Pěstitelé rajčat stojí na prahu nové éry, v níž bude obtížnější než kdykoli v minulosti vypěstovat rajčata. Důvodem je migrace nových ras plísně bramborové z Mexika do Evropy. Nyní se tato choroba dokáže množit pohlavně. Jak na tuto zcela novou situaci reagovat?
Plíseň bramborová (Phytophthora infestans) je velice nebezpečná choroba. Za příznivých podmínek dokáže během několika dnů sežehnout celý porost rajčat či brambor. Jako by se vám přes zahradu přehnal požár. Zůstanou jen zkroucené seschlé listy na hnědnoucích stoncích. Nedozrálé plody již nedozrají. Rajčatová sezóna skončila.
Foto: Plíseň bramborová se na napadených rostlinách projevuje nejprve šedozelenými vodnatými skvrnami na listech či stoncích, které se rychle zvětšují a hnědnou. Infikované listy usychají.
Z historie víme, jak drastické dopady může mít plíseň bramborová na zemědělství i na celou společnost. Právě tato choroba způsobila v polovině 19. století Velký irský hladomor, který zahubil více než milion Irů praktikujících samozásobitelské zemědělství založené na bramborech jako hlavním zdroji kalorií.
Epidemii plísně bramborové v Irsku způsobil zřejmě jeden jediný klon jednoho pohlavního typu plísně bramborové, který se v polovině 19. století rozšířil z Mexika do Evropy! Genetická rozmanitost choroby byla tehdy minimální. K pohlavnímu množení vůbec nedocházelo. Ačkoli tím choroba byla do značné míry omezena, způsobila neuvěřitelnou katastrofu nejen v Irsku ale i v řadě jiných evropských zemí.
Dnes je situace horší v tom, že se patogen začíná množit pohlavně. Aby toho byl schopen, musejí být přítomny oba jeho známé pohlavní typy. Dlouho byl v Evropě přítomen pouze jeden pohlavní typ označovaný jako A1 a reprodukce probíhala čistě nepohlavně. To byl i případ Irského hladomoru. Druhý pohlavní typ A2 zřejmě až do 80. let minulého století v Evropě chyběl.
Nepohlavní spory plísně bramborové (tzv. zoospory) mají velice krátkou životnost. Přežijí cestu z jedné rostliny na druhou, hnány vzdušnými proudy, ale zimu mohou přežít jen na živém rostlinném pletivu. Proto jakmile rajčata na konci sezóny odumřou, choroba záhy umírá s nimi. V mírném pásmu mohou nepohlavní spory přežít zimu jen na bramborových hlízách.
Proto v minulosti, kdy se choroba množila jen nepohlavně, nebylo těžké chránit rajčata před plísní bramborovou. Stačilo používat neinfikovanou sadbu brambor, při sklizni ze země pečlivě vybrat veškeré hlízy, nepěstovat rajčata po bramborech a raději ani v jejich blízkosti. Nebylo tím sice možné zcela zabránit šíření spor z napadených rostlin v okolí, ale pěstitel měl alespoň jistotu, že sezónu začíná s nezamořeným pozemkem. Nepohlavní spory v půdě nepřežívají zimu, nejsou-li na bramborových hlízách.
To ovšem neplatí pro oospory – mnohem odolnější silnostěnné spory, které jsou výsledkem pohlavního množení. Ty dokážou v půdě přečkat zimu i mimo bramborové hlízy. Oospory vznikají křížením obou pohlavních typů plísně bramborové, tedy jak staršího typu A1, tak novější typu A2.
Pohlavní typ A2 byl v Evropě detekován relativně nedávno v roce 1984. V České republice byl poprvé identifikován v roce 2003 výzkumným týmem v čele s Janou Mazákovou z České zemědělské univerzity v Praze. V roce 2008 byly dokonce nalezeny pohlavní oospory na vzorku listů z lokality Lípa – jako přímý důkaz pohlavního množení plísně bramborové na území České republiky.
Tím vzniká zcela nová situace s několika zásadními důsledky pro pěstitele rajčat:
- Protože pohlavní oospory jsou velmi odolné, dokážou přežít zimu i mimo hlízy brambor a zůstávají životaschopné několik let, přibývá a bude přibývat pozemků dlouhodobě zamořených plísní bramborovou. Například ve Švédsku je stále obtížnější udržet chorobu pod kontrolou. V některých částech Evropy již prakticky není možné pěstovat ve venkovních podmínkách rajčata nerezistentních odrůd. Do budoucna lze očekávat zhoršování situace.
- Pohlavní množení posiluje genetickou variabilitu plísně bramborové, což má za následek rychlejší schopnost adaptace na nové podmínky či pěstitelská opatření. Je to problém i pro konvenční pěstitele, protože se objevuje rezistence choroby vůči některým fungicidům.
- Posílení adaptace jako výsledek pohlavního množení se může projevit také dřívějšími infekcemi a rychlejším šířením choroby.
- Situace je kritická i pro staré odrůdy rajčat, neboť většina z nich překvapivě postrádá rezistenci vůči plísni bramborové. Proto šlechtitelka Carol Deppe ve své poslední knize The Tao of Vegetable Gardening vyzývá ke křížení našich starých odrůd s rezistentními odrůdami, abychom byli schopni je vůbec uchovat pro budoucí generace. Tvrdí, že pokud staré odrůdy nezačneme šlechtit na rezistenci k plísni bramborové, jsou odsouzeny k zániku!
