Beefy Resilient Grex: 7 postřehů z testování nekonvenční odrůdy fazolí

Fazolová odrůda Beefy Resilient Grex patří do kolekce samozásobitelských odrůd na horší časy, na něž se specializuje šlechtitelka Carol Deppe. Má prý lahodná semena s chutí hovězího, je vysoce produktivní, odolná a raná. Zde je mé hodnocení.

Geneze nové odrůdy. Nebo nového druhu?

Pozoruhodný je již samotný vznik této odrůdy. Její autorka, Carol Deppe, si všimla náhodného zkřížení dvou různých fazolových druhů, k němuž dochází jen výjimečně. Druhy se mezi sebou kříží málokdy. Slůvko „grex“ v názvu odrůdy označuje právě mezidruhového křížence.

Na začátku tedy došlo ke zřížení odrůdy Gaucho fazolu obecného (p. vulgaris), která má zlatá semena a odrůdy Black Mitla fazolu ostrolistého (p. acutifolius), která má černé fazole. Semena proto mají černo-zlaté zbarvení.

Foto: Semena odrůdy Beefy Resilient Grex v různých odstínech zlaté a černé.

Carol Deppe k této odrůdě říká: “Nenapadá mě žádné jiné zkřížení, které by mělo větší potenciál pro vytvoření zajímavé a vysoce odolné odrůdy suchých fazolí, než právě tato nezamýšlená kombinace.” Fazol ostrolistý je neobvykle odolný vůči suchu a chorobám, které často sužují fazol obecný, jenž zase bývá produktivnější.

Pozoruhodná na této odrůdě je její vnitřní varibailita a rozmanitost, díky níž zřejmě tuto odrůdu u nás nikdy nebude možné oficiálně registrovat a legálně prodávat, pokud se nezmění zákonem daná pravidla uvádění osiv do oběhu! Odrůda totiž  nejspíš není uniformní a nesplňuje tedy jednu z nezbytných podmínek registrace a legálního prodeje.

Zde je mé hodnocení této nekonveční odrůdy, kterou jsem sehnal speciálně pro kurz Základy potravinové bezpečnosti a kterou jsem letos konečně zařadil do své kolekce odrůd, již vozím na Semínkový kurz.

1) Pěstování

Keříčkové fazole se pěstují v řádcích vzdálených cca 60 cm. V řádku se vysazují do hnízd po třech až pěti semenech na vzdálenost cca 30 cm. Přesně v tomto sponu jsem letos pěstoval odrůdu Beefy Resilient Grex, která je ovšem velice nízkého vzrůstu. Dosahuje výšky 40 – 50 cm. Z patnácti keříčkových odrůd, které jsem letos vyzkoušel, je nižší snad jen Sedlácká šparglovka z Gengelu, která dorůstá do 40 cm.

Závěr? Tyto nižší odrůdy je lepší pěstovat v řádcích vzdálených 50 nebo klidně jen 40 cm, aby se o sebe rostliny mohly opřít, nevyvracely se k zemi a neplesnivěly jim tolik lusky. Uspoří se tím i místo.

Foto: Odrůda Beefy Resilient Grex se vyznačuje nízkým vzrůstem.

2) Ranost

Přesný počet dní od výsevu po dozrání prvních lusků jsem sice neměřil, nicméně odrůda se zdá být poměrně raná. Mezi patnácti keříčkovými odrůdami, které jsem letos pěstoval, byla mezi prvními, které jsem začal sklízet. Ranost je zřejmě daná mimo jiné i nízkým vzrůstem a krátkými lusky s drobnějšími semeny, které se stihnou rychle vyvinout a rychle dozrát.

3) Pracnost

Mezi patnácti keříčkovými odrůdami, které jsem letos pěstoval, má tato odrůda nejkratší lusky v délce jen 8 – 11 cm a patří mezi odrůdy nejmenšími semeny. Tyto dvě vlastnosti mírně zvyšují pracnost sklizně a následného mlácení, protože ve srovnání s většinou jiných odrůd je třeba posbírat a vymlátit více lusků pro získání stejného množství semen.

Foto: Čištění vymlácených semen.

4) Odolnost

Carol Deppe odrůdu popisuje jako nesmírně odolnou vůči chorobám i suchu. Tuto houževnatost odrůda získala díky genetickému vkladu odolného fazolu ostrolistého, z něhož vznikla. Odolnost vůči chorobám jsem nehodnotil. Odolnost vůči suchu se při letošním extrémně deštivém létě a podzimu posoudit nedala. Problém byl spíše s plesnivěním lusků, což se týkalo veškerých keříčkových odrůd. Odolnost tedy budu zkoumat v dalších letech.

Foto: Dosoušení vymlácených a vyčištěných semen.

5) Selekce

Je důležitá pokud se odrůdu rozhodnete vzhledem k její špatné dostupnosti semenařit. I když se jedná o keříčkovou odrůdu, některé rostliny mají pnoucí tendenci. Vytvářejí krátké úponky. S ohledem na udržení keříčkovitosti této odrůdy je důležité provádět selekci a nejlépe ještě před vykvetením vytrhat všechny rostliny, jež vytvářejí úponky.

Foto: Rostliny s pnoucí tendencí vytrháváme, čímž odrůdu udržujeme v její keříčkové formě.

6) Využití jen na suché semeno

Tato odrůda je určena primárně na produkci suchých semen. Na zelené lusky se nehodí. Zkoušel jsem uvařit několik zelených nedozrálých lusků, ale významná část z nich obsahovala špatně rozkousatelná vlákna. Odrůdy pěstované na zeleno by vlákna v luscích mít vůbec neměly.

Foto: Tahle odrůda není vhodná ne zelené fazole.

7) Chuť a vaření

Carol Deppe popisuje svůj první chuťový zážitek z této odrůdy následovně: „Když jsem uvařila kastrol těchto barevných fazolí, chuť mě úplně ochromila. Chutnají více po hovězím než skutečné hovězí.“

Tak jsme doma také uvařili hrnec těchto fazolí. Neřekl bych, že chutnají více po hovězím, než skutečné hovězí, ale chuť hovězího masa opravdu mají. Fazolový guláš z nich je prvotřídní.

Osvědčený recept na fazolový guláš

Fazolový guláš podle následujícího receptu vaříme tradičně na sobotní oběd na kurzu Základy potravinové bezpečnosti. Také doma jsme si ho oblíbili.

Foto: Fazolový guláš z vlastních fazolí, rajčat, cuket, cibule, česneku, koření a hub.

1) Fazole namočíme na 24 hodin do vody.

2) Vaříme do úplného změknutí semen. V papiňáku stačí kolem hodiny. V běžném hrnci dvě až pět hodin. Doba vaření se odvíjí od stáří a velikosti semen, a také od odrůdy.

3) 20 minut před koncem vaření přidáme sušená rajčata a sušené cukety či dýně, sladkou červenou papriku, česnek, cibuli, saturejku, oregano či jiné koření. Můžeme přidat také houby.

4) 5 minut před koncem vaření přidáme česnek, zahustíme kukuřičnou moukou (nebo jakoukoli jinou, nemáme-li vlastní kukuřičnou) a osolíme.

5) Po odstavení dochutíme šťávou z citrónu či limetky, kečupem nebo trochou octa pro vyvážení chuti.

6) Podáváme s chlebem, knedlíky nebo s dýňovými noky.

Foto: Sušené cukety a rajčata jsou vynikající ingrediencí do fazolového guláše.

——————————————————————————————————————————————————–—

O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Základy potravinové bezpečnosti / Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady.