Mulčování je technika v permakultuře často využívaná a doporučovaná. Má své výhody ale i temné stránky, o nichž je dobré vědět.
Na obrázku: Jahodník zamulčovaný slámou.
Mulčovat znamená pokrývat půdu kolem pěstovaných rostlin (stromků, keřů, zeleniny) vrstvou organického materiálu (sláma, tráva, uschlý plevel, karton, listí, drcená kůra, piliny). Hlavním přínosem je, že se tím potlačuje růst plevelů a konkurenčních rostlin. Obejdete se potom téměř bez pletí. Vrstva mulče navíc brání vysoušení půdy, takže nemusíte tolik zalévat. Organický materiál se postupně rozkládá a obohacuje půdu o humusovou složku.
Při zakládání jedlého lesa nebo trvalkového záhonu je technika mulčování velmi užitečná. Vysázíte stromky či keře, obložíte je kartónem, přihodíte vrstvu slámy a ponecháte dílo samovývoji. (Trvalky se obvykle sází až po zamulčování.) Při kvalitním designu jsou rostliny rozmístěny natolik efektivně, že jakmile se mulč po několika letech rozloží, maximální využití prostoru a dostupných ekologických nik udrží veškeré potenciální plevele za horizontem záhonu či zahrady.
Na fotce: Keřík zimolezu zamulčovaný kartónem a slámou.
V rozumné míře (jeden dva malé záhony) lze mulčování skvěle využít třeba při pěstování okurek. Vytrháte plevel, prokypříte půdu a nachystáte záhon pro předpěstované sazeničky. Ty potom vysadíte na místo a obestřete je pořádnou vrstvou slámy. Kromě sklizně je to poslední práce, kterou s okurkami budete mít. Plevel sice nakonec ochrannou vrstvu mulče místy prorazí, ale to už jsou okurky natolik rozrostlé, že je to nemůže ohrozit.
Ve větší míře se ovšem s mulčováním na zeleninové zahrádce pojí několik problémů. Vůbec největší riziko představují slimáci, kteří si přes den bužírují v provlhlé tlející slámě a v noci se vydávají na lov. Takhle můžou dopadnout po nočním ataku slimáků sazeničky vašich rajčat vysázené v blízkosti zamulčovaných záhonů:
Slimáci budou ožírat třeba i brambory pěstované v mulči z listí.
Česnek slimákům nechutná. Rádi se plazí po jeho úzkých listech, ale neožírají je. Můžete ho vysadit a zamulčovat již na podzim. Na jaře mladé výhonky česneku prorazí vrstvu slámy rychleji a snadněji než plevel.
Pokud se vám na zahrádku podaří přilákat ježky, hady, ještěrky nebo žáby budou to mít slimáci o dost těžší. Je potřeba jim ale zajistit různé skrýše, zídky, minijezírka, hromádky větví a pod. Na obrázku níže je ropucha na noční lovu.
Tolik ke slimákům. Další nevýhodou mulčování je skutečnost, že půda pod mulčem se na jaře déle prohřívá. Vrstva organického materiálu brání půdě v přijímání tepla ze slunečního svitu, což zpomaluje růst zamulčovaných rostlin. Jahodníky zamulčované kartónem a slámou sice nemusíte plet a nedělají téměř žádné šlahouny, ale budou podstatně menší a nedají tolik plodů a tak brzy jako nezamulčované. Na fotce níže je pěkně vidět rozdíl.
Brambory pěstované v mulči ze slámy nebo z listí ze stejného důvodu vylezou až o tři týdny později než brambory pěstované bez mulče. To je docela velký rozdíl.
Shrnuto a podtrženo:
1) Mulčování se skvěle hodí pro pěstování stromků a keřů nebo při zakládání jedlého lesa.
2) Mulčování záhonů na zahrádce je problematické. Pokud přílišným mulčováním umožníte bujný rozvoj slimáků, potom práci, kterou ušetříte na pletí, jen nahrazujete prací vynakládanou na boj se slimáky. Na zamulčovaných záhonech vznikají ohniska koncentrace slimáků. Rostliny v okolí těchto míst jsou potom ohroženy stejně jako rostliny pod mulčem.
3) Dočasné mulčování v omezené míře (jeden dva záhonky) vám může ušetřit práci s pletím. Na podzim ale raději mulč odstraňte, aby pod něj slimáci nenakladli vajíčka.
4) Mulčování brání prohřívání půdy a zpomaluje růst rostlin.
