Možná se Vám stalo, že jste vyseli semínka, ale vzešlo z nich jen několik rostlin nebo žádná. Někdy za to může špatná klíčivost osiva. Jindy chybný postup zahradníka.
Existují tři zásadní faktory ovlivňující klíčení semen, které má zahradník do značné míry pod kontrolou. Jsou to vláha, teplota a hloubka výsevu.
Foto: Semeno kukuřice odrůdy Malované hory.
1) VLÁHA. Semínka se probouzejí k životu ve vlhku. Proto čerstvě oseté záhony, truhlíky či kelímky zaléváme. Proto mají zemědělci radost z jarního deště, jenž skropí čerstvě oseté pole. To je všeobecně známo. Méně už to, že semínka potřebují více vláhy k tomu, aby začala klíčit, než potřebují sazenice ke svému dalšímu růstu. Tuto nadbytečnou vláhu lze zejména u větších semen (fazole, hrách, bob, kukuřice) zajistit jejich namočením ve vodě. Namočená semena vyklíčí rychleji.
Máčení trvá přibližně jeden až dva dny. Semena by měla být celou dobu zcela ponořená pod vodou. Jde o to, aby nasála vodu a nastartovalo se u nich klíčení. Vyset do země bychom je ale měli dříve, než klíček prorazí obalem semínka.
Při máčení existuje riziko zničení semen v důsledku nedostatku kyslíku. Je proto důležité namočená semena občas promíchat, aby se voda prokysličila. Máčení je záludné rovněž v tom, že z namočených semen se do vody uvolňují živiny, které podporují růst potenciálně přítomných bakterií. Abychom množení bakterií omezili, měli bychom vodu alespoň třikrát denně vyměnit za čerstvou. Bakterie mohou způsobit hnití semen.
Máčení patří ke způsobům, jak překonat nedostatek vláhy v čase setby. Někdy je půda vyschlá jen do několika centimetrů pod povrchem, přičemž hlouběji se nachází dostatek vláhy. Namočená semena dokážou protáhnout kořínky suchou půdou do hlubších a vlhčích vrstev. Máčení má proto velký význam zejména za sucha, jaké panuje například o letošním jaře.
Foto: Máčení semen kukuřice.
2) TEPLOTA. Má zásadní vliv na klíčení semen. Je důležitým faktorem obzvlášť při předpěstování sazeniček. Optimální teplota pro klíčení semen většiny zeleninových druhů se pohybuje v rozmezí 20 – 30 °C.
Zejména semena teplomilných rostlin potřebují k vyklíčení vyšší teplotu. Semínka rajčat, paprik, lilků či okurek nemusí v únoru či březnu v chladném skleníku s teplotou pod 10 °C vůbec vyklíčit. Potřebují pěkně vyhřáté místečko. Pokud nemáte ve skleníku alespoň 15°C, je lepší předpěstovat sazeničky těchto teplomilných rostlin doma. Ideálním místem je topení pod oknem orientovaným na jih. Zde budou mít semínka dostatek tepla pro rychlé vyklíčení a mladé rostlinky dostatek světla nezbytného pro fotosyntézu.
Na druhou stranu nutno podotknout, že některým semenům může teplota nad 25°C uškodit. Například semena salátu dosahují maximální klíčivosti (99%) při teplotě 25°C, kdy klíčí během pouhých dvou dnů. Ovšem nad touto hranicí klíčivost strmě klesá a již při 30°C dosahuje pouhých 12%! Semena salátu mají nicméně výhodu, že klíčí i při teplotě pod 5°C. Jen jim to trvá o pár týdnů déle.
