Zastihne-li vás na cestě prudký déšť, bez deštníku zmoknete. Podobně zastihne-li vás krize nepřipravené, způsobí vám těžkosti. Jako si bereme deštník, když je venku zataženo, připravujeme se na budoucnost, vypadá-li nevlídně.
Otázku, zda se připravovat na různé krize (ekonomickou, energetickou, potravinovou) si musí každý zodpovědět sám. Důležité přitom je prozkoumat hrozby a rizika, které jako mraky visí nad budoucností a mohou se časem proměnit ve skutečné krize. Právě to je cílem zpráv, které každoročně vydává významná nezisková mezinárodní organizace Světové ekonomické fórum.
Globální rizika 2012
V jedné z posledních zpráv nazvané Globální rizika 2012, na níž spolupracovala téměř půltisícovka expertů, je vyhodnoceno na padesát běžně akceptovaných rizik pro následujících deset let. Kritériem jejich výběru bylo to, že mají globální rozsah, silné očekávané škody pro ekonomiku a společnost a není u nich jisté, kdy přesně a jak nastanou. Jsou rozdělena do pěti kategorií na ekonomická, environmentální, geopolitická, sociální a technologická rizika.
Tady je mapa znázorňující rozložení všech padesáti rizik podle pravděpodobnosti jejich výskytu a očekávané škody.
Zdroj: http://www3.weforum.org/docs/WEF_GlobalRisks_Report_2012.pdf
Vodorovná osa vyjadřuje pravděpodobnost (likelihood), že dané riziko nastane v následujících deseti letech. Hodnota 1 znamená „velmi nepravděpodobné“, hodnota 5 „téměř jisté“. Svislá osa vyjadřuje očekávanou velikost škody (impact). Hodnota „1“ znamená, že škoda by byla nízká, hodnota „5“, že vysoká. Všimněte si, že většina znázorněných rizik byla experty ohodnocena jako pravděpodobná se spíše vyšší očekávanou škodou (hodnota vyšší než tři na obou osách).
Zpráva upozorňuje, že v následující dekádě existuje vysoká pravděpodobnost chronických fiskálních nerovnováh (nepoměr mezi státními výdaji a příjmy), kdy státy nezvládnou splácet své dluhy. Tato událost by mohla vyvolat velký systémový finanční kolaps, jenž představuje hrozbu s vůbec nejsilnějšími dopady (v tabulce zcela nahoře). Dále lze pravděpodobně očekávat extrémní výkyvy cen energií a potravin s možnými dopady na dostupnost kritických komodit, rozšířením civilních nepokojů a posílením geopolitického napětí. Pravděpodobné jsou také krize z nedostatku vody pro zemědělství a energetiku, potravinové krize a růst příjmové nerovnosti jak mezi zeměmi, tak uvnitř jednotlivých společností. Hrozbou je rovněž rozjetí nekontrolovatelné inflace či deflace.
V kategorii environmentálních rizik je pravděpodobný nárůst emisí skleníkových plynů s následným zhoršením klimatické změny, možnými drastickými dopady na světové zemědělství a produkci potravin a vyvoláním nezvladatelné vlny migrace, která sama představuje další očekávatelnou hrozbu.
Z technologických rizik můžeme do budoucna očekávat nárůst kyberútoků. Jejich nebezpečí spočívá zejména v tom, že by mohly poškodit nebo vyřadit z provozu internet. Výpadek virtuální sítě má potenciál způsobit velký systémový finanční kolaps. Kromě toho, kritická infrastruktura, do níž počítáme elektrickou rozvodnou síť, vodovody, plynovody, dopravní systém a informační a komunikační technologie, spoléhá ve stále větší míře internet. Zatímco v minulosti bylo potřeba k narušení kritické infrastruktury shromáždit značné množství zdrojů, dnes by to mohl zvládnout anonymně a prakticky odkudkoli vyškolený jednotlivec. To je temná stránka extrémní propojenosti současného světa.
V oblasti sociálních rizik zpráva upozorňuje na svízelnou situaci mnohých vyspělých zemí. Současné ekonomické a demografické trendy probíhající ve většině evropských států, zůstanou-li nezměněny, zřejmě povedou k nárůstu sociálního napětí a neklidu ve společnosti. Synergický účinek pokračujícího zadlužování, stárnutí populace a rostoucí nezaměstnanosti nakonec může vyústit ve vznik nové kategorie nestabilních států náchylných ke kolapsu.