Prima článek, mulčujeme, slimáky na naší zahradě máme (teď už jsou asi v celé ČR), ale zatím se nám je daří držet v rovnováze, sem tam něco ožerou, ale dá se to přežít. Problém s malým vyhříváním půdy na jaře se dá řešit jednoduše – brzy na jaře se zbytky mulče ze záhonů z loňska stáhnou hráběmi (pokud se mulčuje třeba posekanou travou v tenkých vrstvách tak to ani není třeba, mulč se do jara krásně rozloží, slámou mulčujeme jenom jahody, moc jí nemáme a radši využijeme vlastní zdroje) a zkompostují se, u trvalé kultury jako jsou jahody je to problematičtější, ale také se to dá a půda se může krásně prohřívat. Postupně můžeme zase začít mulčovat, zeleninu nejlépe posekanou travou (samozřejmě nerozkvetlou), hlavně proto, aby půda nevysychala, plevele stejně občas proraší a neznám lepší špenát než z plevelné lebedy a z ptačince :).
Poměrně slušné riziko hrozí trvalkám obloženým silnou vrstvou mulče od hryzců. Naštěstí se dá předejít kompletnímu ožrání kořenů zasazením do košíku z pletiva. Zejména pro podzimní výsadby keřů doporučuji.
já jsem připroblému se slimáky zakopal dod 45 st. do záhonu uřízlou petláhev a do ní jsem nalil to nejlevnější a nejnusnější pívo na trhu ( aby mi nebylo líto obsahu ) a to máte vidět, kolik slimáků se v něm přes noc ožere a utopí…!!! stačí co několik m tyto pasti rozmístit po záhoně a pak jen pravidelně vyměňovat jejich obsah…nejsem za 1 s mezi permakulturníky šířícímmu se dogma, že na slimáky jsou jedině bičem božím kachny indičtí běžci…!!! každá kachna žere slimáky…!!! snad jen 1 výhodou běžců je jejich nízká váha a tím i méně škod pošlapáním pěstovaných rostlin…a když nemá dost zeleného, tak nedělá rozdíl mezi pěstovaným a vysázeným…to je snad jasné…při mulčování je však nutno dávat pozor na druh použitého materialu…některá štěpka z dřevin je příliš kyselá a k použití pod kyselomilné rostliny a keře jako např. borůvky, azalky, rododendrony…piliny ze smrkového dřeva jsou patrně nevhodné…je třeba vybrat z listnáčů…
Já tedy slimáky zatím sbírám a někdy je hážu našim pižmovkám, ale že by se po nich mohly utlouct, to říct nemohu. Kačer se včera hrnce plného slimáků ani netknul. Jeden pán z vedlejší vesnice, co chová též pižmovky, mi říkal, že je vypouští do zahrádky, aby mu sbíraly slimáky. Dá jim tam lavor s vodou, aby mohly slimáky zapíjet a neuvízly jim v krku, ale každý rok prý běžně najde tak dvě zalknuté ležet mezi záhony (z celkového počtu deseti). Zajímalo by mě, jestli se to stává i indickým běžcům…
Dobry den,
kvuli slimakum a permakulturnimu citeni, jsme poridili Indicke bezce. Jsou uzasni, chudinky polykaji i sneky s ulitama, polknou je i bez zapiti a to jsou jeste mladi. Problem spis vidim v tom, ze pokud nemate oplocenou zeleninovou zahradku, tak je tam neudrzite, jsou strasne plasi, vzdy je tam vyzeneme, a oni polehaji do zeleniny a nic. nechat je tam delsi dobu tak nevim jelikoz. muj polykulturni zahonek zeje hustotou tak udupaji vse. Radsi je tedy vyhanime na misto, kde je nejvlhceji a je to u plotu kde je i nejvic slimaku a doufam, ze zabranim mnozeni. z
Ze zel.zahradky jim je sbiram sama a nosim na podnosu;-) Jinak, vybeh, kam jsme je umistili byl presnekovan, kam clovek slapl, tam to kruplo, po tydnu pobytu nasich bezcu je cisto, clovek sneka nepotka ;-)) A vsechny bezci ziji, takze bezcum 3krat hura, jsou uzasni.
Bohužel ano, dokud jsou malí a slimáci už velcí.
Dobrý den,
mám pozemek cca 2500 m2, na kterém bylo donedávna pole, poslední dva roky je nechán ladem, takže je zarostlý plevelem. Teď bych z něj chtěla udělat permakulturní zahradu – jedlý les – a jsem úplná začátečnice. Má se takto velká plocha celá zamulčovat nebo se má postupovat nějak po částech? A kdy je nejvhodnější doba pro mulčování? Děkuji za případnou odpověď, Iveta
Dobrý den, zamulčovat kompletně tak velkou plochu, to by bylo dost náročné a taky by to snížilo diverzitu prostředí vytvořením jednotvárného zamulčovaného lánu, v němž by se snadno mohli přemnožit slimáci, což by mohlo být dost nepříjemné – obzvlášť pro sazeničky trvalek anebo v případě, že byste chtěla pěstovat i jednoletou zeleninu na klasických záhonech. Takže bych spíš doporučoval postupovat po částech, udělat design, posekat plevel, vysázet stromy a keře třeba jen na část pozemku a kolem nich zamulčovat kartónem, slámou a případně nějakým hojem. Mulčovat jen bodově kolem kmínků. Nejbližší vhodný termín výsadby a tedy i mulčování je teď na podzim. Další na jaře.
