Píšu to věru nerad, ale neznám žádné dostupné, osvědčené a skutečně účinné řešení, jak bez chemie ochránit broskvoně před kadeřavostí. Znám jen několik rad, u nichž mnohdy není jisté ani to, zda chorobu alespoň zmírňují.
Kadeřavost broskvoní, způsobená houbou palcatkou broskvoňovou (Taphrina deformans), nejenže výrazně snižuje výnosy, ale při silném a dlouhodobém napadení může strom úplně umořit. Většina pěstitelů u nás s ní má problémy. Choroba se projevuje zdeformovanými listy, které vypadají takto:
Proti kadeřavosti nejlépe zabírají chemické fungicidy. Mezi jejich nevýhody ale patří vedlejší negativní účinky, jako například hromadění mědi v půdě nebo toxické dopady na půdní život, a dále třeba zdravotní rizika spojená s aplikací.
V zemědělství lze mnoho problémů snadno vyřešit chemickou cestou, což ovšem obvykle generuje problémy nové na jiných místech ekosystému. A právě to je důvodem pro hledání a zkoušení nechemických řešení, která bývají vůči ekosystému šetrnější. V případě kadeřavosti to ale, přiznávám, není vůbec lehké. Uvádím tedy několik nezaručených a nejistých tipů, jak na kadeřavost broskvoní bez chemie, které je třeba dále testovat.
Některé z nich se mně nebo jiným pěstitelům neosvědčily. Vzbuzuje to jisté pochybnosti o jejich účinnosti, ale nutně to ještě neznamená, že nefungují. Možná byly totiž jen špatně použity. Vždyť i chemické fungicidy musejí být použity správným způsobem, aby přinesly kýžený efekt. Zkuste si představit pěstitele, který vždy při viditelném příznaku kadeřavosti na listech ošetří každý rok na jaře napadené stromky fungicidem bez známek zlepšení, a vyvodí z toho po několika letech závěr, že chemické postřiky proti této chorobě nefungují. Chyba ovšem nevězí v nefunkčnosti postřiků, ale v nesprávném čase jejich aplikace, která se musí provést dříve, než stromkům začnou pučit listy. Podobné to může být i s oněmi nechemickými řešeními.
Zde tedy několik nezaručených tipů, jak na kadeřavost broskvoní bez chemie (a taky jak ne):
1) Pěstování křenu pod broskvoněmi. Křen bývá často doporučován jako polykulturní partner k broskvoním, neboť je prý chrání před kadeřavostí. Před třemi lety jsem pod broskvoň s viditelnými příznaky kadeřavosti vysadil několik rostlin křenu. Kadeřavost sice na jeden rok zmizela, ale v následujících letech se vrátila zpět. Ani po třech letech udržování této polykultury se mi nepodařilo ji zvrátit. Ba naopak, vypadá to, že napadení se stupňuje a strom začíná odumírat.
Foto: Broskvoň podsazená křenem.
Možná ale nemám tu správnou odrůdu křenu. Možná jsem křenů vysázel málo. Možná by bylo třeba přetvořit veškerou plochu pod celou korunou stromu na křeniště, aby se dostavil znatelný účinek. Někteří pěstitelé tento způsob ochrany zavrhují jen na základě zkušenosti s jednou jedinou rostlinou křenu pod broskví, což se zdá být opravdu málo. Bude třeba dál experimentovat tímto směrem. Ideálně s desítkami rostlin křenu pod jediným stromkem. Úspěch samozřejmě není zaručen.
2) Ruční otrhávání napadených listů. Podle online dostupné příručky kalifornské zemědělské univerzity není prokázané, že tento postup zmírňuje napadení. Při běžném vývoji napadené listy během několika týdnů opadávají samy a jsou nahrazeny novými zdravými. Otrhávat nemocné listy se tedy zdá být zbytečné.
3) Přihnojování. Kadeřavost strom oslabuje a vysiluje. Ten na ni reaguje shozením napadených listů a vytvořením nových. Podpořit tvorbu zdravých listů lze přihnojením dusíkatými hnojivy nebo jednoduše mixem vody a moči, která je na dusík bohatá a každému dostupná zdarma. Strom potom chorobě „uroste“. Broskvoně jsou rovněž náročné na vápník, který lze dodat ve formě dřevěného popela. Ten můžeme přimíchat již do mixu vody s močí.
