Bylinky v permakulturní zahradě

Bez bylinek by na Zemi cosi důležitého chybělo. Bylinky zvyšují rozmanitost ekosystémů. Krásně kvetou. Provoňují zahrady a okořeňují pokrmy. Posilují imunitu a odolnost vůči stresu. A zejména dokážou léčit: Chřadnoucí zahrady i churavějící zahradníky.

Foto: Šalvěj již rozvila své fialové kvítky; levandule, třapatka, měsíček, dobromysl a divizna záhy vykvetou též.

Pěstování bylinek

Oproti lékům a komerčním doplňkům stravy mají bylinky jednu zásadní přednost. Jsou zadarmo. Buď si je nasbíráte někde v přírodě, nebo si je snadno vypěstujete na zahrádce. Jejich pěstování je většinou méně náročné než pěstování klasické zeleniny. Obvykle se jedná o trvalky či samovýsevné rostliny, které nejsou tolik závislé na lidské péči a vydrží na jednom stanovišti mnoho let.

Bylinkové spirály a klasické záhony. Jak náročné bude pěstování bylinek, záleží pochopitelně také na tom, jakým způsobem je budete pěstovat. Za jeden z nejnáročnějších způsobů pěstování lze asi považovat bylinkovou spirálu. Jedná se vpodstatě o skalku, která je vytvarována do spirály. Tím vzniknou různá mikroklimata vhodná pro pěstování vlhkomilných a stínomilných bylinek vespod a na severní straně spirály, suchomilných léčivek zcela nahoře a světlomilných bylin na jižní straně.

Je známo, že údržba skalek je velice pracná. Musíte je totiž plet tím nejnáročnějším možným způsobem: Holýma rukama bez motyky či plečky. Je dobré s tím počítat při plánování bylinkové části permakulturní zahrady.

Bylinkové spirály se často dělají poddimenzované, což je chyba. Mnohé bylinky po několika letech pěstování zaberou značný prostor a mají tendenci vytlačovat slabší a méně expanzivní rostliny. Je proto důležité zajistit rostlinám dostatek prostoru. Základna spirály může mít průměr klidně tři a více metrů. Ovšem při správné velikosti bylinkové spirály se její údržba stává ještě náročnější a někdy na ni potom v rámci péče o pozemek nezbyde čas. Důkazem budiž tohle zpustlé bylinkové spirálisko na Krameterhofu u Seppa Holzera:

I proto může být praktičtější volbou pěstování bylinek na klasickém záhonu, kam se lze snadno dostat motykou. Nebo na mulčovaném záhonu, který udržujeme v bezplevelném stavu pravidelným nastýláním organické hmoty.

***

Bylinky mají dvě oblasti využití. Jednak dokážou léčit a podporovat lidské zdraví. A dále zvyšují rozmanitost permakulturní zahrady, v níž plní rozličné funkce.

Využití bylinek pro člověka

Adaptogeny. Jedná se o takové bylinky, které harmonizují organismus, posilují imunitu a zvyšují odolnost vůči stresu (mentálnímu i fyzickému), aniž by zároveň měly závažné negativní účinky. Tím se liší od klasických bylinek, které bychom měli dlouhodobě užívat jen v opravdu nutných případech, abychom se vyhnuli jejich negativnímu působení na jiné než léčené části organismu. Mezi adaptogeny patří například u nás chráněná bylina rozhchodnice růžová, bazalka posvátná nebo populární třapatka nachová (echinacea), která se řadí mezi tzv. malé adaptogeny.

Léčení. Zatímco využití adaptogenních bylin se týká spíše prevence a udržování organismu v harmonii, většina ostatních bylinek se využívá k léčení různých chorob, obtíží a neduhů. Bylinky se ve svých účincích odlišují od léků minimálně dvěma způsoby:

• Učinky bylinek jsou jemnější než účinky často agresivních chemických léků, což se týká i negativních účinků. Jiří Janča a Josef Zentrich v  úvodní části svého šeastidílného Herbáře léčivých rostlin píšou: “Nemocný, který se pro fytoterapii rozhodne, nebo komu byla doporučena, musí ovšem počítat s tím, že léčba bylinami je léčbou mírnou, nenásilnou, postupnou, velice účinnou, ale bohužel ne bleskovou, a že tedy trvá nějakou dobu. (…) Proto je dobré nezapomínat na velice cennou lidskou vlastnost, kterou je trpělivost. Krásně to vyjádřil již před více než sto lety známý léčitel Vincenc Priessnitz, když řekl: ‘Trpělivost nade všechno. Choroba, která potřebovala léta a snad i desetiletí ke svému vývinu, nemůže přece zmizet obratem ruky.’ “

• Působení bylinek je širokospektrální, což znamená, že působí na různé části organismu a nikoli jen na tu, kterou jsme se rozhodli léčit. Třeba nať jablečníku příznivě působí na ústrojí oběhové, dýchací, zažívací i vyměšovací. Takže i při špatně určené příčině nemoci může dojít k vyléčení předepsanou bylinkou. Do jisté míry se zde snižuje nárok na správnost diagnózy.

Širokospektrální a jemné účinky bylinek do určité míry ospravedlňují jistý “amatérismus” (v dobrém slova smyslu) při jejich předepisování a aplikaci, jak se s ním setkáváme u různých lidových léčitelů a bylinářů nebo při domácím použití. Tím samozřejmě nechci nabádat k lehkovážné fytoterapii. Je třeba zjistit si vždy o dané bylince maximum prověřených informací včetně možných kontraindikací a nežádoucích účinků a pokud možno konzultovat její nasazení s praktickým lékařem.

Koření. Mnohé aromatické bylinky se využívají jako koření k dochucování pokrmů a k jejich konzervaci. Díky koření lze z jedné základní suroviny připravovat pokrmy rozličných chutí. Právě proto mívají chudé národy velice pestrou kuchyni postavenou na bohatém kořenění několika základních potravin. Kdo si koření dokáže vypěstovat, má ho dostatek a nemusí jím šetřit. Libeček v polévce dokáže plně nahradit maggi, sušená dobromysl skvěle provoní maso, čerstvá pažitka je vynikající k sýrům nebo na chleba s málsem.

Jakmile si na pravidelnou konzumaci čerstvých bylinek jednou zvyknete, nebudete už chtít nic jiného. Kořeninová bylinková zahrádka by měla být co nejlbíže vstupu do domu, abychom nemuseli při přípravě pokrmů chodit pro čerstvé bylinky příliš daleko. Proto jí v permakulturním plánování náleží místo v zóně 1, která je tvořena bezprostředním okolím domu.

Foto: Léčivé květy levandule, měsíčku a třapatky nachové.

Funkce bylinek v permakulturní zahradě

Magnet pro užitečný hmyz. Kvetoucí rostliny lákají do zahrady užitečný dravý hmyz, který udržuje škůdce pod kontrolou. Parazitické vosičky a pestřenky mají v nektaru kvetoucích bylinek zdroj energie, díky němuž dokážou na zahradě přežít a mohou klást larvy do kolonií mšic a molic.

Odpuzování škůdců. Aromatické bylinky, jako je například máta, šalvěj či levandule, svými vůněmi dokážou zapudit býložravý hmyz. Hmyz má velmi citlivé čichové ústrojí, jež mu slouží k orientaci, takže na různé vůně a pachy pohotově reaguje. Bylinky jsou proto vhodné jako polykulturní partner k zelenině. Dokážou vytvořit ochrannou clonu před býložravým hmyzem. Například kopr odpuzuje dřepčíky, kteří napadají ředkvičky. Šalvěj zase pochmurnatky, které sužují mrkve. Některé chranné vlivy bylinek přehledně zobrazuje tabulka níže, kterou jsem upravil podle knížky Rostliny si pomáhají (autorka Giesla Sartoriusová):

DRUH	ODPUZUJE TENTO HMYZ
BAZALKA	Mouchy.
KOPR	Dřepčíci, bělásek zelný.
LEVANDULE	Dřepčíci, mravenci.
LICHOŘEŘIŠNICE	Mravenci, bělásek zelný.
MÁTA	Škůdci košťálovin, např. dřepčíci a bělásek zelný.
ŠALVĚJ	Pochmurnatka mrkvová, bělásek zelný.
TYMIÁN	Bělásek zelný.

Některé bylinky mají vyloženě desinfekční účinky. Měsíček či afrikány dokážou vyléčit půdu zamořenou háďátky.

Potlačování chorob. Máta dle některých zdrojů potlačuje kadeřavost broskvoní, pelyněk chrání rybízy před rzí vejmutovkovou. Křen vylučuje silice, které chrání stromy před různými plísněmi a zmírňují účinky houbových chorob. Rovněž šalvěj má antimykotické účinky. Bazalka zase chrání okurky před padlím.

Jíchy a postřiky. Z některých bylin se vyrábějí jíchy (zákvasy), výluhy a odvary k posílení rostlin nebo k jejich ošetření při napadení nějakým patogenem. Odvar z listů rebarbory hubí mšice, jícha z kostivalu posiluje rostliny draslíkem a dusíkem. Jícha z levandule slouží jako prevence proti mšicím a mravencům.

Foto: Mátoviště s kozlíkem lékařským v pozadí.

***

Bývaly doby, kdy příroda byla posvátná a prodchnutá nečekanými souvislostmi; kdy každá hvězda na nebi byla živou bytostí; kdy lidé věřili, že lečivé účinky vyvolávají v bylinkách právě hvězdy.

Renesanční alchymista a lékař Oswald Crollius (1563 – 1629) svého času napsal: “Hvězdy jsou matricí všech rostlin a každá nebeská hvězda je pouze duchovní prefigurací té rostliny, jakou představuje (…) rostliny a byliny nebes se otáčejí přímo k zemi a přímo sledují byliny, které zplodily, a způsobují jejich zvláštní účinky.”

Ty časy jsou nyní pryč. Dnes rostliny pitváme a popisujeme odbornými biochemickými pojmy, abychom je mohli rozebrat na části, vědecky analyzovat a využít pro farmaceutické účely. V bylinkách nasbíraných ve volné přírodě nebo vypěstovaných v domácí zahrádce však možná cítíme i dnes cosi posvátného, ba skoro až magického. Uvědomujeme si, že stejně jako my i ony jsou součástí širšího celku, jemuž říkáme ekosystém a plní v něm své nezastupitelné a jedinečné funkce, k nimž neodmyslitelně patří i to, že příjemně voní a jsou krásné.

Bylinky jsou pro každého, jsou volně a zdarma dostupné. Kdokoli si může s jejich pomocí udržovat dobré zdraví, nebo je využít k léčení neduhů na těle, na duši i na vlastní zahradě. A tak si bylinek važme a vyčleňme jim v zahradách své pevné místo. Využívejme jich všude tam, kde je to možné a potřebné. Učme se jich užívat ke zlepšení kvality našeho života i života druhých. Učme se to z knih, od bylinkářů, vlastní praxí a také navzájem jeden od druhého.

Nuže, máte-li nějaký osvědčený tip či radu na využití bylinek, napište do komentářů.

——————————————————————————————————————————————————–

O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady / Základy potravinové bezpečnosti.