Jak se tedy v nové situaci bránit bez chemie plísni bramborové?
Komerční pěstitelé rajčat používají proti plísni bramborové průmyslově vyráběné chemické postřiky. Bez nich obvykle nejsou schopni dosáhnout uspokojivých výsledků. Dokonce i v ekologickém zemědělství jsou povoleny některé fungicidy na bázi mědi. Například kuprikol používaný často i zahrádkáři.
Dlouhodobým užíváním měďnatých postřiků se ovšem měď v půdě kumuluje a postupně stává toxickou. Měď je smrtelná pro mnohé organismy. Hubí žížaly a potlačuje aktivitu půdních mikrobů, což má negativní dopady na dlouhodobou úrodnost půdy. Měď, která patří mezi těžké kovy, má ve vyšších koncentracích podobně neblahé účinky na lidský organismus jako olovo či rtuť. Zkrátka nic co byste si chtěli ukládat na zahrádce.
Málo se ví, že mnohé fungicidy, zejména kontaktní fungicidy na bázi mědi, ničí chloroplasty v ošetřených rostlinách, čímž brzdí jejich fotosyntézu. To může zpomalovat růst rostlin a snižovat výnosy.
Problém je taky v tom, že účinnost komerčních fungicidů není dlouhodobě zaručena. Souběžně s výskytem druhého pohlavního typu plísně bramborové (A2) se začaly objevovat nové rasy této choroby, které jsou rezistentní vůči některým fungicidům. Například agresivní klon EU_13_A2, který tvoří v Evropě 36% populace, je rezistentní vůči fenylamidovým fungicidům. Lze očekávat, že pohlavní množení proces adaptace na chemické postřiky dále urychlí a fungicidy budou stále méně spolehlivé.
To vše jsou důvody, které nás vedou k otázce, jak se permakulturně, tedy dlouhodobě udržitelně, tedy bez průmyslových fungicidů, vypořádat při pěstování rajčat s plísní bramborovou. Jaké strategie a postupy můžeme využít v permakulturní zahradě, která jde ve snaze o udržitelnost dál než ekologické zemědělství?
1) Chraňte rostliny před vlhkem.
Spory plísně bramborové, jimiž se choroba šíří, klíčí po osmi až dvanácti hodinách ve vlhkém prostředí. Teprve potom mohou způsobit infekci. První principem ochrany před chorobou je proto udržovat rostliny v suchu. Pěstovat je na dobře prosluněném stanovišti. Zalévat přímo ke kořenům. Zalévat ráno či v průběhu slunného dne, aby rychle oschly. Osvědčeným postupem je pěstovat rajčata ve skleníku či na jižní straně domu pod přesahem střechy, kde jsou chráněna před deštěm. Někteří pěstitelé budují nad rostlinami jednoduché stříšky.
Foto: Jeden ze způsobů nechemické ochrany rajčat je stavění stříšek na rajčatovými záhony. Tuto fotku jsem pořídil při návštěvě ukázkové semenářské zahrady rakouské organizace Arche Noah.
2) Pěstujte rajčata na opoře.
Souvisí s první bodem. Rajče na opoře odolává plísni déle než rajče pěstované bez opory na zemi. Tyčkové rajče na opoře se svými listy nedotýká země, je lépe provzdušněné a rychleji osychá, takže spory plísně zde mají horší podmínky k vyklíčení. Mám vypozorované, že keříčkové odrůdy rajčat pěstované bez opory přímo na zemi, podléhají plísni bramborové dříve než tyčkové odrůdy.
3) Pěstujte rané odrůdy.
Pěstování pozdních odrůd venku pod širým nebem je dle mých zkušeností problematické. Mnohdy na nich nestihne dozrát jediné pěkné rajče. Rané odrůdy naproti tomu zaplodí a poskytnou úrodu dříve, než je plíseň bramborová zcela zničí. Z raných odrůd se mi osvědčily zejména tyto tři: Latah, která je vůbec nejranější, Aurora a Stupické polní rané. Extrémně ranou odrůdu Latah se mi v roce 2015 podařilo zaregistrovat a tak je nyní možné si ji u mě zakoupit.
Foto: Nahoře plody mých tří osvědčených raných odrů. Dole má nejranější keříčková odrůda Latah.
4) Zkoušejte každý rok nové odrůdy.
Existuje obrovská rozmanitost odrůd rajčat, které se liší barvou či tvarem plodů, bujností růstu, velikostí semen, raností, chutí a samozřejmě také odolností vůči plísni bramborové. Zejména u starých odrůd mnohdy nevíme, které z nich jsou odolné vůči plísni bramborové. Většina sice rezistenci postrádá, ale některé ji mít mohou. Stojí za to zjistit, které to jsou. Snažte se proto otestovat každý rok alespoň několik dosud nevyzkoušených odrůd a ty osvědčené pěstujte.
5) Pěstujte více různých odrůd.