Shrnutí vlivu teploty na klíčivost najdete v následující tabulce, kterou jsem dostal od irské rodinné semenářské firmičky Brown Envelope seeds v balíčku spolu s objednanými semínky. V tabulce je uvedena klíčivost v procentech při dané teplotě. Číslo v závorce udává, kolik dnů je třeba k dosažení dané klíčivosti. Docela užitečná pomůcka.
| PLODINA | 0ºC | 5ºC | 10ºC | 15ºC | 20ºC | 25ºC | 30ºC | 35ºC |
| Chřest | 0 | 0 | 61(53) | 80(24) | 88(15) | 95(10) | 79(12) | 37(19) |
| Fazol obecný | 0 | 0 | 1 | 97(16) | 90(11) | 97(8) | 47(6) | 39(6) |
| Řepa |
0 | 53(42) | 72(17) | 88(10) | 90(6) | 97(5) | 89(5) | 35(5) |
| Zelí |
0 | 27 | 78(15) | 93(9) | 0(6) | 99(5) | 0(4) | 0 |
| Mrkev |
0 | 48(51) | 93(17) | 95(10) | 96(7) | 96(6) | 95(6) | 74(9) |
| Květák |
0 | 0 | 58(20) | 60(10) | 0(6) | 63(5) | 45(5) | 0 |
| Celer | 0 | 72(41) | 70(16) | 40(12) | 97(7) | 65 | 0 | 0 |
| Okurka |
0 | 0 | 0 | 95(13) | 99(6) | 99(4) | 99(3) | 99(3) |
| Lilek |
0 | 0 | 0 | 0 | 21(13) | 53(8) | 60(5) | 0 |
| Salát |
98(49) | 98(15) | 98(7) | 99(4) | 99(3) | 99(2) | 12(3) | 0 |
| Cukrový meloun |
0 | 0 | 0 | 0 | 38(8) | 94(4) | 90(3) | 0 |
| Okra | 0 | 0 | 0 | 74(27) | 89(17) | 92(13) | 88(7) | 85(6) |
| Cibule |
90(136) | 98(31) | 98(13) | 98(7) | 99(5) | 97(4) | 91(4) | 73(13) |
| Petržel | 0 | 0 | 63(29) | 0(17) | 69(14) | 64(13) | 50(12) | 0 |
| Pastinák | 82(172) | 87(57) | 79(27) | 85(19) | 89(14) | 77(15) | 51(32) | 1 |
| Hrách |
0 | 89(36) | 94(14) | 93(9) | 93(8) | 94(6) | 86(6) | 0 |
| Paprika |
0 | 0 | 1 | 70(25) | 96(13) | 98(8) | 95(8) | 70(9) |
| Ředkvička |
0 | 42(29) | 76(11) | 97(6) | 95(4) | 97(4) | 95(3) | 0 |
| Špenát | 83(63) | 96(23) | 91(12) | 82(7) | 52(6) | 28(5) | 32(6) | 0 |
| Sladká kukuřice |
0 | 0 | 47(22) | 97(12) | 97(7) | 98(4) | 91(4) | 88(3) |
| Rajče | 0 | 0 | 82(43) | 98(14) | 98(8) | 97(6) | 83(6) | 46(9) |
| Tuřín | 1 | 14 | 79(5) | 98(3) | 99(2) | 100(1) | 99(1) | 99(1) |
| Vodní meloun | 0 | 0 | 0 | 17 | 94(12) | 90(5) | 92(4) | 96(3) |
Tip: Teplota potřebná k probuzení semínka z dormance (spánku) a nastartování klíčení je vyšší, než teplota potřebná pro následný vegetativní růst rostliny. Pro předpěstování sazeniček teplomilných rostlin je proto nejdůležitější zajistit pro vyklíčení dostatek tepla. Klidně na úkor světla. Po vzejití semínek můžete rostlinky přestěhovat na chladnější místo s dostatkem světla. Třeba k oknu nebo na verandu.
3) HLOUBKA VÝSEVU. Semínka, aby vyklíčila, je třeba set do správné hloubky. Americká šlechtitelka a zahradnice Carol Deppe tvrdí, že příliš hluboké setí semen je nejčastější příčinou jejich neúspěšného vzcházení. Obecné pravidlo říká, že semínka bychom měli set do hloubky, která je čtyřnásobkem jejich velikosti. Miniaturní semínka (roketa, salát, rajčata, mrkev) jen zlehka překryjeme vrstvičkou hlíny. Větší semena (fazole, hrách, bob, kukuřice) sejeme dva až pět centimetrů pod povrch půdy. Stroužky česneku nebo bramborové hlízy sázíme nejhlouběji.