4) Mulčování. Brání v růstu konkurenčním travinám pod stromem, udržuje půdu vlhkou a obohacuje ji živinami. Snížení konkurence, dostatek vláhy a zajištění živin jsou faktory, jež mají pro stresovaný stromek, atakovaný chorobou, nemalý význam. Moje zkušenost je následující. První rok po vysazení křenu pod broskvoň jsem celé společenstvo udržoval zamulčované a kadeřavost tehdy na jednu sezónu zmizela. Těžko ale říct, zda to bylo počasím, křenem, mulčem nebo souhrou vícera těchto faktorů.
5) Udržování vzdušené koruny. Doporučuje to například autorka knížky Zdravá zahrada, Hela Vlašínová a přidává další rady jako pěstování křenu či lichořeřišnice pod korunou stromu nebo postřik odvarem z přesličky. Svůj význam může mít také volba vzdušného stanoviště.
Foto: Kadeřavost. Rozvoj této choroby podporuje teplé a vlhké počasí v době rašení.
6) Rezistentní odrůdy. Existují odrůdy, které jsou vůči kadeřavosti do jisté míry odolné. Například stará americká odrůda Amsdenova a nebo francouzská odrůda Primissima Delbard, které má v nabídce ovocnář Radim Pešek z Bojkovic. Nebo odrůdy Májový květ, Redwin či Dorchester. Zřejmě ale neexistuje stoprocentně rezistentní odrůda. Jak potvrzují někteří ovocnáři, i výše zmíněné odrůdy jsou kadeřavostí napadány. Kromě toho nevýhodou bělomasých rezistentních odrůd (Amsdenova, Primissima, Redwin a Májový květ) je méně kvalitní ovoce, které se příliš nehodí ke zpracování.
7) Využití hub. Některé druhy hub rodu trichoderma parazitují na jiných houbách a dají se využít jako ochrana před houbovými patogeny. V USA lze sehnat mix speciálně vybraných hub rodu trichoderma (trichoderma mix), který se přidává do půdy ke kořenům rostlin jako ochrana před chorobami. Postřik tímto mixem je údajně nejúspěšnější organický přípravek proti kadeřavosti. Aplikuje se prý na napadené listy. Bohužel se mi nepodařilo sehnat žádného českého dodavatele. Zdá se, že pro české pěstitele je tato možnost zatím jen obtížně dostupná.
Protože se nespecializuji na pěstování broskvoní a nektarinek, je můj přehled o možnostech ochrany před kadeřavostí omezený a jistě i neúplný. Uvítám proto jakékoli další tipy a zejména vlastní zkušenosti. Pište prosím do komentářů.
Třeba se jednou dočkáme v našich podmínkách prosperujících broskvoňových sadů bez chemie. Dle informací, které mám, je to zatím, bohužel, jen čistá idea, která má s realitou pramálo společného.
——————————————————————————————————————————————————–
O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady / Základy potravinové bezpečnosti.
——————————————————————————————————————————————————–
AKTUALIZACE: Ex post přidávám odpovědi Hely Vlašínové na mé dotazy týkající se kadeřavosti broskvoní. Hela je autorkou knihy Zdravá zahrada, kterou si u ní můžete objednat na emailu: helena.vlasinova@gmail.com.
Hela Vlašínová:
Pokud jde o kadeřavost, doplnila bych ještě:
– při prvních známkách odstranit napadené listy, případně větvičky (aby se nemoc nešířila). Odstraňování listů má smysl ani ne tak pro samotnou rostlinu hned, to souhlasím, ale proto, aby se choroba nešířila, když listy odpadnou pod ni, vyvinou se spóry a na jaře zase napadnou rašící pupeny. Myslím, že je jednodušší je otrhat, než je hledat v trávě :).