Nezůstávejte u jedné osvědčené odrůdy. Vytvořte si fond alespoň pěti osvědčených odrůd a ty každý rok pěstujte (kromě nových dosud nevyzkoušených odrůd). Pohlavní množení plísně bramborové vede k její větší genetické variabilitě. Tím dochází k vývoji různých genetických linií této choroby, z nichž některé mohou být lépe adaptovány na konkrétní odrůdy rajčete, zatímco na jiných odrůdách přežívají hůře. Budete-li mít na zahradě více odrůd, je pravděpodobnější, že se mezi nimi najde odrůda rezistentní právě k té linii plísně, která se stane daný rok dominantní ve vašem kraji. Irský hladomor možná nemusel vůbec nastat, nebo mohl být méně drastický, kdyby Irové pěstovali místo jedné dvou zranitelných odrůd brambor desítky či stovky odrůd, jako to po staletí činili andští farmáři v Peru, kde byl brambor domestikován. Biodiverzita funguje jako pojistka proti epidemiím. Infekce se nejrychleji šíří v uniformních monokulturách.
6) Z osvědčených odrůd si uchovávejte vlastní osivo.
Vaše oblíbené a spolehlivé odrůdy nemusejí být vždy dostupné. Mohou zmizet z nabídky semenářských firem či organizací. Mohou být nahrazeny hybridními odrůdami. Proto si z nich raději uchovávejte vlastní osivo. Semenaření rajčat je jednoduché a zvládne ho každý. Tady je návod.
Není jasné, jestli se plíseň bramborová může přenášet osivem. Starší studie přenos této choroby v osivu, které prošlo procesem fermentace a sušení, odmítaly; novější studie ho nevylučují, i když šíření infekce usušeným osivem dosud nebylo prokázáno. Z plodů hodně poškozených plísní bramborovou proto semínka raději neberte.
Zajímá-li Vás semenaření více do hloubky, zvažte účast na mém Semínkovém kurzu.
7) Experimentujte s hybridními rezistentními odrůdami.
V posledních letech se zejména v zahraničí objevují odrůdy s rezistencí vůči plísni bramborové. Obvykle se jedná o hybridní odrůdy, které se nedají snadno semenařit. Pokud se Vám ale osvědčí, dají se odhybridizovat a nadále udržovat klasickými semenářskými postupy. Návod najdete v již zmiňované knize The Tao of Vegetable Gardening od Carol Deppe. Hybridní odrůdy s rezistencí vůči plísni bramborové jsou například tyto: Ferline, Fantasio, Iron Lady, Mountain Merit, Mountain Magic.
8 ) Pěstujte staré odrůdy s částečnou rezistencí.
I když většina starých odrůd nemá rezistenci k novým liniím plísně bramborové, jsou mezi nimi světlé výjimky, které mohou být částečně rezistentní. I částečná rezistence je užitečná. Může například způsobit, že rajče bude o pár týdnů déle odolávat chorobě. Částečně odolná odrůda může být odolná vůči jedné linii plísně bramborové. V letech, kdy tato linie převažuje, může dát hodně úrody. Staré odrůdy s částečnou odolností podle Carol Deppe jsou tyto: Black Plum, Tigerella, Quadro, Stupické polní, Black Krim, Brandywine, Legend, Old Brooks, Red Pearl, Slava, Geranium Kiss, Pruden´s Purple, West Virginia 63, Big Rainbow.
9) Pěstujte divoká rajčata.
Komerční odrůdy rezistentní vůči plísni bramborové mají svou odolnost často odvozenou z divokých rajčat druhu Solanum Pimpinellifolium. Jedná se o jiný druh, než je Solanum Lycopersicum, pod který spadá většina klasických odrůd. Divoká rajčata jsou přirozeně odolná vůči plísni, mají menší a chutnější plody a snadno se pěstují. O pěstování divokých rajčat jsem psal v tomto článku. Existuje mnoho různých odrůd divokých rajčat. Semínka jedné své osvědčené odrůdy vozím na kurz Design permakulturní zahrady, kde jsou pro účastníky zdarma. Semínka divokých rajčat si u mě můžete také zakoupi na mém e-shopu Permasemínka.cz.
Foto: Drobné plody odolných divokých rajčat jsou chutnější než plody většiny klasických odrůd.
10) Experimentujte s postřiky vlastní výroby.
Vyzkoušejte česnekový či přesličkový výluh, mléko naředěné vodou v poměru 1:5 nebo vodní výluh z vrbové kůry, která obsahuje fungicidní látky a salicin, který po aplikaci v rostlinách vyvolává tzv. indukovanou rezistenci. Při aplikaci postřiku nezapomeňte nechat část rostlin neošetřenou, abyste měli srovnání a mohli si udělat závěr, jestli přípravek opravdu funguje.
11) Eliminujte infikované rostliny.
Naučte se rozpoznat příznaky plísně bramborové. Manuál českého ministerstva zemědělství popisuje příznaky plísně bramborové na rajčatech takto:
„Na všech nadzemních částech vznikají nejprve šedozelené vodnaté skvrny, které se rychle rozrůstají a postupně hnědnou. Na listech jsou nejčastěji lokalizovány na okrajích, na spodní straně listů se na okrajích skvrn vyskytuje za vlhkého počasí nebo ráno šedobílý porost tvořený sporangiofory se sporangiemi. Skvrny postupně zasychají a během krátké doby usychají celé listy. V posledních letech se stále častěji objevují i hnědé skvrny na stoncích nebo na stopkách plodů nebo květů.“
Objeví-li se začátkem sezóny ojediněle na jedné či několika rostlinách příznaky plísně bramborové, vytrhněte infikované rostliny a uložte je někam, kde se z nich nemohou uvolňovat spory. Čiňte tak s chirurgickými rukavicemi a pečlivě očistěte veškeré nářadí, které jste přitom použili. Později v sezóně, když už je napadená většina rostlin, nemá toto opatření význam.