Když se podíváme na zprávy Ekonomického fóra z let 2006 – 2010, mezi klíčová rizika s nejhoršími dopady a největší pravděpodobností výskytu se opakovaně dostávají tato:
- Prudký růst cen ropy / ropný šok
- Nezvládnutá zadluženost / cenový kolaps
- Zpomalení čínské ekonomiky o více jak šest procent
- Rozpad či oslabení globálních institucí s nárůstem mezinárodního napětí (světový zmatek)
I tato rizika jsou zahrnuta do výše uvedené tabulky z roku 2012 (pod mírně upravenými názvy) a jsou ohodnocena jako pravděpodobná.
Tolik ve stručnosti ke zprávě. Dala by se shrnout do dvou bodů:
- Zřejmě přichází méně stabilní etapa vývoje, která se bude vyznačovat výskytem krizí nejrůznějšího druhu a náchylností ke kolapsům.
- Míra naší připravenosti na tyto události je nedostatečná.
Možná je proto načase připravit se na budoucí vývoj. Shromáždit potřebné informace a zdroje, osvojit si dovednosti klíčové pro zvládnutí ekonomické, energetické či potravinové krize a vytvořit životní styl méně závislý na produktech průmyslové společnosti.
Příprava
„…zvedá se nečas a prudký déšť začíná bubnovat zvenčí do oken.“ (Heinz Pollak)
Výčet různých přístupů a strategií, který zde nabízím, rozhodně není vyčerpávající. Nicméně doufám, že poslouží alespoň jako zběžný přehled. Dílčí přístupy se často navzájem prolínají a doplňují. Jejich kombinování je přirozené.
Zásoby a rezervní zdroje. V případě krize či kolapsu se snadno může stát, že potřebné zboží rychle zmizí z obchodů a nebude k sehnání. Stačí několik mrazivých zimních dnů bez plynu a kamna neseženete. Kuba, která se po rozpadu Sovětského svazu musela vyrovnat s ropnou krizí a hlubokým ekonomickým poklesem, řešila nedostatek semen, bicyklů a tažných zvířat potřebných k náhradě traktorů.
Prioritou je samozřejmě zásoba pitné vody nebo na elektřině nezávislý vlastní zdroj (studna s ruční pumpou, studánka). Dále zásoba jídla a to nejlépe na celý rok. Někteří nadšenci, jako třeba Chris Martenson, autor uznávané knihy The Crash Course, dělají zásoby pro všechny členy rodiny a ještě něco navíc, aby případně pomohli i jiným. Nakoupit levně větší množství jídla a surovin pro přípravu pokrmů je ekonomicky výhodné, pokud zásoby průběžně ujídáte a pravidelně obnovujete. Větší množství potravin se dá levně pořídit přímo od místních zemědělců. Chladný sklep či spižírna jsou výhodou, ale třeba dýně mají rády teplo a vyhovuje jim pokojová teplota. V bytě navíc mohou působit dekorativně. A ke všemu se snadno pěstují.
Pokud topíte plynem či elektřinou, je důležité zajistit si rezervní zdroj pro vytápění a vaření. Je-li to možné, třeba kamna a zásobu dřeva či briket. Nebo záložní topidlo a vařič na plyn a několik propan-butanových lahví. Při plynové krizi v roce 2009 se na východě Evropy octly uprostřed zimy statisíce lidí bez plynu. V Srbsku následně vzrostla spotřeba elektřiny, neboť velké množství postižených si pořídilo elektrické ohřívače. V řadě měst ale síť nevydržela nápor a objevily se až patnáctihodinové blackouty. Takže na některých místech nakonec chyběl nejen plyn ale i elektřina.
Důležité věci, které mohou být v nouzi obtížně sehnatelné: voda, potraviny, káva, čaj, kamna, palivo, elektrický přímotop, jízdní kolo, léky, zásoba semen, svíčky, zapalovače (s těmi se obchodovalo během války v Bosně), baterky, finanční hotovost, kvalitní obuv, teplé oblečení, zahradní nářadí a minerální hnojiva, mýdla, šampony, toaletní papír. Jistě vás napadnou další.
