Václav Cílek o ropném zlomu, půdě a velké krizi

Na českém rozhlase 3 (Vltava) si můžete poslechnout povídání geologa, esejisty a autora řady knih Václava Cílka o ropném zlomu, půdě, potravinové krizi a velké proměně světa. Zde najdete několik úryvků z pořadu k ochutnání.

„Já vlastně nevím, co se všemi těmi suburbiemi bude, až bude ropa stát třeba stopadesát nebo dvěstě dolarů za barel, protože potom ty lidi vlastně utratí část svých příjmů, už dneska je to patrné, jenom za dojíždění z práce a do práce. Přitom ty suburbie vznikají jako ten evropský sen… to je taková ta suburbanizace, neokolonizace český krajiny.“

„Lidi (…) do dneška cítí hodně s půdou. (…) Takový ten vztah, který vzniká tím, že když se něčeho dotýkáte, třeba dřeva nebo právě tý hlíny, když se toho dotýkáte dvacet let, tak to prostě pak už máte rádi. Protože se to stane součástí vašeho života a ožije ve vás to, jak třeba na venkově před druhou světovou válkou se půda neprodávala. Kdo prodal půdu, to už byl ten nejhorší vyděděnec, to už byl ztracenec, který nezvlád svůj vlastní život. Protože půda byla to, co dávalo obživu. A tahleta doba, i když to teďka vypadá nepravděpodobně, se hrozně rychle může vrátit, protože počet lidí roste, počet zemědělské půdy neroste, spíš ubývá, stačí poměrně malá klimatická změna, několikaletý sucho, nebo trošku jinej chod počasí po dobu několika let a budou ohroženy dodávky potravin pro část lidstva. Zejména zranitelnej je jihovýchodní monzun, kterej zásobuje vláhou a tím pádem potravinama Čínu, Indii a značnou část světa. Ten když nepříjde, protože je v jeho zvyku, přirozeném cyklu, čas do času nechodit, tak relativně bohatý Číňani vlastně vykoupí u nás potraviny a my jim je rádi prodáme, protože na tom hrozně vyděláme a pak v tý druhý fázi dojde k rozkolísání cen a my sami třeba ty potraviny mít nebudem. Takže já se doopravdy a zcela vážně bojím toho, čeho se dneska nebojí prakticky nikdo, to znamená potravinový krize. A část tý potravinový krize může být velmi jednoduše vázána na jev, kterému se říká ropný zlom nebo ropný vrchol. To je období, kdy dochází k největší těžbě, to znamená k vrcholu těžby ropy a od toho zlomu nebo od toho maximálního bodu ta těžba už jenom klesá. „

„Dneska do toho zemědělství dáváme zhruba tak desetkrát tolik energie než získáváme, zatímco vždycky dřív to zemědělství naopak tu energii produkovalo. Ona je tady úzká vazba mezi cenami vložené energie na osiva, na hnojiva, na herbicidy, na pesticidy a ziskem potravin (…) Nevím, co čeká možná ještě nás možná příští generaci, ale rozhodně problémy s ropou jednou nastat musejí, protože i podle těch docela optimistických zpráv ropy máme zhruba na šedesát nebo sedmdesát let, při současné úrovni spotřeby, ale ta spotřeba trošku roste (…) Já si myslím, že už do tří až pěti let nás můžou čekat velké fluktuace právě cen ropy, které mohou rozkolísat svět, jaký jsme znali.“

„(…) já mám pocit velkého zneklidnění světa. Takový jako kdyby ze všech stran na mě útočily takový vlny strachu a obav, nebo dokonce vlny takový, že už ten nový svět je tady (…) a že jsme si toho vlastně nevšimli.“

„Vnímám ty vlny velký nejistoty maskovaný chladnou tváří, jak se šíří celou společností jako někdy v roce třeba 1935 a tím nechci říct, že nás čeká válka. Já si myslím, že nás čeká krize, která bude trvat jako většina podobných krizí 30 – 40 let a že během této krize dojde k velký přestavbě světa.“

Kompletní záznam Cílkovy řeči naleznete zde. Jedná se o pátý díl pořadu Osudy.