12) Zabraňte šíření choroby z infikovaných brambor.
I když dnes existují i jiné zdroje nákazy, jsou infikované brambory stále důležitým přenašečem choroby na rajčata. Proto raději používejte certifikovanou sadbu brambor. Pokud chcete vlastní sadbu, je důležité dodržet základní pravidla selekce, udělat při sklizni oddělené hromádky pro každou rostlinu a vybrat jen opravdu zdravé hlízy ze zdravých rostlin. Ať už použijete vlastní či koupenou sadbu, rozhodující je nesázet infikované hlízy. Poznáte je podle nenápadných hnědých až olověně šedých skvrn, které jsou lehce propadlé. Po rozkrojení má hlíza pod skvrnami rezavě hnědé zbarvení. Ojediněle napadené rostliny brambor, na které narazíte začátkem sezóny, vytrhejte.
——————————————————————————————————————————————————
O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané a prodává permasemínka. Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady / Základy potravinové bezpečnosti.
Moc zajímavý článek. Co zkusit společenství nějakých podpůrných druhů? Hned letos zkusím nějaké vlastní postřiky. Myslím, že plíseň není nepřekonatelná! Děkuji moc za včasnou informaci.
Ja prepcham medeny drotik cez stonku a plesen nema sancu
U nás to nepomohlo
Spomenutá metóda bola veľmi seriózne otestovaná viacerými pestovateľmi, a to i profesionálnymi. A bolo skonštatované, že nejaká účinnosť tu je vyslovene iba z ríše Urban Legend, a teda prakticky nulová. A to najmä preto, že rastlinné pletivá vo veľmi krátkom čase vytvoria v mieste styku hojivý kalus, vplyvom ktorého je Cu drát udržiavaný celkom mimo funkčnú časť pletív a nedochádza k nijakému vstupu iónov Cu do pletív a do miazgy, takže ochranu tu nemá ani čo zabezpečovať…
pěkná chyba, to je jako by jste ji postříkal… měd je v celé rostlině…
v testu to vycházelo, že účinnost měděného drátu je měřitelná, ale slabší než při postřiku kuprikolem, ale naopak koncentrace – škodlivá koncentrace – mědi v rajčatech je u měděného drátu tak vysoká, že rajčata potom nevyhovují normám pro konzumaci. jistěže, člověk na to neumře, ale rajčata nesplňují normu pro poživatiny. takže s tím drátem, rozhodně si nemyslete, že máte nějaká superzdravá biorajčata bez chemie, protože opak je pravdou, máte rajčata nasáklá těžkým kovem..
Plíseň: Určitě jsem pro zkoušení podpůrných druhů, ale myslím, že proti plísni bramborovém moc fungovat nebudou.
Anna: To se mi moc nezdá:-) Jak by například měděný drát zabránil tomu, aby se na listech nad drátem uchytily přiváté spory plísně a začaly tam klíčit? Měla jste vedle i rajčata bez drátu pro srovnání?
Obecně vzato napadají nemoci především slabé rostliny, tedy rostliny s nevyváženým poměrem obsažených prvků nebo rostliny trpící klimatickými výkyvy. Podle mně je klíčem mít dobře postaráno o půdu. Mít ji dobře vyhnojenou, kyprou a provzdušněnou a pokud chci mít rostliny silné, můsím je k tomu přimět. Tedy pěstovat raději menší, leč pevnější rostliny, zaštipovat výhony, aby se rostlina brzy neunavila a už při výsadbě myslet na to, aby měla rozvinutý kořenový systém. Já rajčata vždycky zakopu poměrně hluboko. Ze sazenic nechám koukat jen vršky. Rajče sice nějakou dobu vypadá, že neroste, ale nakonec se rozběhne a je silné a košaté, protože má silný kořenový systém. Má rajčata jsem nikdy nestříkal, vždy byla zdravá a chutná. Pěstuji na půdě hnojené chlévským hnojem. Plísním nerozumím, ale myslím, že prevence je to nejdůležitější 🙂
Jakub Špaček: Dobře vyhnojená půda a kvalitní sazenice by měly být samozřejmostí. Problém je, že za příhodných vlhkostních a teplotních podmínek plíseň bramborová napadne klidně i zdravou rostlinu. Pokud rostlina nemá rezistenci.
Je otázka, co myslíte výrazem “byla zdravá”. Pokud to, že rajčata opakovaně v různých (i deštivých) letech plodila a měla zdravé zelené listy až do prvních podzimních mrazíků, potom mě zajímají podrobnosti:-)
Hmm, zase někdo objevil Ameriku.
Dokáži pěstovat rajčata bez chemie a dokonce takovým způsobem, že jsou schopna krátkodobě vydržet i podzimní mrazíky až do -2,5°C. Jde jen o technologii pěstování. A používám právě naopak pozdní odrůdy, třeba Bonset a ještě před ním stihnu vypěstovat na jaře okurky, kterých je v létě přebytek. Mě k tomu donutil tlak polských a španělských pěstitelů a pomohli znalosti o kaktusech.
Jéňa: A prozradíte nám, jak to děláte? Máte vytápěný skleník? Rané odrůdy jsou vhodné především k pěstování venku pod širým nebem bez zastřešení. Obyčejné pěstování venku na záhonech či na poli je technicky i ekonomicky nejméně náročné, hodně zahrádkářů tak pěstuje a proto se mi zdá užitečné pátrat po odrůdách, které tento způsob dobře zvládají. Pozdní odrůdy – dle mých zkušeností – to většinou nezvládají dobře.
Mohu se Marku zeptat, jaký máte názor na mulč u rajčat? Pomáhá mi hlavně ze začátku pro udržení vlhkosti, nemusím pak rajčata tolik zalévat. Se slimáky taky není problém, protože mi rajčata nežerou. Spíše jestli pak nevytvářím vhodné podmínky pro vývoj právě oné plísně bramborové. Takže přemýšlím, jestli mulč například v létě raději neodstranit…
Jinak letos chci vyzkoušet postřik z křídlatky, na pozemku s nimi bojuji, ale po zjištění některých informací na internetu bych je naopak proměnit v efektivní zbraň proti plísni, viz např:
“The active ingredient is a plant extract from the giant knotweed plant (Reynoutria sachalinensis). When sprayed on plants, the extract activates Induced Systemic Resistance (ISR), an internal defence mechanism in plants that prevents growth of certain plant pathogens. The reaction within the plant suppresses diseases on ornamental plants, wheat, cucurbits, tomatoes, grapes and strawberries.”
Zkusím udělat výluh – něco na způsob kopřivové jíchy – nemá náhodou někdo s postřikem z křídlatky zkušenost ?
Zkusenosti s kridlatkou mam, ale je to opet o prevenci, postrik kazdych 14 dni od konce V. Ale ucinnost je kolem 50 %. Pri vetsim tlaku ch. to tim nezachranite.
Paul: Na mulč u rajčat žádný názor nemám – opravdu nevím, jestli plíseň bramborovou potlačuje nebo spíš podporuje. Třeba poradí někdo jiný.
Jinak k těm postřikům domácí výroby vyšla nedávno skvělá knížka, která se jmenuje Botanické pesticidy. Autorem je Roman Pavela. Je strašně zajímavá.
Ve skleníku mulčuji pravidelně nízkou vrstvou čerstvě posečené trávy a zalévám přímo ke kořenům do PET lahve vkládané ke kořenům při sázení. Listy odstraňuji podle časových možností. S plísní potíž nemám, snad to “nezakřiknu”.
A děkuji za prima web, který jsem dnes objevila. A.
Článek obsahuje řadu faktických nepřesností.
Irský hladomor nezpůsobila plíseň, ale cílená politika, byla to výslednice složitých socioekonomických sil, přičemž slabší úroda byla jen jedním z faktorů. Brambor se urodilo relativně dost, hlad způsobila až protiprotestanská politika vedená katolíky v Londýně.
A dále – brambory ani v nejmenším nedecimoval jeden jen druh plísně, chorob bylo více a i bez nich mělo samotný značný vliv špatné počasí.
Zásadnější než původ rozmnožování plísně je skutečnost, že klonem jsou především brambory samotné (není selekční tlak na odolnost).
Při svém misijním zápalu pomíjíte fakt, že všechny čeledi lilkovitých nejsou zrovna ideální pro lidskou konzumaci z dlouhé řady důvodů (výživových, historických aj.) a proto by bylo vhodnější napřít své snahy jinam.
Váš nick teda sedí jak hrnec na p*del… 😉
Remcal: Pobavilo mě, že Vaše výtka, která kritizuje můj článek z faktických nepřesností, sama obsahuje faktické nepřesnosti: Byli to angličtí protestanté podporovaní Londýnem, kdo utlačoval původní katolické obyvatelstvo Irska (nikoli “protiprotestanská politika vedená katolíky z Londýna”, jak píšete). Mrkněte třeba sem: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Troubles
Jinak plíseň bramborová je obecně považována za bezprostřední přičinu hladomoru. Je jasné, že byly i jiné nezbytné předpoklady, jako například závislost na bramborech, která měla zase své příčiny, či protikatolická politika, ale faktem zůstává, že během hladomoru došlo k obrovskému poklesu produkce brambor z 15 milionů v roce 1844 na 3 miliony v roce 1846. Výnosy za stejnou dobu poklesly z 6000 kg/akr na méně než 2000 kg/akr: https://en.wikipedia.org/wiki/Great_Famine_%28Ireland%29#/media/File:Potatoes_Production_Great_Famine_en.svg
To je dost dramatický propad. Nemáte tedy pravdu, že “brambor se urodilo relativně dost”.
Poslední vědecké výzkumy poukazují na to, že epidemii plísně bramborové způsobila zřejmě jedna rasa plísně bramborové: http://www.redorbit.com/news/science/1112852633/cause-irish-potato-famine-revealed-052113/ Je pravda, že na rychlé rozšíření choroby měla zásadní vliv také vysoká genetická zranitelnost (pěstovalo se jen několik málo klonů brambor), takže se plíseň rychle rozšířila, byť byla méně agresivní než soudobé rasy. Píše o tom například Oldřich Chloupek v knize Genetická diverzita, šlechtění a semenářství.