Dobrovolná skromnost. Mnohé české domácnosti mají problém vyjít na konci měsíce s penězi. Ukrajinské domácnosti si přitom vystačí s polovičními výdaji oproti českým a čínské dokonce jen s pětinovými. Takové srovnání vzbuzuje otázku, zda neutrácíme zbytečně za věci, které příliš nepotřebujeme a zda bychom přece jen někde nemohli ušetřit…
Dobrovolným snížením spotřeby zboží, služeb a energie se učíme žít s omezeným množstvím zdrojů. Tato strategie šetří nejen peníze, ale někdy i čas. Kdo si vystačí s méně penězi, může přebytky investovat do nákupu věcí a služeb potřebných k přípravě. Nebo nepotřebuje tolik vydělávat, čímž získá volný čas.
Ran Prieur k tomu píše na svém blogu: „Naučíte-li se žít s menším množstvím energie a peněz, potom se stanete silnějšími. Budete mít více volného času, abyste se učili vnitřní motivaci, více mentálního prostoru pro nezávislé myšlení a více dovedností, které při pokračujícím úpadku průmyslové ekonomiky bude každý potřebovat.“
Domácí ekonomika. Základním principem je proměnit domácnost z místa spotřeby v místo produkce. Alespoň v některých oblastech. Je to další všeobecně dostupný způsob, jak ušetřit peníze a snížit závislost na průmyslové ekonomice.
Například na jídle se dá ušetřit tím, že omezíme stravování v restauracích a bufetech a budeme více vařit doma; dále tím, že si část jídla vypěstujeme na zahrádce, nebo že levně nakoupíme větší zásobu obilí a budeme si péct chléb. Zde všude uplatníme vlastní práci a vytvoříme hodnotu, za kterou bychom jinak museli zaplatit.
Podobně se dá ušetřit za prášek na praní výrobou vlastního mýdlového slizu, za oblečení upletením vlastní čepice či svetru, svépomocnou výrobou řeckých sandálů, upletením proutěného košíku či mísy na potraviny, výrobou vlastní domácí kosmetiky. A dalo by se pokračovat.
Zahradničení. I částečná soběstačnost v jídle má pro zvládnutí krize velký význam. Mnohé dnes snadno dostupné produkty potravinářského průmyslu a zemědělské výroby mohou časem vyskočit do kategorie hůře dostupných luxusních potravin. Některé nemusejí být vůbec k sehnání.
Pěstovat lze buď ovoce a zeleninu pro zajištění vitamínů a minerálů, nebo kalorické plodiny, které dlouhodobě zajistí plnohodnotnou výživu. Pokud vás tato oblast přípravy zajímá, zvažte účast na mých kurzech Design permakulturní zahrady a Základy potravinové bezpečnosti.
Krizová knihovna. Dostupnost informací uložených na internetu je závislá na ceně a dostupnosti elektřiny. Dostupnost informací uložených v knize nikoli. Informace vytištěné na papíře mohou přečkat celá staletí. Jsou uchovány bezpečněji a nejspíš i trvanlivěji než informace v digitální formě. Proto se mi zdá rozumné investovat do zahrádkářské, samozásobitelské, zemědělské, řemeslné a kutilské literatury. Kromě toho večer strávený s dobrou knížkou v křesle u kamen nic nenahradí.
Dobrým zdrojem informací jsou starší české publikace psané ještě lidmi, kteří zažili Velkou hospodářskou depresi a válku. Lze na ně narazit v každém antikvariátu. Doporučuji například proslulý časopis pro zahrádkáře a chovatele Rádce z předmostí, vydávaný za první republiky v Přerově poslancem a vášnivým zahrádkářem Josefem Knejzlíkem. Z nově vydaných titulů potom Tři svíce za budoucnost od Václava Cílka a dalších spoluautorů. Hodně dobrých knih vychází anglicky. Objednatelné jsou přes Amazon. Seznam by vydal na samostatný článek.
Obr. výše: Časopis Rádce z Předmostí.
Vedlejší příjem. Není to asi pro každého, ale pokud máte dostatek volného času a energie, zkuste si zařídit vedlejší příjem z činnosti, kterou máte rádi a která vás baví. I malý boční příjem může mít velký význam v momentě, kdy přijdete o práci, případně část svých příjmů, anebo když výrazně stoupnou náklady na potraviny, energii a jiné nezbytnosti.
Pořiďte si třeba šicí stroj a nabídněte známým své výrobky. Poměrně velký zájem je o med, přičemž výhodou včel je to, že se hodí i do města. Stačí jim menší zahrádka a dají se chovat i na střeše. Tady je mapa včelařů ochotných předvést včelaření v praxi. Máte-li pozemek, můžete si přilepšit produkcí sušených bylin, které vykupují například zde. Nebo si pořiďte slepice a nabídněte na prodej přebytky vajec. Obrovský zájem je o přímý prodej ze dvora systémem bedýnek. Málo se ví, že pokud roční příjem z příležitostného prodeje ovoce a zeleniny nepřesáhne dvacet tisíc korun, nepotřebujete žádné povolení, registraci ani živnostenské oprávnění a nemusíte nic danit ani podávat daňové přiznání. Některé semenářské firmy vám zaplatí, když jim namnožíte semena, která vám dodají. Servis na opravu jízdních kol by mohl slušně prosperovat v časech ekonomického poklesu. Natož při ropné krizi.
Společenství a lokalizace. Investice do mezilidských vztahů je mnohdy opomíjenou formou přípravy. Platí přitom, že naše bezpečnost není větší, než bezpečnost lidí v našem okolí.
Příkladem přístupu, který klade důraz na přípravu v rámci společenství, jsou Městečka přechodu (Transition Towns). Jedním z cílů tohoto sílícího hnutí je zajistit odolnost svých členů proti ekonomické krizi a dopadům ropného zlomu. Důraz je položen na ekonomickou lokalizaci a posilování potravinové a energetické soběstačnosti. K lednu 2013 se ke hnutí na jeho oficiálním webu hlásilo 1000 skupinek roztroušených v zemích celého světa.
Jak zahájit přípravu v rámci společenství? Na začátku se obvykle sejde několik známých či přátel, kteří sdílejí obavu z budoucnosti a dohodnou se na společném postupu. Začnou se pravidelně scházet, plánují přípravu a sdílejí zkušenosti. Občas uspořádají společnou akci. Třeba při příležitosti realizace permakulturní zahrady nebo nákupu potravin u místního zemědělce. Některé akce mohou být veřejné s cílem oslovit další lidi.
Návody, koncepty a postupy vhodné pro přípravu v rámci společenství najdete v knížce The Transition Companion, která se zatím bohužel nedočkala českého překladu.
Další možnosti. Investovat se vyplatí také do dílny, zahrady, orné půdy, lesa, zásoby hnoje, nádrží na dešťovou vodu, systému na solární ohřev vody, do sklepa, spižírny, zateplení domu, mlýnku na obilí, vločkovače…
…
Dovětek
Není mým záměrem kazit někomu náladu nebo šířit poplašné zprávy. Napsal jsem tento text v dobré vůli předat dál varovné signály o stavu budoucnosti, které se mi podařilo zachytit. Napsal jsem ho také proto, abych naznačil některé cesty, jimiž se může ubírat příprava na krizi, do níž se zřejmě pozvolna hroužíme. A měl jsem ho napsat již dávno, protože je lépe být připraven o rok dříve, než o jeden den později.
—————————————————————————————————————————————————–
O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady / Základy potravinové bezpečnosti.
—————————————————————————————————————————————————–
Zajímavé weby
Pod čarou ještě uvádím několik odkazů na stránky, které mi přijdou užitečné, zajímavé či podnětné z hlediska přípravy.
www.resilience.org – web provozovaný organizací Post-Carbon Institute. Příspěvky široké palety autorů píšících kolem tématu resilience neboli odolnosti, udržitelného rozvoje a udržitelného sestupu. V původní verzi se web jmenoval energybulletin.net a byl vzorem pro český energybulletin.cz.
www.lowtechmagazine.com – web věnovaný nízkonákladovým technologiím nenáročným na peníze a energii. Větrné mikro-elektrárny, nástroje na pedálový pohon, ruční vozíky, solární vařiče.. Zdroj informací a rozchodník na podobně zaměřené stránky.
www.zlomropy.blogspot.cz – jeden starší český blog věnovaný ropnému zlomu a přípravě. Obzvláš diskuze jsou poučné, i když někdy dost vyhrocené a místy lehce postapokalyptické.
www.sobestacnost.cz – praktické návody a technická řešení od zahrady, přes vytápění, po domácí chemii. Formou diskuze.
www.permaweb.cz – permakulturní sociální síť s poměrně živým diskuzním fórem. Informace je třeba vyhledávat v diskuzních vláknech.
www.rozpad.cz a www.preppers.cz – dvě česká diskuzní fóra z roku 2012. Vše kolem přípravy.
www.conovehonakopci.cz – domácí ekonomika, recepty, vaření, výroba sýrů, pečení chleba.
www.diskuse.nachvojnici.cz – diskuzní fórum o pěstování jedlých rostlin.
Pingback: Deštník proti krizi | resilience.cz