U větších semen můžeme přizpůsobit hloubku výsevu na záhonech či na poli aktuálnímu počasí. Při chladném a vlhkém počasí je lepší set méně hluboko, aby měla semínka dostatek tepla. Povrch půdy se prohřívá rychleji a semena tak budou lépe klíčit. Hlouběji vysetá semena by v chladu místo klíčení mohla začít hnít. Naopak při suchém počasí může půda vyschnout do hloubky několika centimetrů, což obvykle znamená pro klíčící semena záhubu. Je proto lepší set o něco hlouběji.
Záleží také na druhu půdy. V lehkých písčitých půdách, které se rychleji prohřívají a více vysychají, sejeme hlouběji, než v těžkých jílovitých půdách, které se prohřívají pomaleji a déle drží vláhu.
Výše uvedené platí pro velká semena. U drobných semen je nejdůležitější, abychom je nezaseli příliš hluboko. Problém je v tom, že mělké setí je činí zranitelné k vyschnutí. Stačí den dva bez deště, aby povrch půdy s klíčícími semeny za parného počasí zcela vyschl. Měli bychom proto klíčícím semenům za suchého počasí zajistit dostatek vláhy.
Semínkům zdar!
——————————————————————————————————————————————————–
O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Testuje odrůdy v neprůmyslových podmínkách a prodává nehybridní semena zeleniny. Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady / Základy potravinové bezpečnosti.
Ahoj všem, dalším dobrým pomocníkem jsou “Výsevní dny”, dle kterých je nejlépe set a sázet rostlinky. Je fajn dodržovat, kdy set/sázet kořenovou zeleninu, kdy plodovou apod. Několik desítek let trvající výzkum v tomto směru prokázal, že to má na úrodu velký vliv. Výsevní dny se dají koupit, jako taková knížka na každý rok. Omlouvám se, pokud to bere někdo jako reklamu, ale pokud se snažíme o samozásobení a výnosy “bez chemie”, je fajn dodržovat všechny rady, které nám k tomu mohou pomoci.
Nakličování semen nám umožní získat dřívější úrodu, ale jen o pár dní. Na druhou stranu – při setí naklíčených semen je zřejmé, že to co vyséváme je opravdu „živé“. Platí zásada, že pro naklíčení mají být semena vlhká – nikoliv však mokrá. Nedoporučuji nakličovat na vatě – semena do ní vrostou a pak se těžko bez poškození dají vyjmout. Ideální podle mne byly tzv. „pijáky“ papíry vložené do sešitů. Může se použít i novinový papír. Já v poslední době začal používat kelímky s víčkem, ve kterých se prodávají různé saláty a pomazánky.
Semena namočíme na 24 hodin do vlažné vody, (tu je dobré občas vyměnit), namočením se vyplaví inhibitory klíčení. Potom semena přecedíme na sítku, necháme okapat a dáme do nádobky (kelímku) a uzavřeme. Do vyklíčení je nutná občasná kontrola, na semenech mohou být zárodky různých mikroorganismů, které se ve vlhku a teple začnou s radostí množit. Pokud vizuální kontrolou zjistíme něco takového, propláchneme semena slabým (růžovým) roztokem hypermanganu. V momentě, kdy semena začnou klíčit, vysazujeme naklíčená buď do volné půdy a nebo do květináčků.
Při setí naklíčených semen, hrozí nebezpečí, zvláště při dlouhotrvajícím suchu, že nám naklíčená semínka zaschnou. V takovém případě je lépe set tzv. “na vodu“. Uděláme rýhu/jamku (podle toho jak hustě vyséváme), nalejeme do ní vodu a nasejeme semínka. Až voda vsákne zasypeme vrstvou suché zeminy. Suchá zemina na povrchu má drobtovitou strukturu a poškozenou kapilaritu, takže vlhko zůstává pod ní ukryté a než to vyschne semeno má čas dostat se svými kořeny do spodní vrstvy zásobené zimní vláhou. Pokud se rozhodnete zalít takto vysazená semena, dojde k tomu, že se propojí kapilarita s povrchem a pokud nezačne včas pršet a nebo nebudete zalévat pravidelně do vyklíčení mohou semena uschnout. Pochopitelně, že to neplatí paušálně, ale při suchu jaké panuje letos na jaře by se to stát mohlo.