Ohledně střetů katolíků a protestantů v Irsku bych dal za pravdu Remcalovi
http://www.musculus.cz/tdj/006-TDJ-2-vyd-2008.pdf
Přímo z vašeho zdroje k tomu, zda bylo dost brambor – “Během hladomoru, Irsko produkovalo dost jídla, lnu a vlny, aby krmil a oblékl jeho devět miliónů lidí. [28] Když Irsko trpělo hladomorem v letech 1782–83, jeho přístavy byly uzavřeny, aby udržely irské potraviny v Irsku, aby živily Iry. Ceny místních potravin rychle klesly.”
Dobry den,
diky za dobry clanek.
Mma jen poznamku – oba uvedene vyluhy jsem zkusela, ale uspesnost bohuzel nebyla velka. Neshazuju je, jen uvadim, ze osetreni jiz zacnete od konce kvetna, postrik podle pocasi a le vetsinou jednou za 14 dni rostliny posili, ale neni vsemocny.
At Vam to pekne roste 🙂
Eva Moravkova: Mě to ani moc nepřekvapuje, že účinnost biopostřiků vlastní výroby je menší než u průmyslových postřiků. Je to asi podobné jako s bylinkama, které také působí jemněji než klasické léky.
Prosím ten cesnakový postrek ako vyrobiť? Pomer doba macerovania?
Ako “prevenciu” som použil konopu siatu, niekde som čítal, že plieseň potláča, tak som ju vysadil aj do zemiakov, plieseň sa zatiaľ neobjavila, rajčiny pestujem divoké odrody. Ale v tomto horku a suchu to nemusí nič znamenať…
Nemáte někdo zkušenost s přípravkem Polyversum? Kamarád si ho velmi pochvaluje, prý od té doby, kdy ho začal používat, nemá s plísněmi vůbec problém. Jedná se o houbu, která napadá jen plíseň a je pro člověka neškodná.
Kamarád mi poradil, že proti plísni u rajčat využívá výhod mykorhizy – dá se koupit přípravek obsahující mykorhizní houbu (nevím, zda můžu napsat značku, ale není problém si to najít na internetu), ten se při sázení nasype do jamky k rajčeti. Princip je ten, že houba se napojí na kořeny rajčete a tím mu rozšíří kořenový systém, rajče má lepší výživu, je zdravější a proto plíseň nemá šanci. Letos jsem to také vyzkoušela. Řekla bych, že rajčata prosperují lépe i přes extrémní horka, ale plíseň se přesto objevila už v červnu, kdy byla vysoká vzdušná vlhkost (zarazili jsme ji chemickým postřikem a rajčata se rychle vzpamatovala), a teď v půlce srpna, jak zapršelo, to pro jistotu postříkáme znovu, protože se začínají objevovat další černé flíčky na popraskaných rajčatech. Možná někomu to pomůže úplně na sto procent, přála bych si to…
Zdravím, mám velmi dobrou zkušenost s Bejbino F1, která je sice komerční, ale svůj účel plní skvěle. V kombinaci s hnojením guanem a občasným mulčováním kompostující trávou, jsem vypěstoval silné velké rostliny, které jsou zdravé ještě teď (konec září), kdy na nich sklízím poslední rajčata. S plísní jsem se letos vůbec nesetkal, i praskání bylo vzhledem k počasí minimální. U mě velká spokojenost.
Poslední dva roky je to na podzim úplná plísňová smršť…….jakmile přijde, je po všem…….pěstuji různé druhy a nepřijde mi, že by některé vydržely více…….
PAUL: mulčování u rajčat se mi jednoznačně osvědčuje…..na plíseň nemá vliv, za to letos jsem například vůbec rajčata nezaléval a přesto nebyla úroda nijak výrazně nižší….. i když v největším horku i pod mulčem půda popraskala……celé léto u nás prakticky nezapršelo……
Proti plísni se mi nejvíce osvědčilo jednoznačně pěstování v nádobách pod přesahem střechy – u jižní stěny. Takto pěstuji už několikátým rokem. Výhoda: rajčata sklízím až do prvních mrazů. Nevýhoda: nutnost zalévání do nádob.
Přeji všem radost z každého okamžiku! 😀
babicka meho muze( nyni 90 let ) proti plisni pouziva koprivy. kdyz vysazuje rajcata da do diry ( popr nadoby ) na dno koprivy a potom i mulcuje koprivama. jeste me napada ohledne postriku vyluhem z kury vrby, ze jsem cetla nekde pouziti acylpirinu a skorice. i k namaceni semen ( ne jen rajcat) pred vysadbou.
Nejlíp se mi osvědčila drobná koktailová rajčátka, červená i žlutá. Plíseň je vůbec nenapadá.
To bohužel nemohu potvrdit. Letos mi plíseň napadla právě koktejlová rajčátka na začátku srpna po tom, co cca 4 dny s přestávkami vydatně pršelo. Byla v nádobách a bez zastřešení, použila jsem při přesazování ven i mykorrhizu. 🙁 už stihla něco málo urodit, ale nic velkého.
