Jaký je rozdíl mezi starou, krajovou, rodinnou a hybridní odrůdou? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody? Vysvětlení základních pojmů.
Stará odrůda (angl. heirloom variety). Veškeré staré odrůdy byly volně opylované a nehybridní. Neexistuje shoda ohledně časového vymezení starých odrůd. Některé názorové školy tvrdí, že stará odrůda musí být stará více než sto let. Jiné říkají, že stačí padesát let. Někdy bývá za zlomové datum považován konec války, tedy rok 1945. Po tomto datu dochází k velkému rozšíření moderních hybridních odrůd.
Příkladem starých odrůd mohou být mnohé krajové či rodinné odrůdy. Do starých odrůd patří i kdysi komerčně prodávané a registrované odrůdy, které byly vyšlechtěny jednou osobou a lze je nalézt v dobových katalozích, ale dnes již na trhu nejsou dostupné. Tyto odrůdy mohou být i po zániku semenářské firmy, která je prodávala, dále pěstovány a udržovány někde na venkově, aniž by si toho byl jejich udržovatel vědom. Nebo je lze sehnat v genové bance.
Obr.: Rajče Pražské dlouhé, stará nebo krajová odrůda získaná přes gengelovský seznam. Původem z Genobanky Olomouc.
Krajová odrůda (angl. landrace variety). Odrůda nebo soubor více odrůd, které byly pěstovány a selektovány v jedné konkrétní oblasti dostatečně dlouho na to, aby se dokázaly adaptovat na místní klima, půdu, choroby, škůdce a kulturní prostředí. Některé krajové odrůdy mají za příznivých podmínek nižší výnosy než odrůdy moderní, v nepříznivých podmínkách však naopak vyšší. Jinými slovy mají vysokou odolnost vůči stresu. Pozoruhodné jsou výsledky výzkumu, který byl proveden na zkušební stanici Krásné Údolí a srovnával moderní a staré krajové odrůdy ječmene:
„Krajové odrůdy jarního ječmene nemohou konkurovat současným odrůdám ve výnosu a technologické kvalitě, ale mají řadu cenných znaků a vlastností, pro které si zaslouží pozornost. Jsou přizpůsobeny prostředí, ve kterém vznikly. Bohatý kořenový systém jim umožňuje lépe zvládat stres a efektivně přijímat živiny, především dusík. Výška rostlin a schopnost odnožování jim umožňuje potlačovat plevele. Jsou však více náchylné k poléhání. Většina krajových a starých odrůd ječmene má kratší vegetační dobu než odrůdy současné. Kulturní rostliny se liší od svých planých předků zvýšeným výnosem. Tato vlastnost se však může projevit pouze za příznivých podmínek. Pokud však takové podmínky nejsou zajištěny, pak potenciálně výkonnější vyšlechtěná rostlina přinese nižší výnos než krajová odrůda nebo planý druh.“ (Zdroj zde.)
Příkladem krajových odrůd mohou být různé tradiční domácí odrůdy ale i nové odrůdy vytvořené amatérskými šlechtiteli pro účely lokálního a udržitelného zemědělství. Krajové odrůdy jsou optimální typy odrůd pro permakulturní zahradu, neboť jsou v souladu s lokálním ekosystémem a nevyžadují ošetření chemickými postřiky.
Krajové odrůdy byly typické pro tradiční zemědělství a semenaření. Zajímavý je dynamický rozměr těchto odrůd. Tím, jak se k farmářům dostávalo osivo nových dosud nelokalizovaných odrůd, původní krajové odrůdy se buď dále vyvíjely, nebo byly opouštěny. Docházelo ke křížení mezi různými odrůdami, opouštění starých a osvojování nových odrůd a k dynamickým výkyvům hladiny genetické diverzity v dané oblasti. Tak mnohdy vznikaly velice rozmanité typy odrůd.
Krajové odrůdy mohou být chutnější než moderní odrůdy šlechtěné pro dlouhou skladovatelnost v regálech supermarketů a odolnost při přepravě na velké vzdálenosti.
Rodinná odrůda. Odrůda pěstovaná a předávaná z generace na generaci v rámci jedné rodiny. Rodinné odrůdy mohou i nemusejí být odrůdami krajovými. Mnohé rodinné odrůdy byly pěstovány na různých místech, jak se rodina či její příslušníci stěhovali. Příkladem může být odrůda fazolí, kterou pěstovala a semenařila vaše babička, která ji převzala od své maminky. Zeptejte se svých rodičů nebo prarodičů na venkově a třeba od nich takovou odrůdu získáte, aniž by oni tušili, co doma mají za poklad.
F1 hybrid. Odrůda vzniklá jako výsledek křížení dvou geneticky výrazně odlišných rodičovských rostlin. F1 znamená, že se jedná o první synovskou (filiální) generaci. Výsledkem takového křížení je nová uniformní odrůda, která je v některých ohledech lepší (silnější, výkonnější, plodnější) než jedinci obou rodičovských generací. Tento fenomén je známý jako heteróza.
Nevýhodou hybridních odrůd je, že v dalších generacích (F2, F3…) jsou nestabilní, mezi jednotlivými rostlinami jsou značné rozdíly a mnohé z nich postrádají skvělé vlastnosti svých rodičů. Tyto odrůdy tudíž nejsou vhodné k semenaření. Z hlediska semenářských společností je ovšem jejich produkce výhodná, neboť komplikuje pěstitelům semenaření a motivuje je k nákupu semen.
Obr.: Schéma vývoje hybridní odrůdy kukuřice. Zdroj zde.
————————————————————————————————————————————————
O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Organizuje a lektoruje kurzy
Design permakulturní zahrady a Základy potravinové bezpečnosti.