Zde je to také popsáno od našeho předního šlechtitele okurek p Ing Holmana: http://prima-receptar.cz/vysevame-okurky/
Zásady setí na vodu jsou použitelné i při výsadbě sazenic. Zvláště pokud musíme zasazené rostlinky na pár dní opustit a nemůžeme je zalévat pravidelně do zakořenění.
Děkuji moc za doplnění:-)
děkuji za krásný článek
Zajímavé informace. A jak je to s kolísáním teploty? Jaký vliv má na klíčení (třeba 5 stupňů v noci versus 20 ve dne)?
To je různé – některé rostliny kolísání teplot při klíčení “preferují”, u kukuřice se píše, že je na něj citlivá.
Při předpěstování sazenic v domácím prostředí jsem udělala dobrou zkušenost. Semena zasévám do průmyslového substrátu určeného k výsevům. Nádoby se zasetými semeny nikdy nezalévám seshora. K prvnímu zvlhčení zeminy dělám podmokem (postavím do misky s vodou do té doby až je jasné, že i povrch zeminy je zvlhčený) a používám k tomu převařenou vodu. Pak nádobky uzavřu do nafouknutého čistého mikrotenového sáčku, do jakéhosi miniskleníčku. Kupodivu, nezplesniví to a vydrží to bez zalití i týden (pochopitelně, že to průběžně kontroluji). Tyto miniskleníčky umístím pod dlouhou zářivku, asi 15 cm pod ni. Teplota se tam pohybuje kolem 22 stupňů, a většině semínek to stačí. Zaléváním podmokem předcházím i známému padání klíčících rostlinek, přestávám až po přesazení do větších nádobek. Některé sazenice (například majoránku) zalévám podmokem až do doby vysázení na záhon.
Při vysévání semen přímo na záhon se mi zdá myšlenka “setí na vodu” s následným zasypáním suchou zeminou moc dobrá, hned příští rok to vyzkouším.
Ahoj,
podle našich zkušeností má největší vliv na rychlost klíčení (alespoň co se týká chilli papriček) vliv teplota – ideálně 25 – 28st C. Vyset jen pár mm pod povrch a je to.
Velmi dobrý článek. Některé poznatky s klíčením jsem popsal na svém blogu http://zdraveklicky.cz
Pingback: Výběr článků za březen a duben 2014 - Tichý koutek
To je zajímavé, to zelí :-D. To jako fakt klíčí mezi 5 a 15 stupni, pak vůbec, pak přesně ve 25 a pak zase ne? Vždycky dávám výsev na parapet, kde je mírně pod 20 stupňů, ale letos jsem to (poučena tímto článkem 🙂 dala nad topení, kde je něco málo přes 25. No a zelí zrovna nevylezlo prakticky vůbec (loni na parapetu bylo venku jako první). Chápu, že je to orientační, ale je zajímavé to pozorovat. Mimochodem, moc se nechce ven těm vašim rajčatům. Divoké žluté se docela snaží, latah méně, ale divoké červené nevylezlo zatím ani jedno… šoupla jsem to všechno na parapet, třeba má radši přece jen nižší teplotu :).
Dobrý den,
vidíte, toho zelí jsem si vůbec nevšiml:-)
Co se týká klíčení rajčat, tak ono to nějakou dobu trvá, zejméne divoké červené klíčí o několik dnů déle než ostatní odrůdy, tak jim ještě dejte čas a uvidíte. Pokud by Vám ani po třech týdnech rajčátka nevzešla, napište prosím, pošleme Vám náhradu:-)
Mimo téma :
Když zde pročítám příspěvky a velmi užitečné rady:
Je nějak ošetřeno vkládání příspěvků typu : hovéééééénko, blbe, komentáře mimo téma atp?
Například registrací, nebo ADMINem?
Myslím, že by bylo škoda nechat takovéto Weby a fóra zaplevelovat…..
Odstranil jsem.