PDF z přednášky o botanických pesticidech, Roman Pavela.
http://www.bioinstitut.cz/documents/RomanPavela_Botanickepesticidy.pdf
Díky za pdf. Knížku Botanické pesticidy mám doma a je skvělá!
No,zajimave cteni,ale neco vam povim. Muj tata vzdy rajcata pestoval ze semem,ktera prosla zazivacim traktem. A mel je vzdy nadherny!
Přidám zkušenost z letošního roku. Půlka prázdnin byla deštivá, tedy plíseň se spokojeně šířila.
Měl jsem asi 25 rostlin odrůdy Start F1
2 rostliny Tigerella
3 rostliny Stupické polní
2 rostliny Ostravské rané
3 rostliny nějakých malých koktejlových (ale o malinko větších než divoká)
20 divokých rajčat
Rostliny pěstuji venku, vedle sebe, bez zastřešení.
V půlce prázdnin jsem měl napadenu většinu rajčat. Ikdyž jsem otrhal většinu napadených listů, tak plíseň úplně napadla plody. Ty zelené bez znaku plísně jsem uložil domů na teplé suché místo k dozrání (jako jsem to uspěšně dělal loni, kdy jsem měl takto rajčata až do prosince). Marná snaha – plíseň bují i tady, už jsem musel polovinu dozrávajících rajčat vyhodit.
Poznatky:
Start F1, Stupické i Ostravské propadly – rostliny rychle odešly, většina nesklizených plodů napadena. Zdánlivě nenapadené plody určené k dozrávání postupně plíseň také dostávají. Dále již tyto odrůdy nebudu pěstovat.
Tigerella – ačkoliv rostliny plíseň taktéž po dlouhodobém nepříznivém počasí také chytily, tak se po nějakém čase vzpamatovaly – rostliny po otrhání napadených listů dosud rostou dále, plodů bylo napadeno o poznání méně (a to jenom bodově – takové malé flíčky). Po otrhání špatnějších plodů dnes pokračují v dozrávání ostatní plody a nevidím jakékoliv známky napadení. Takže potvrzuji zmínku z článku, jak Carol Deppe tvrdí že jsou tyto rajčata částečně odolné.
Koktejlové červené (no-name) tyčkové – to si vedlo jako druhé nejlepší – v nejhorším období začalo usychat (žloutnout) pár listů, plody nebyly napadány vůbec. Po otrhání listů rostou rostliny bujně dál, dozrává spousta zdravých plodů. Nevýhodu vidím v delší době dozrávání – narozdíl od stupického tyto koktejlovky dozrávají až o 3-4 týdny později.
Divoká rajčata – nejodolnější odrůda. Plody nenapadené a pokud to v nejhorším období chytil nějaký list, tak ten sám zaschnul a ulomil se… A to se rajčata plazí po zemi… Zde je také nevýhoda, že hlavní část sklizně nastává až v tomto období. Některé plody dozrají krátce po stupickém, ale těch je jen pár…
Příští rok si objednám semena Mountain Magic F1 (mají je i v Británii, takže odpadají nepříjemnosti s celníky), které by měly být rezistentní a zkusím je postupně odhybridizovat. Budu selektovat rostlinky na odolnost k plísni, ranost (tedy se pokusím trochu zlepšit dobu dozrávání 75 dnů), velikost jako původní odrůda (jsou menší až střední) a chuť (prý je výborná sladká). Tak za 6 let snad budu moci nabídnout nějaká semínka 😉
Dobrý den, potvrzuji odolnost odrudy tigerella, kterou letos pestuji, ze vsech odrud co mam tuto jedinou plisen nenapadla. Pridam jeste ze i chutove je tigerella ze vsech co mam nejlepsi.
Dobry den.
Zaujal me tento clanek a hlavne posledni prispevek od Paula. Chtela bych se zeptat jestli uz mate vyzkousene rajce Mountain Magic F1? -nejak se mi nezobrazuje datum prispevku. Nemate treba uz nejaka odhybridizovana seminka na prodej?
S pozdravem janaz.
Čítala som zaujímavý článok o redukovaní napadnutia plesňou postrekom koloidného striebra v koncentrácii 1:30/1 diel koloidného striebra o sile 10ppm na 30 dielov vody. Tento rok to na pár rastlinách určite vyskúšam a dám vedieť.
V roce 2015 jsem stříkala rajčata preventivně MMS ředění 5ml MMS+ 5ml aktivátoru na 1 litr vody.
Plíseň se mi vyhnula. Letos jsem si myslela, že když bude sucho a bude se zalévat jen ke kořenům,
stříkat nemusím. Plíseň se mi objevila i přes suché počasí. Před dvěma dny jsem stříkala stejným poměrem. Uvidíme, co to udělá. Zatím mám napadené jen rostliny. Listy jsem ostříhala a izolovala od zahrady.
V minulých letech jsem zkoušela Polyversum, chytrou houbu. Plíseň se objevila, ale asi ne v plné síle. Jen tak lehce. Měďňatými přípravky ze zásady stříkat nechci a nestříkám. Zeminu mám plnou žížal, tzn., že by měla být zdravá a humózní. Rajčata mám na netkané černé textilii. Některá jen volně na pokus, zda není příčinou plísně i textili. Není. Stejné odrůdy, stejné hnojení, stejné zalévání ve stejném čase – v poledne. Takže textilie nemá vliv na tvorbu plísní. Každým rokem dělám nějaké pokusy, ale zatím 100% úspěšnost nemám. Jeden rok jsem stříkala koloidním stříbrem vlastní výroby. Hodně často, stříbro neuškodí.
