Jakmile přestanete do půdy vracet to, co z ní bylo odebráno při sklizni, vydáváte se po stezkách, které překračují hranice udržitelnosti a vedou k problémům, které snižují nejen produktivitu zahrady, ale i její odolnost vůči stresu, chorobám a škůdcům.
Tohle tvrzení platí pro tzv. minerální živiny, které se nacházejí v půdních minerálech, odkud je rostliny čerpají a ukládají do svých listů a plodů. Tyto minerály jsou potom každou sklizní exportovány mimo ekosystém zahrady. Tvrzení neplatí pro uhlík (C) a kyslík (O), které rostliny čerpají z ovzduší, ani pro vodík (H), jehož deficit nevzniká odběrem živin při sklizni, ale suchem při nedostatku srážek.
Obr.: Vybledlé listy kukuřice svědčí o nedostatku dusíku.
Každá nezbytná minerální živina má pro rostliny specifickou funkci, jež se nedá nahradit jinými živinami. Každá živina je tedy nezastupitelná a její nedostatek je limitujícím faktorem pro růst rostlin. Právě na tuto skutečnost poukázal v 19. století chemik Justus von Liebig svou formulací zákona minima, jenž říká:
„Výše výnosu závisí na té živině, která je vzhledem k optimální potřebě v nejmenším množství (minimu).“
Tahle věta změnila celé zemědělství. Je stále platná. Každý zahrádkář, natož zemědělec, by ji měl znát.
Neříká se v ní nic jiného než to, že stačí, aby jedna jediná živina byla dostupná v menším množství, než jaká je potřeba a růst rostlin tím bude zásadně omezen. Žádné hnojení nepomůže dokud v něm bude chybět právě ona deficitní živina.
Mnohé zahrádky rok za rokem degradují a chřadnou jen proto, že nerespektují tohle základní pravidlo. Zahradničení patří mezi nejintenzivnější metody využití půdy a během poměrně krátké doby může způsobit deficity některých minerálů.
Hnojení kompostem z posklizňových zbytků, zelené hnojení ani dusík fixující rostliny, byť se jedná o prospěšné praktiky, nemohou samy o sobě nikdy vyrovnat ztráty živin způsobené sklizní. Pokud nerecyklujete vlastní stolici a moč, kompostováním vrátíte do půdy jen část živin odebraných při sklizni. Zelené hnojení a dusík fixující rostliny mohou půdu obohatit o uhlík či dusík a mohou zmírnit ztráty živin vyplavovaných do hlubších vrstev půdy, ale deficity vzniklé transportem živin při sklizni nezvrátí.
Je tedy pravděpodobné, že půda v zahradách dlouhodobě hnojených jen vlastním kompostem je ochuzena o některé nezbytné prvky, které rostliny potřebují ke své výživě. Tyto deficity jsou tím, co limituje produktivitu těchto ekosystémů, čímž zároveň snižují užitek, který mají pro zahrádkáře. V některých případech dost drasticky.
Uvedu několik příkladů.
Fazole sice nepotřebují hnojit dusíkem (N), protože jako dusík fixující rostlina jsou schopny zajistit si ho do značné míry samy, jsou ale náročné na draslík (K), fosfor (P) a vápník (Ca). Při pokusu s hnojením fosforem se zjistilo, že zajištění této živiny zvýšilo průměrný počet semen v lusku z 3,5 na 4,5 kusů. Podobně hnojení draselným hnojivem vedlo ke zvýšení výnosů o 80 a více procent. Fazole jsou navíc velice náročné na hořčík (Mg), jehož odebírají z půdy stejné množství jako fosforu.
Na fosfor je extrémně náročný kopr. Špatný růst kopru může být proto indikátorem nedostatku fosforu v půdě. Rovněž rajčata jsou velice citlivá na nedostatek fosforu, který u nich snižuje obsah vitamínu C. V pokuse, kdy byla při hnojení snížena o třetinu dávka fosforu, klesla úroda rajčat na m2 o 1,4 kg.
Nedaří se vám vypěstovat zelí či růžičkovou kapustu? Může to být způsobeno deficitem bóru. Nejdou vám cibuloviny? Možná jim chybí síra. Trpí květák na vaší zahradě „vyslepnutím“ – vadou, kdy se nevytvářejí květní růžice? Zřejmě postrádá molybden (Mo).