– na jaře před rašením listů ovázat kolem kmínku smotek nespředené neprané ovčí vlny a kolem něj hustě navázat sukničku ze stálezelených aromatických bylinek jako je šalvěj, levandule, pelyněk brotan (to zpomalí, případně zablokuje průchod mravencům, kteří na rašící listy nosí mšice a brání je před slunéčky – posátí od mšic je totiž často vstupní branou infekce ať už pro kadeřavost nebo pro moniliózu apd.) – pokud není vlna, je nutné bylinky dávat hustěji, po vyschnutí je dobré bylinky průběžně doplňovat, dá se nahradit rozetřením nějaké aromatické látky
– Udržováním vzdušné koruny je prevencí proti všem chorobám, ale samozřejmě je to i otázka stanoviště, kde by neměl stagnovat vzduch
– Vysázením křenu po obvodu koruny (to dělám preventivně i proti monilii) provzdušňuje půdu, fytoncidy brzdí rozvoj chorob
– Vysetím lichořeřišnice pod strom (to samozřejmě účinkuje až na další vlnu kadeřavosti, hlavní význam je v odpuzování mravenců a odlákání mšic, do jisté míry fytoncidy lichořeřišnice vylučované do ovzduší také potlačují houbové i bakteriální choroby. Sazenice lze předpěstovat a vysadit v pol května přímo kolem kmínku, mohou pod stromy tvořit souvislé porosty)
– Postřik odvarem z přesličky (hrst nařezané čerstvé přesličky nebo lžíce sušené na 1/4 litru) působí preventivně (zabudování křemíku do buněčných stěn je zpevňuje a listy jsou pak odolnější obecně proti pronikání chorob) – aby se křemík lépe uvolnil, je třeba čerstvou nebo sušenou nať nechat napřed 1 den vyluhovat ve vodě, pak vařit 30 min, nechat vychladnout, pak zcedit a hned používat. Hodně křemíku mají i kapradiny a poměrně dost i kopřiva. Vše se dá aplikovat preventivně i v zálivce a zbylé rostliny přidávat do mulče.
Samozřejmě rozvoj kadeřavosti se liší podle odolnosti odrůdy, počasí a velký vliv má i půda, zhoršuje ji velká zásoba dusíku – tedy přehnojené rostliny jsou náchylnější k chorobám, vyvážený obsah mikroorganizmů naopak působí blahodárně. Já pěstuji broskvoně z pecek, jde zřejmě o odolnější odrůdu, navíc mohu provést snadno selekci, občas se mi také stane, že se vyštěpí nějaký citlivý jedinec.
Dobrý den, loni pomohla chytrá houba – zálivka i postřik.
http://www.chytra-houba.eu/pro-zahradkare,106.html
Lze tento postřik úspěšně aplikovat během celé sezóny nebo také jen před rašením listů?
Díky za tip. Zřejmě něco na způsob té americké houby. Leč, dostupné i u nás:-) Dovolte ještě dotaz: Zkouše(a) jste udělat srovnání a některé broskvoně nepostříkat, aby bylo zřejmé, zda to má skutečně efekt?
Kolegyně mi radí: vždy na jaře před pučením postříkat mlékem.. vyzkouším až příští rok..
Hm, možná čerstvé mléko, nepasterizované ani nijak jinak neupravované…
Mám vyzkoušené, že mateřské mléko je baktericidní, možná tedy je čerstvé mléko i fungicidní… Jestli letos broskvoň to extra silné napadení (kvůli vlhku) přežije, taky to asi vyzkouším.
Mléko působí vlastně tím, že větve, kmen a samozřejmě pupeny “olepí”, mléko zaschne a houba nedýchá a asi se tam vytvoří i pro houbu nepříznivé ph. A může být klidně pasterizované i homogenizované :-), dávám ale radši plnotučné.
Mléko se dá úspěšně používat i proti savému hmyzu.
Také se mi osvědčilo posilovat rostliny (stromky, keře, hroznové víno) postřikem bio hnojiva na list-stačí 1, max. 2x za léto. Jinak už nehnojím.
Před pár lety jsme měli těsně vedle kanceláře broskvoň. Víceméně rostla ladem hned vedle zdi obložené keram.obkladem (orientace na jih), okolo ní bylo pouze cca 2,0m2 trávníků a jinak všude asfalt.parkoviště. Nikdy nebyla ošetřována jakýmkoliv postřikem a prořezávána. Co je zajímavé, tak listy v těsné blízkosti fasády byly nedotčené a naopak listy směrem od fasády do prostoru byly napadené pouze zlehka a to i v letech, kdy v okolí bujela kadeřavost ve velkém.
