Tvrzení, že se za všech okolností vyplatí vylamovat květní stvoly česneku, nepotvrzují empirické výzkumy. Někdy se to vyplatí, jindy je vylamování zbytečná práce navíc. A v některých případech může být i nežádoucí.
Otázka zda vylamovat či nevylamovat květní stvoly se řeší u tzv. česneků paličáků, které tvoří květní stvol s květenstvím a pacibulkami – viz foto výše.
Již docent Podešva v druhém dílu Encyklopedie zelinářství vydané Československou akademií zemědělských věd v roce 1959 píše: „Seřezání květních stonků u česneků modrých hned na začátku vývoje (pro zvýšení výnosů cibulí) nepřináší vždy očekávané výsledky.“ Škoda jen, že neuvádí zdroj, o který toto své tvrzení opírá.
Podařilo se mi dohledat několik studií, které skutečně ukazují na zvýšení výnosů po odstranění květních stvolů (zde, zde a zde). Odstraňování palic (tzv. hlávkování) česneku doporučuje i známý český pěstitel a šlechtitel česneku Jan Kozák, který na svém webu uvádí:
„Paličáky vytváří květní stvol s květy pacibulkami. Pro jeho růst potřebuje rostlina velké množství energie, což vede k tvorbě menších cibulí a snížení výnosu. Proto je zapotřebí paličáky hlávkovat (odstraňovat květenství).“
Zdá se to být jasné a racionální zdůvodnění potřebnosti vylamování květů česneku. Jenže některé empirické výzkumy takový závěr nepotvrzují. Jiné potom omezují jeho platnost.
Minimálně jedna studie pozitivní efekt na výnosy neprokázala. Jiná studie dospívá k závěru, že „odstraňování květních stvolů znamená práci navíc, která se oproti nepatrnému zvýšení výnosů nemusí vyplatit.“ Jeden neformální experiment provedený Richardem Wrenchem ukázal, že při hojném zásobení živinami ke zvýšení výnosů nedochází (The Complete Book of Garlic, str. 125). Podle studie z roku 2013 zvyšuje odstranění květních stvolů výnosy cibulí o 15% – na půdě s nízkým obsahem organické hmoty. Na půdě s vysokým obsahem organické hmoty, která pojme více živin a vláhy, je zvýšení výnosů jen o 5%.
Tyto výzkumy vedou k závěru, že deficity vody a živin mohou být klíčovými faktory, které podmiňují či zvyšují efekt vylamování výhonů na výnosy. Nabízí se otázka, zda se na zahradě dobře zásobené organickou hmotou, živinami a vláhou práce navíc vyplatí při zvýšení výnosů jen o 0 – 5 procent. Otázka je o to plačivější, čím více rostlin pěstujeme.
A ještě jedna nepříliš známá ale zásadní informace!
Vylamování květních stvolů může zkracovat skladovatelnost česneku. Podle experimentů, které popisuje Ron Engeland ve své knize Growing Great Garlic: The Definitive Guide for Organic Gardeners and Small Farmers, vydrží stroužky z rostlin s ponechanými stvoly déle uskladněné než z rostlin, u kterých byly stvoly odstraněny. Což by mohl být docela pádný důvod česnekové stvoly nevylamovat. Chtělo by to ovšem provést další experimenty, aby se prověřila reprodukovatelnost tohoto závěru.
Nuže tedy, vylamovat či nevylamovat?
Za sebe odpovídám, že v permakulturní zahradě s půdou dobře zásobenou organickou hmotou, živinami a vláhou, je vylamování květních stvolů zbytečné (pokud je nechcete sklízet k jídlu). Riskovat potenciálním zvýšením výnosů o 5% možné zkrácení skladovatelnosti se nevyplatí. Při samozásobitelské produkci česneku nám nejde jen o výnosy, ale také o to, aby zásoba česneku na zimu vydržela co nejdéle.
——————————————————————————————————————————————————
O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Pěstuje a prodává permasemínka. Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady.