Chtěl bych se podělit se svou zkušeností, kterou s výsevem mám já a znamená 100% úspěšnost. Naučil mě to můj bývalý šéf, který byl zapálený zahrádkář a již mnoho let jí praktikuji. Vezme se průhledná plastová krabice s víkem. Já používám “svačinové” krabice, nebo krabice od různých salátů. Na dno se dá vrstva jakéhokoliv savého, bílého, nepotištěného papíru. Já používám toaletní papír, nebo bílé ubrousky. Vrstva má být při stlačení mezi dvěma prsty cca 3 mm silná, Po vystlání dna krabice se papír zalije vodou, aby hodně nasákl. Na něj se pak položí semínka do sponu cca 4 – 5 cm. Krabice se pak volně přikryje obráceným víkem, tak aby semena mohla “dýchat”. Pokud jsou semena přikrytá, stačí vodu doplňovat jednou za 3 – 5 dní. Díky příznivému mikroklimatu semena vyklíčí a začnou růst rostlinky. Když jsou tak cca 2 – 3 cm vysoké, naplním kelímky směsí “upečené” zeminy ze záhonu (stačí zeminu dát do trouby na cca 1 hodinu při 200° C, tím se v ní zničí choroboplodné zárodky – plísně a bakterie – zemina zůstane sypká) a substrátu pro pokojové rostliny (nikdy nepoužívejte substrát pro výsev a množení!!!) v poměru 1 : 1. Poté směs v kelímcích hojně zaliji a nechám min. 1 hodinu stát, aby voda dokonale zeminu prosákla. Pak vyndám papír s rostlinkami z krabic a postupně opatrně odtrhávám kousky papíru i se zakořeněnými rostlinkami a kladu do kelímků. Nakonec opatrně papír s rostlinkami zasypu čajovou lžičkou suchou směsí substrátu a zeminy do výše cca 1 cm nad papír s prorostlými kořeny a již nezalévám. Zalévat rostlinky v kelímcích pak stačí jen trochu a cca 1x za 3 dny. Je to dokonalý systém, kdy víte, co sázíte a máte 100% jistotu, že co jste zasadili také vyroste. S úctou Lojza
To se mi moc líbí,dekuji
Před asi šedesáti lety se mi překvapivě silným vlivem na klíčivost osvědčilo zalévání zmagnetovanou vodou, nebo rozložením malých magnetků po povrchu zeminy po zasetí.
Budu to muset poradit manželce, znovu to skusit.
Změna politickýho režimu by snad na magnetický pole neměla mít vliv.
Ale případný pokračující enormní nárust imigrace Afričanů… nevím, nevím.
Mé základy úspěšného pěstování paprik.
Velký vliv na výsadbu semínek má počáteční máčení semínek. Utvořím si jedno procentní tekutinu Lignohumátu a vody pro máčení semínek.
Semínka vložím do malé misky a zaliju roztokem. Několik krát během dvou dní semínka v roztoku promíchám, abych je trochu provzdušnil. Počas této fáze sleduji, jestli jsou semínka žlutá a plná, v případě flekatého a strakatého semínka je vyřadím. Během dvou dní jsou semínka dostatečně nasátá roztokem a připravená k výsevu.
Do misky si připravím asi dva milimetry hrubé tvrdší filcované bíle látky, kterou proliju vodou smíchanou několika kapkami Harmonie vápník a nechám nasát, aby byla látka hodně mokrá, ale nesmí voda přesahovat látku. Na takto připravenou látku položím nasáté semínka a uložím na polostinné místo, kde by měla být teplota minimálně 22 stupňů.
Po několika dnech při občasném rosení vodou semínka začínají rašit. Asi po čtrnácti dnech semínka, které ukazují kliček, vyseji do nasáklých rašelinových jiffů. Při vložení kličku do mírně promáčklých jiffů vložím kličky a rozprašovačem orosím všechny vyseté kličky roztokem Previkuru a Decisu z důvodu zamezení padaní kořenových krčku a napadání podložky smutnicemi.
Tímto způsobem docílím 100 procentní výsadbu a uchováni všech semínek, které jsem vysadil.
Mirek
Super obchod na nakoupení všeho potřebného je http://www.vyklicit.cz Naklupil jsem tam jak klíčky, tak klíčící misky. Jedině doporučuju.
Pingback: Klíčivost semínek a test klíčivosti -