Předpokládám, že to bylo způsobeno a) velmi dobrým stanovištěm s krytím před povětřím b) blízkostí fasády, která při akumulaci tepla přes léto, vysokými teplotami znemožňovala rozvinutí houbové choroby.
Kdysi jsem cetl anglicke stranky, ktere tvrdi, ze pokud se broskvone nadstresi, znemozni to houbam rozsireni v kriticke dobe raseni pupenu, takze bych cekal, ze to bude tentyz pripad…
Takto zjara pozoruji, že na broskvoních (a na slivoních kam ještě navíc zanášejí mšice) lezou mravenci – nevím proč, co na nich hledají a dělají a zda na svých nožičkách (nebo jak?) právě nějak nenanosí ty spory oné houby (Jak je vůbec přenášena? Vzduchem? To se mi nezdá) a stromek je napaden. Mravenci rádi sušší půdy…Takže nějaká souvislost že by v tom též byla (s tím mulčováním, vláhou – kterážto mění dostupnost určitých látek z půdy, atd.)?
Loni jsem si koupila Amsdenovu broskvoň a už i tak malý stromek je letos napadený 🙁
Letos díky (?) suchému jaru jsou napadené broskve a slivoně, zatímco naopak hrušně jsou samy od sebe (bez jakéhokoli ošetřování krom předchozího odstranění spodních větví) téměř úplně bez rzi (což je vyjímečné – oproti týmž jedincům minulé roky napadeným)!
Na napadených broskvoních byli už předtím mravenci, ale přitom žádné mšice, takže skrze ně to asi neroznášejí? Jak tedy?
Moje viničná broskev je tolerantní – choroba se objeví, ale zatím žádný z minulých seseti let neškodila. Strom je přitom polostínu ořešáku a rozhodně ne na vzdušném místě. Z potomků z pecky je jedna stejně odolná (4 roky starý strom), druhá stejně stará méně, ale stromek zatím nehyne. Pecky zdarma pro zájemce u nás ve Středoklukách 43, zastavte se. Kvalita plodů je výborná na zavařování, sušení i zpracování. Na jídlo jsou chutné ale “ošklivě” zelené až žlutozelené. O.Simon
Potvrzuju zkušenosti Ondry Simona. Mnohé tzv. vinohradnické broskve (jsou to semenáče, které se pěstovávaly ve vinohradech pro osvěžení) jsou velmi tolerantní. Dobré zkušenosti má také Wanata. Také mohu potvrdit jejich chutnost a zpracovatelnost. Sám mám zkušenost z intenzivního sadu v Lednici, který byl opuštěn, tedy nestříkán a totálně napaden kadeřavostí. Bylo tam ovšem několik jedinců, kteří prosperovali a plodili. Vše to byly obrůstající původní semenné podnože po úhynu roubované části broskvoně. Kromě těch vzhledově “ošklivých” zelených a uvnitř bělomasých (nicméně většinou chutných), tam byla také jedna broskvoň se světle žlutými plody a žlutou, velmi chutnou dužninou. Cestu tedy vidím spíše než v pracných technikách odpuzujících šiřitele choroby, v selekci tolerantních jedinců.
Díky Zbyňo i Ondro, za vaše zkušenosti i tipy. Paráda! Dlouhodobě jsem rozhodně pro selekci tolerantních odrůd, krátkodobě často nezbývá než napadený vzrostlý stromek zkoušet chránit, jak se dá…
Jedno opatreni ktere opravdu funguje, je vysadit broskev pod strechu tak aby na ni neprselo. Uz to tu nekdo vyse zminoval ze pozoroval ze u broskve vysazene u zdi jsou listy tesne u omitky zdrave. Ja mam stodolu s klasickou sedlovou strechou s asi pulmetrovym presahem, ke zdi jsem vysadil klasickou odrudu Red Haven, kazdorocne ji rezu tak aby vetve nevycuhovaly zpod okapove hrany, a kaderavost neni problem.
