčů je, že mají silnější kořenový systém a jsou odolnější než stromky vypěstované ve školce. Daří se jim náramně. Těším se, až mi začnou plodit.

3) Semínka od účastníků Semínkového kurzu

Je skvělé, že tolik lidí jezdí na Semínkový kurz a že někteří z Vás přinášíte vlastní semena starých, krajových či rodinných odrůd, které byly mnohdy semenařeny desítky let v neprůmyslových podmínkách. Dostávám od Vás nejčastěji semen hrachu a fazolí, ale také semena ředkviček či ovocných stromů a keřů. Děkuji, dělají mi radost a přispívají k rozrůstání mé kolekce odrůd.

4) Kvašená ačokča

Fermentované okurky neboli kvašáky jsou v naší domácnosti velmi oblíbené. Vypěstovat okurky bez chemie ovšem není snadné. Obzvlášť při letošním deštivém létě. Kvůli plísním. Naproti tomu ačokča, zvaná též paprikookurka, se pěstuje velice snadno, plíseň ji nenapadá. A tak jsem letos plody ačokči nechal zkvasit a byly vynikající. Chuťově podobné kvašákům. Naložené potom připomínaly více než nakládačky kozí rohy.

5) Naložené hříbky

Letos byl na houby nesmírně plodný rok. O víkendech jsme s dětmi vyráželi do moravských lesů a vraceli se s košíky plnými hřibů. Doma houby milujeme. Zejména naložené ve sladkokyselém nálevu. Radost nám budou dělat celou zimu.

6) Stroček trubkovitý

Stroček trubkovitý je můj houbařský objev letošní sezóny. Bezpečně ho lze identifikovat podle charakteristického nálevkovitého tvaru a šedočerného zbarvení. Patří do čeledi liškovitých a roste zejména pod buky. Sušený se přidává do polévek či do guláše. Je součástí tradičního českého pokrmu zvaného Kuba. Protože je stroček méně známý než oblíbené hřiby či bedle, každý, kdo se ho naučí sbírat, bude mít výhodu nižší konkurence a vyšší šance na slušnou sklizeň.

7) Film Seeds of Time

Tento důležitý film o semínkách a o nutnosti chránit genetickou diverzitu plodin jsem měl možnost vidět v rámci festivalu Země na talíři v Praze v kině Světozor, kam jsem byl pozván jako host do diskuze po filmu. Potěšil mě zájem diváků o tohle téma i příjemná diskuze, jíž se zúčastnil rovněž Petr Dostálek z Gengelu.

8 ) Česnek ze semínek

Tohle je výsledek prvního kola několikaletého pokusu o vypěstování česneku ze skutečných semínek. Česnek se obvykle množí nepohlavně, vegetativně, tedy buď stroužky nebo pacibulkami. Já se snažím o množení pohlavní, generativní. Tyhle drobné česnekové cibulky zřejmě nejsou geneticky zcela identické. Jsou mezi nimi větší či menší genetické rozdíly a každá z nich se může stát novou samostatnou odrůdou česneku.

9) Knížka o potravinové soběstačnosti

Tuhle knížku věnovanou kalorickým, sytícím, potravinám vydala letos permakulturní organizace Permakultura (CS). Přispěla do ní řada autorů. Například Eva Hauserová, Hela Vlašínová, Katka Horáčková, Jaroslav Svoboda a další. Sám v ní mám několik příspěvků. Knížku vozím na kurz Základy potravinové bezpečnosti, kde ji prodávám za 100 Kč.

10) Skleník

Postrádal jsem ho několik let, ale teprve letos jsem skleník konečně pořídil, sestavil a zařídil. Vybavil jsem ho dřevěnými poličkami, na které mohu vyskládat stovky sazenic rajčat, paprik, okurek a dalších teplomilných rostlin. Nyní jsem schopen vypěstova větší množství sazenic v lepší kvalitě než dříve. A mám z toho samozřejmě radost.

——————————————————————————————————————————————————

O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady / Základy potravinové bezpečnosti.