Ještě doplnění – slámy dodejte do mulče klidně pořádně velkou dávku, protože na bývalích polích je většinou v půdě nadbytek dusíku a nedostatek uhlíku, takže tím hezky vyrovnáte živiny:-)
Moc Vám děkuju za rady, pustím se do toho 🙂
Dobrý den, poradí mi prosím někdo, jestli je v pořádku, dávat rostlinný materiál z dýní a cukín (míněno bez plodů), které jsou napadeny listovou plísní do mulče? Řeším, jestli se ta listová plíseň z toho mulče pak neroznese na další rozstliny… ? Díky. Jitka
Brigitte from Australia, July 14, 2012 at 10:58 PM We spent three relaxing days in Gargnano and can thohuogrly recommend Hotel Meandro and the lovely little town in general. Hotel location is convenient, very close to a public beach with an adjacent lawn/park with shade-giving trees and a playground for children; it’s only a short stroll (8-10 mins) to busy Gargnano centre. Clean room and bathroom. We had great lake views from the balcony! There’s also a huge common terrace with amazing views over Lake Garda and to the mountains behind. Staff was very friendly and we got by with English. Buffet breakfast was average and included hot food. Free WiFi was much appreciated, especially by our student son; it dropped out occasionally in the room, but was stable in the comfortable lobby area. Nearby idyllic Lago d’Idro is worth a visit go via Salf2 (as recommended by hotel staff) and not via the narrow windy street from Gargnano (like we did)!
slimaci a cesnek, uz dva roky po sobe sem na vlastne oci videl jak se slimak zaryl do cesneku primo do strouzku a to stejny s cibuli.cesnek je asi trochu odhani ale kdyz je jich hodne snedi i jeho. napriklad todle jaro sme zasadili jenom veci o kterych sme vedeli ze jim nechutnaj, a snedli i ty takze tudy cesta nevede.k bezcum tam kde sme je dali je vse vijezeno slimaka nepotkate, ale trva to. tedka na jare je chceme premistnit na velkou zahradum je nutne jim udelat prijemnej pelech ve stinu nejlepe, oploceni a este malej vybeh, kdyz vyzerou vsechny slimaky zacnu dupat vsude mozne a je lepsi je premistnit jinam. dulezite je ale jedna vec hlavne pro zacatecniki ze kachny kim si zvyknou na novej prostor tak jim to trva tak v klidu 2-3 tejdny pak uz sou pomali i drze…..
ohledne mulcu mame hodne spatnou skusenost, hlavne kvuli slimakum to s tim ohrivanim slunickem sme si ani nestihli vsimnout nebot vse sezrali slimaci.vracime se k tradicnemu obdelavani pudu a mulcovat fakt jenom pod stromy a kere rybizu.
Naše káči mají k dispozici celou zahradu, něco přes 2000m2, vzhledem k tomu, že musím čerstvě osázené plochy zeleninové zahrádky chránit před kočkama, tak s invazí kachen do záhonků nemám problém. Přelézat plůtky a zakopávat o větvičky kryjící mladou zeleninu se jim nechce, zůstávají na trávníku mezi záhony, kde nechávám hromádky posekané trávy a plevele, do kterých rádi zalézaj slimáci. Vytrhaným plevelem ze záhonků mulčuju jejich okraje, brání to prorůstání trávy a zde schovaní slimáci jsou v dosahu kachních zobáků. Kačkám jsem párkrát zanesla krmení do zahrádky a pochopily – zajdou sem dvakrát denně, prosviští cestičky a jdou si po svých, záhony přežijou, někteří slimáci ne, nespěchám. Když pracuju, přiženou se i mimořádně, kecají mi za zády a čekají, co hodím.
Vzhledem k tomu, ze čerstvý mulč zatím nepřidávám, doufám, že se slimáci budou rochnit hlavně na místech k tomu určených a zelenině dají pokoj.
Zatím se zdá, že to funguje, rostlinky odolávají.
Takže vivat srandovním kachnám!
It’s hard to come by educated people for this topic, however, you sound like you know what you’re talking about!