Asi bych doplnil to, že také záleží na pěstované odrůdě. Například ing. Kozák uvádí jako naprostou nutnost vylamovat květní stvoly u jeho odrůdy Bjetin, která bez tohoto zásahu poskytuje malý výnos. Bjetin pěstuju několik let a můžu to jen potvrdit. Cibule rostlin s nevylámanými stvoly jsou ve srovnání s cibulemi rostlin vyhlávkovaných mnohem menší, někdy možná až poloviční. Co se týče skladovatelnosti, nevím, jaký vliv má vylamování stvolů, ale hlavní jsou opět vlastnosti dané odrůdy.
Proč vůbec takové odrůdy s takovým záměrně vybraným kritériem (asi právě proto, aby poskytovali z toho jejich “novošlechtění” lidem samý genetický odpad s kterým už si sami dále nic nepočnou, o to jde?) ti “inženýři” šlechtí? Co je to za z prominutím šlechtitele-podvodníky?
Napíšu to ještě sem, už jsem se k tomu vyjadřoval – nevím jestli to bylo k tomuto článku a bylo to odmáznuto, nebo k jinému – aspoň si to bude moct přečíst více lidí. Odrůdy tvořící mnoho malých pacibulek vylamování potřebují – u nich platí to vysilování cibulí. U odrůd tvořících jen pár velkých pacibulek to problém není. U česneku není možné křížit, šlechtění probíhá výběrem.
Ve šlechtění vzniká část potomstva, které není dále využíváno, dost se to řídí tím jestli využíváte pozitivní nebo negativní výběr. Studujte problém o kterém chcete debatovat. Nenechte se zmást jednostrannou rešerší v článku.
Takže pane Kvapile, pokud někdo vezme do pokusu zástupce skupiny s velkými pacibulkami, může pokus statisticky vyjít tak, že vylamování není potřebné.
Děkuji za komentář, pane Dvořáku, rozhodně je možné, že paličáky s velkým množstvím malých pacibulek vylamování potřebují víc než paličáky malým množstvím větších pacibulek, neboť vliv na výnosy je výraznější u první skupiny než u druhé – ale i zde může hrát roli zásobenost půdy živinami a vláhou, jak uvádím v článku. Nicméně by mě zajímalo, z jakých zdrojů tu informaci čerpáte…?
Jinak dovolte poznámku: Není pravda, že česnek není možné křížit. Dříve se mělo za to, že to opravdu nejde, ale dnes už víme, že je to možné, že existují fertilní klony česneku a že ve správných podmínkách dokážou některé vytvořit semena, z nichž lze vypěstovat česnek. Existuje k tomu spousta výzkumů a studií, někteří odborníci jsou schopni pěstovat poměrně velká množství česnekových semen… Já s tímto experimentuji cca 5 let, vypěstovat česnek z pravých semen se mi daří, přimět následně takto vypěstované česneky k vytvoření semen bohužel nikoli.. Letos jsem přistoupil na umělé opylení a stále čekám na výsledek…
Na druhou stranu jsou mladé česnekové stvoly lahůdka:) Já je vylamuju především proto.
rozhodně. lahůdka jsou zavařené jako okurky – na stole s dobrou domácí klobáskou… Neodolatelné!
Vylamuju, ale nemá to vliv na kvalitu česneku, resp, ano, nedivil bych se, kdyby se tím zkracovala jeho skladovatelnost. Vylamuju, protože ty vršky “draze” prodávám dál jako lahůdku 🙂
U nás na Vysočině, v písčité půdě, se bez vylamování květních stvolů neobejdu, dlouhodobě mám zjištěno, že rozdíl ve výnosu palic u vylamovaných rostlin je o 30 až 50 % vyšší.
Jaroslav
Mám stejnou zkušenost. Bez vylomení by se pěstování vůbec nevyplatilo, ani pouze pro domácí potřebu.., z vylomených stvolů vyrábím vynikající pesto.
a receptik na vynikajici pesto by se nasel? 🙂
Rychle orestovat se slaninkou a chili paprickou, zalejt olivovym olejem, hodit na spagety a posypat parmezanem. O vylamovani mam jasno:-))) pozor nesmi se restovat dlouho max 2-3 min a je treba take uriznout spicku kvetu, ta rychle tvrdne.
Pokud máte problém s vylamováním stvolů u česneku, pěstujte nepaličák. Možná budete překvapeni vlastnostmi nepaličatých odrůd. Jinak z vlastní zkušenosti – pěstovat paličák bez vylamování snad ani nemá cenu, výnos se drasticky snižuje, i když samozřejmě záleží na odrůdě.
Měla byh jinou připomínku, která by se možná hodila k tématům na těchto stránkách. Celé roky mi sadbu česneku ničila houbomilka česneková, třetinu až polovinu rostlin. Protože odmítám používat jakoukoliv chemii na zahhradě, snažím se o ochranu biologickou. Zkusila jsem toto: v prosinci, po zasázení česneku udělám nad řádkem mělčí rýhu, a zaseju tam mrkev. Mrkev a česnek se spolu docela dobře snášejí, a zdá se mi, že ani jejich koexistence nesnižuje výnosy (nemám to nijak měřeno, možná, že jsou o malinko menší). Hlavně mrkev beru spíše jako ochranu, než na nějaký výnos. Ale při pečlivém vyjednocení vyroste v použitelném stavu, navíc semeno mrkve je poměrně levné. Dříve jsem používala jako ochranu střídání řádku mrkve a řádku česneku, jak to bývá doporučováno, ale na čenek v tomto případě to nemělo vliv. Toto provozuji už třetím rokem, a mám česnek naprosto zdravý. Píšu o tom proto, že bych byla ráda, kdyby tuto metodu někdo vyzkoušel a sdělil mi, k jakým výsledkům dospěl.
Letos jsem zkusila podobnou metodu u cibule (cibuli jsem zasázela do řádku se zasetou mrkví), tu mi decimuje vrtalka pórová. Bohužel, více jak polovinu zasázené cibule mi sežrali hryzci, a co zbylo, tak z větší části zničil pes, který se snažil ty hryzce ulovit. Byla smůla, že jsem tomuto pokusu, který jsem brala jako “co když”, věnovala značně prosychající záhon s chudou půdou, takže sklizené cibulky jsou opravdu velmi drobmé, ale jsou bez vrtalky pórové. Vím, že jeden pokus může býtt náhodný, budu v něm v příštích letech pokračovat, ale byla bych ráda, kdyby to někdo chtěl taky zkusit.
Já mám střídání kořenové zeleniny (mrkev, petržel) s cibulí a česnekem okoukané od maminky před 20 lety a nemocné jsem ani jedno nikdy neměla… Ovšem bez toho jsem to nikdy nezkoušela.
Já mám střídání kořenové zeleniny (mrkev, petržel) s cibulí a česnekem okoukané od maminky před 20 lety a nemocné jsem ani jedno nikdy neměla… Ovšem bez toho jsem to nikdy nezkoušela.
Letos bohužel česnek nemám ( málo prostoru, protože česnek nikdy nesadím co dva roky na stejné místo), ale možná by stálo za to udělat pokus. Půlku záhonku stvoly vylámat a půlku nechat. Skladovatelnost poté porovnat. Když člověk uvidí, že se česnek začíná kazit, může se vždycky rozloupat na stroužky a hluboce zamrazit. Chyba se zde udělat nedá. Jinak já stvoly vždy vylamoval, nakrájel, rozemlel z kvalitním olejem + solí a měl jsem suprové pesto. V lednici vydrží klidně dva měsíce.
Tomáštík
Vylamovat, jinak jsou palice česneku( Diamant, Karel IV.)poloviční.