Potvrzuji. Zakrslá broskev pěstovaná u stěny byla odolná jen z té části, na kterou nepršelo. Leč už je několik let po ní, tak snad někdy příště. 🙂
Ano. Mravenci roznášejí na zádech mšice, dojí je…. A pokaždé je tam jeden s puntíkovaným šátkem okolo krku a ten je vede ! Čest Vám, pane Ondřeji Sekoro. Myslel jste to jako pohádku pro děti, ale jak vidíme, dětmi je mnoho z nás. Jen tak mimochodem, na co mají samičky mšic křídla ? A co takový nesmysl, že kadeřavost přezimuje na stromech samotných… NE, NOSÍ JI TAM MRAVENCI .
Zdravím Vás,
mám kolem svého statku jedlý lesík, kde co co se dá jenom trochu ozobat ,broskvoně tak též v několika exemplářích ,kadeřavost je dokáže téměř zlikvidovat, chemii moc nemusím, zkusil jsem tedy česnekové výluhy, jak postřik ,několikrát opakovaný ,tak podsypat pod stromek listy medvědího česneku, funguje to.Česnek má silné desinfekční účinky, specielně protiplísňové…. Přirozený fungicid,
Znami mi dali “babskou radu” povesit na vetve puncochy s vajecnymi skorapkami.. Racionalni vysvetleni, proc by toto melo fungovat, bohuzel nemam. Jiz dva roky mam broskvon od jara do podzimu ozdobenou jak vanocni stromecek, kaderavost je stejna nebo o malo mensi nez drive, ale strom mi zacal konecne rodit a plody jsou vynikajici..
Také jsem ověsila brosvoně punčochami se skořápkami. Potvrzuji, že to nefunguje. Setjně jako křen – už jsou okolo broskvoně půlmetrové listy křenu – a nic. Zkouším homeopatii, chemii a zatím nezabralo nic, vykopali jsme jen další napadenou brosvoň.
Dobrý den,
dal jsem do vyhledávače do zboží tu houbu Trichoderma a našlo to přímo ten Mix, už je tedy dostupný i u nás, je to ono?
Pardon, zapomněl jsem přiložit odkaz: http://www.growway-garden.cz/general-hydroponics/general-hydroponics-bioponic-mix-ochrana-proti-plisnim-4207
Taky máme zkušenost s broskvemi částečně krytými přesahem střechy. Rostou v Podkrkonoší 600m.n.v.
Tam kde se větve dotýkají neohozených cihel s vápennou maltou větve jsou úplně zdravé na straně stromu od zdi odvrácené kadeřavost řádí. Manžel míní, že by za tím mohlo být i to vápno,
You are my inhalation, I have few web logs and rarely run out from post eecfgkaekeeb
There was a farmer, had a cow
And had nothing to give her.
So he pulled out his pipes and played her a tune,
And ask the cow to consider.
You are my inhalation – and inspiration
too, hehehe
Thankful yours R.
Kadeřavost broskví se VŽDY objeví po slabé zimě, kdy tolik nemrzne a nejsou zničeny patogeny plísní a jiných chorob.
Proto je vhodné VŽDY dělat postřik těsně před květem! Moje zkušenost zní, že ideální je do litru vody dám lžíci BORAXU a tím to postříkám. Výhodou je, že BORAX je levný, není to chemie, dokonce se užívá pro lidi i zvířata, aby se právě zbavili plísní v těle a na stromky to funguje SUPER!!! I když jsme se plísně zbavili, tak OPĚT letos se HNED objevily poškozené listy. Protože jsem neměl BORAX po ruce, použil jsem kombinaci voda-stolní olej-ocet-JAR na nádobí- rozdělat ve teplé vodě, aby se olej rozpustil a IHNED aplikoval. Toto sice není 100%ní, ale jako první pomoc, než si koupím BORAX. Tato kombinace taky pomáhá právě na mšice, které se HNED k té kadeřavosti objeví a takto je lze likvidovat s velký úspěchem.
Broskyňa Fruteria je vraj odolná voči kučeravosti .
Pingback: Kadeřavost broskvoní – jak si s ní poradit? - Naturhelp.cz
Pingback: Kderavosť broskýň – ako si s ňou poradiť? - Naturhelp.sk
Je nutno použýt velbloudí mléko.