Thanks
Extremely individual pleasant site. Great details offered on couple of clicks on.|
Dovolil bych se zastat mulčování i na záhonech, nejenom pod stromy a keře. Mám dobré zkušenosti s mulčováním všude tam, kde je to s ohledem na velikost a způsob pěstování rostlin možné. Mulčuji slámou nebo uschlou trávou. Zpravidla používám slabší vrstvu, kterou obnovuji 2x za sezónu. Nemám poté problém s hlodavci, protože dle mého názoru je vrstva moc slabá na nějaký dobrý úkryt (nebo tam chodí sousedovic kočky, to nevím 🙂 ). Když vidím, že se mulč již rozkládá nebo začíná prorůstat – obnovím. Jsem zastánce mulčování hlavně z důvodu úspory vody na zálivku a také abych chránil půdu před ztvrdnutím na povrchu po dešti a před větrem, který z nechráněné půdy může odvát jemné částečky a zhoršuje strukturu (poslední mám tedy vyčtené, zda je to pravda nedokážu 100% posoudit). Výhoda slabších vrstev je pro mne také v tom, že se zpravidla přes podzim a zimu rozloží a na jaře je záhon připravený pro osetí nebo osázení.
Deficit dusíku se snažím regulovat tekutým hnojivem z kopřiv, bylin a ze zlepičího trusu z mého chovu.
U brambor například přikládám vrstvu mulče až poté, co jsou dost velké. Tímto způsobem se půda prohřeje normálně a brambory rostou klasicky. Přihrnu a poté zamulčuji. Jinak se o brambory nestarám až do sklizně. U brambor mi stačí jen jedna vrstva mulče každým rokem.
Pokud přesazuji rostlinu z předpěstované sadby postupuji trochu jinak než je psáno v článku. Nejdříve zamulčuji a teprve poté jen rukou odhrnu místo pro rostlinu a umístím. Při mulčování až po přesazení se mi to zdálo pracnější – musel jsem dávat pozor abych mladé rostlinky nepolámal a trvalo mi to déle.
Se slimáky problémy nemám (ťukám při tom na dřevo 🙂 ). Popravdě jsem měl více problémů se slimáky před mulčováním. Možná to ale souvisí s tím, že jsou sušší a teplejší léta a sem tam i zimní holomrazy, které ničí jejich vajíčka. V různých knihách jsem se dočetl, že v mulči a v okolních zídkách přežívají ještěrky, hadi, žáby a jiní tvorové, kteří slimáky regulují. Je pravda, že po vybudování bylinkového záhonu ze svahovek, přidání hromádky kamení a nechání kousek travnaté plochy neposekané vedle záhonků jsem mnohem častěji zahlédl tato užitečná zvířata na záhoncích a cestičkách. Používám ještě taktiku prken nebo plochých dlaždic u záhonků, které kontroluji a případné slimáky posbírám. V posledních letech bych ale spočítal “úlovky” na prstech jedné ruky. Na některých rostlinách je sem-tam nějaký lístek okousaný ale ani nevím, jestli je to slimák nebo jiný tvor. Rostlina ale vždy doroste a není problém.
Mulč používám bez negativních zkušeností u: Brambor, Topinambur, Zelí, Kapusty, Jahod, Paprik, Celeru, Pnoucích fazolí, Bylinek. Nezamulčované nechávám jen rostliny, které samy pokryjí půdu nebo které jsou moc malé, křehké a mohl bych je poškodit.
Občas se mi stalo, že mulč rozhrabali ptáci ale stačilo jen trochu porovnat zpátky :-).
Zahradničím v sušším a teplejším Blansku a zároveň v České Třebové, kde je o malinko chladněji.
Dobrý den
co si myslíte o zamulčování jahod rozdrcenými skořápkami od vajíček?
Mulčování je zhouba a ničí pozemek.
Při rozkladu materiálů vzniká plno plísní a hnilob, z nichž některé jsou docela prudké karcinogeny.
Šíří se Fusarium, Bipolaris aj. sajrajty.
Nejhoší je, ale stěhování myší a hryzců pod mulč – to je potom katastrofa.
Nastěhují se pod namulčované stromky a žerou kořeny až je to na vyhoz.
Nastlaný záhon hyacintů při mínus 30C požrali z 50%, tulipány 100%.
Mulčování jedině jako dočasné stínění po zálivce při velkých vedrech a při zakořeňování.
Jinak je to nesmysl.
Zdravim.To, co pisete je nezmysel.Moje skusenost su ine.Niekde robite chybu.
Při mulčování se nesmí vrstvit moc materiálu ať už čerstvého nebo suchého. Stačí jen tolik, aby to zakrylo zem. Pak to funguje výborně. Vrstva je moc malá aby se pod to stěhovali hlodavci a ani to nehnije a neplesniví. Pokud by byla pravda to, co píšete – kompost by byl prudký jed.
Osobně od mulčování jahod po 2 nebo 3 sezónách upouštím. Důvodem je především riziko škůdců: mulč může přilákat slimáky, hmyz a další škůdce, kteří se v něm snadno ukrývají a mohou jahody zcela zničit. Schválně se někdy pod mulč, potažmo kartón podívejte – zejména v létě je to pro slimáky ideální úkryt 🙁