A vylámané vršky- bez květů- usekat nadrobno a rozmixovat s olejem a solí, v lednici vydrží až rok a je to základ pro další použití. Pokud někoho pálí po česneku žáha, tak po tomhle nebude.+ Květy se smíchají s nasolenými drobnými kapary, přidá se citron, ocet nebo balsamico a opět sůl a opět uložit. Když se rozleží, je to
Objevil jsem tento web teprve nedávno a chtěl jsem přidat reakci ke staršímu článku https://www.potravinovezahrady.cz/potravinova-sobestacnost-na-465-m2/
ale nešlo to, tak ji dávám sem:
Když tady čtu např. příspěvek paní Silvie, která má sama spotřebu 200 kg obilí za rok a porovnám to sám se sebou, tak žasnu. Jsem chlap a nejenom proto, že jsem se tak dnes ráno rozhodnul. Mám spotřebu asi 40 kg obilovin za rok, z čehož 20 kg dělá špalda a žito na chléb, 10 kg oves a ječmen na kaše, 10 kg buchty, bábovky, vánoční cukroví atd. Dále spotřebuji ročně kolem 50 kg brambor. Mám skleník 12 m2 a v létě jsem živ rajčaty. Zahrada má 4000 m2, ale 90 % je jen louka, na které se pasou srnky a jeleni. Kupuji jen vajíčka, maso, máslo, syrové BIO mléko a sádlo v syrovém stavu, které si doma vyškvařím. Plus sůl a nějaké koření. Nic nechovám, protože bych to nedokázal zabít. BIO obilí nakupuji a brambory, luštěniny a další zeleninu a ovoce pěstuji ve výšce asi 450 m. n. m. Hnojím už léta pouze trávou z louky a shnilými jablky + kompostovací WC ke keřům a stromům. Hnojit tím zeleninu a mít pocit, že jím vlastní hovna, jsem zatím nezačal.
Hlavní rozdíl je v tom, co kdo sní a co kdo vyhodí. Tedy rozdíl je v plýtvání. Proto ve středověku vyžili. Protože neplýtvali.
Já ze své zahrádky sním téměř vše včetně natě z ředkviček, kedluben, brokolice, atd. Jsou z toho skvělé zeleninové polévky. Můj oběd má vždy pouze jeden chod. Většinou hustou polévku. Dokud se jídlo nedojí, nevaří se další (!!!). Na zimu natě, ale i kořenovou zeleninu zamrazuji nebo suším. Spoustu zeleniny jako mrkev, brokolici, čínské zelí atd. nechávám přes zimu na záhoně a na jaře už v únoru mám co jíst. Některé brokolice přežijí venku, jiné jen ve skleníku.
Nevyhodím naprosto nic. To je asi to nejpodstatnější. Pokud to shnije přes zimu ve sklepě, jde to na kompost.
Neujíždím jako Silvie na obilí, ale na jablkách. Každý máme jinou úchylku 🙂 Jablka mi rodí každý druhý rok víc než hodně a veškerá úroda skončí buď v žaludku nebo na kompostu a to ještě celou zimu z kompostu ujídají ptáci a další. Na okně mám zrcadlovou folii a je to nádhera, dívat se z metrové i menší vzdálenosti na zvířátka. Občas mi v rohu na parapetu okna číhá na sýkorky krahujec, jindy si o sklo rozpláclého strakapouda odnáší kuna nebo liška. Nevěřili byste, jak častro chodí liška na kompost na hnilá jablka. Nevěřili byste, jak něžné k sobě dokáží být sojky, když jim jde o sex. Jablka suším do kaší i na zobání, dělám přesnídávky bez cukru, víno, mošt, zavařeniny, jabka kvasím, strouhám a zamrazuji do štrůdlů, atd. Dělám to vždy pro nadcházející dva roky.
Využívám i jiné přírodní zdroje a např. dnes jsem se nadlábl výbornou kopřivovou polévkou. Na louce se teď začátkem dubna začínají objevovat i jiné dobroty. Celou zimu jím houby. Třeba mrazím i suším bedle, což asi není běžným zvykem.
Když to zkrátím, všechno je pouze o rozežranosti a o plýtvání. Případně o neznalosti. Takže souhlasím s tím, že 465 m2 dokáže člověka uživit (tak velkou porytou plochu ani nemám). Pokud má k dispozici alespoň trávu z louky k hnojení. A těch 10 hodin práce denně? Jste normální? V pracovní jarní a podzimní sezónu pár celých dnů a pak jen sklízení.