Muzete u napsanych prispevku zobrazit datum a cas ?
Pingback: Proč není hybridní F1 osivo vhodné k semenaření? – permazahrada.cz
Pingback: Tři důvody, proč si přečíst knihu Tao zeleninové zahrady – permazahrada.cz
Pěstuji asi 60 rostlin, kupuji semena a pěstuji si vlastní sazenice, mám ráda hodně druhů cca 12 -15 a z vlastní zkušenosti vím, že proti plísni bramborové nejlépe funguje správné místo, kde má rostlina celý den slunce, prostor, aby se listy navzájem nedotýkaly a přirozené větrání. Sazenice sázím hluboko, nechám vykukovat jen špičku, hnojím kompostem a granulovaným hnojem. Zkouším i mykorhizní houbu, ale ta spíš pomáhá na nepraskání plodů. Rajčata mulčuji trávou a pěstuji mezi sazenicemi fazolky, mrkev, pór, ředkvičky, saláty i dýně. Za posledních 12 let jsem plíseň měla jen jednou. Tehdy jsem sadbu koupila, něco dokonce v hypermarketu – ty se nakazily jako první, a rostliny byly ve sponu jen 40×40 cm – koncem léta se objevila plíseň a během 14-ti dnů jsem přišla o všechny rostliny (bylo září). Normálně sázím 50×50 cm a sklízím do listopadu. Při přízemních mrazech přikrývám celý záhon netkanou bílou i černou textilií – nemám žádný skleník. Jen jeden velký záhon na jižní straně domu. Né že by se plíseň vůbec neobjevila, jak začnou podzimní mlhy, tak občas nějaký výhon zhnědne, ale vyhodím tak 2 kg rajčat, což z cca 80 kg sklizně je zanedbatelné množství. Jediný postřik dělám, jak se objeví první plody, tehdy celé rostliny pokropím mlékem – stačí nízkotučné. A zalévám hluboko ke kořenům. Každá rostlina má svou pet lahev, aby se voda dostala do správné hloubky. Možná to zní šíleně, ale sklidila jsem hromadu rajčat i v letech, kdy sousedům nezbylo skoro nic
Základ je používat bio hnojiva, nejlépe z growshopů a ne Kristalon. Já používám tyhle a jsem spokojený:
https://www.growshop-olomouc.cz/BioBizz-c12_14_2.htm
Základ je používat bio hnojiva, nejlépe z growshopů a ne Kristalon. Já používám tyhle a jsem spokojený:
https://www.growshop-olomouc.cz/BioBizz-c12_14_2.htm
Zdravím,
mám zkušenosti, že rajčata netrpí plísní když:
a) jsou zastřešena ( skleník, fóliovník)
b) listy pouze zakracuji. Všichni v mém okolí odstraňují co druhé patro listů.
Postřik nepoužívám vůbec žádný, nikdy, i když letos asi zkusím na brambory výluh z rostliny o které jsem se doslechl. Na výsledek jsem sám zvědavý.
Také nedoporučuji chemické hnojiva typu Kristalon a různé chemické NPK ( kvůli udržitelnému rozvoji a znehodnocení půdy těžkými kovy). Kvalitní hnojky z growshopu(Plagron, Bioblizz) jsou super, ale drahé. Používám je pouze pro hnojení předsazených rostlinek na parapetu v domě, protože jsou “téměř” bez zápachu. 1 l vydrží tak několik let. Na venek si raději doporučuji sehnat kolečka kravského/koňského/slepičího domácího hnoje, naložit do barelu s vodou a nechat vykvasit. Do kýble potom stačí dát jedna fangle tohoto koncentrátu a dolít vodou.
Rajčata sadím do hloubky (až 30 cm), do járku, což hodně usnadňuje zálevku. Ve skleníku jsem sklízel plody v polovině listopadu. Rostliny jsem ve dvou a půl metrech výšky zastřihl a samozřejmě vyštipoval všechny výhony, aby co nejvíce živin šlo do dozrávajících plodů.
Ps: Pane Marku, mám doma odrůdu rajčat od souseda, která nejsou hybridní a údajně jsou z Ruska. Plody mají až 750g. Většina kupovaných F1 gigantů jsou bez chutě, ale tohle rajče má výbornou masitou chuť a co je hlavní, opravdu chutná jako rajče. Výnosnost je velmi vysoká a rostlina vyžaduje značnou oporu. V případě Vašeho zájmu Vám mohu zaslat po sklizni semínka, popřípadě i foto.
Tomáštík
Rajčata pěstuji opravdu hodně let. Vždy se mi osvědčilo dát k sazenici rajčete do země při výsadbě několik rozpůlených brambor.Rajče má pak silnější imunitní systém a je odolné proti plísním.
Pingback: Tak, a máme plíseň na rajčatech | PetraZahradnici.cz
Pingback: Tak, a máme plíseň na rajčatech | Staloseteď - aktuální zpravodajství