Nízké výnosy česneku jsou často limitovány nedostatkem dusíku a draslíku. Pokusy ukázaly, že hnojení těmito živinami zvýšilo výnosy česneku na každý čtvereční metr o 1,7 kg. To znamená, že ze záhonku o rozloze 10 m2 můžete při zajištění těchto živin sklidit téměř o 20 kg česneku více!
Obr.: Nekróza květního konce plodů rajčat způsobená nedostatkem vápníku (Ca).
Při nedostatku dusíku (N) jsou rostliny zakrslé, špatně rostou a mají jen málo malých plodů. Listy takových rostlin jsou světle zelené až žluté a jakoby vybledlé. Rovněž při nedostatku fosforu (P) jsou rostliny zakrslé, plody a květy předčasně opadávají. Při nedostatku draslíku (K) je narušen vodní režim rostlin, což se projevuje tím, že rostliny mají povadlý vzhled.
Nedostatek minerálních živin nejenže limituje výnosy, ale snižuje také odolnost rostlin vůči chorobám, škůdcům a extrémním klimatickým výkyvům. Nedostatek fosforu a draslíku snižuje rezistenci proti rzím. Nedostatek draslíku snižuje odolnost vůči mrazu a zvyšuje obsah cukrů v listech, což podporuje napadení mšicemi. Nedostatek draslíku zároveň snižuje skladovatelnost brambor. Bor má vliv na dobré přezimování a vývoj kořene. Jeho nedostatek způsobuje u dřevin odumírání vrcholových pupenů.
Jak tedy řešit deficity minerálů v půdě? Nejdříve je musíte odhalit. K tomu někdy stačí vizuální kontrola rostlin. Přesnější a spolehlivější jsou ale půdní rozbory. Potom je třeba deficity odstranit pokud možno přesně zacíleným hnojením. A nakonec je důležité udělat vše pro to, aby nevznikly znovu. Udržitelné hospodaření s půdními živinami je mimochodem jeden z cílů plánování permakulturní zahrady.
——————————————————————————————————————————————————
O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady / Základy potravinové bezpečnosti.
——————————————————————————————————————————————————
Zdroje použité v článku:
J. Baier, V. Baierová: Jak hnojit na zahrádce, 1988
http://cs.wikipedia.org/wiki/Nedostatek_fosforu_u_rostlin
http://web2.mendelu.cz/af_221_multitext/vyziva_rostlin/html/biogenni_prvky/b.htm
pekni. sem rad ze sdilis sve poznatky s jinima a delas to peknou formou.
nektere poznatky o stavu pudy sem uz zistil nektere mne cekaji, experimentovani a pozorovani.
At se ti dari
Díky, ano, člověk se stále učí.
Na půdě je zvláštní to, že ty nedostatky minerálů v ní na první pohled nejsou viditelné, zůstávají mimo dosah smyslového vnímaní a projevují se až nepřímo – teprve na zhoršeném stavu rostlin.
Pěkné Vánoce!
Jak ale doplnit deficity stopových prvků jinak než průmyslovými hnojivy (v tomto je například “bio” produkce omezována legislativou).
http://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkova-zahrada/rostlinne-vyluhy-a-jichy-skvele-hnojivo-z-plevele/
Dobry den.
Zminujete ze kompostovanim bez recyklace stolice a moci se dostatek mineralu v pude neudrzi. Chtel bych se zeptat, zda resenim muze byt topeni nakoupenym drevem a nasledne hnojeni popelem. Do pudy se tak dostanou latky, ktere drevo nacerpalo v lese a mohou doplnit chybejici mineraly. Povazoval byste takove reseni za dostatecne? S pozdravem Radek Zizlavsky
Dřevní popel obsahuje spoustu důležitých minerálů a určitě je to tedy částečné řešení. Popel je obzvlášť bohatý na vápník (Ca) a draslík (K), ale taky na fosfor (P) a mnohé stopové prvky. Neobsahuje ale téměř žádný dusík (N), takže dusík by se při hnojení jen popelem rychle stal onou deficitní živinou limitující produktivitu ekosystému.
Posypávání půdy popelem má podobný efekt jako vápnění: Zvyšuje pH a tím půdu alkalizuje (odkyseluje). Při dlouhodobém hnojení půdy popelem by se pH mohlo dost vychýlit. Protože moč je naopak kyselá a obsahuje značné množství dusíku, může v kombinaci s popelem vytvořit vyvážené hnojivo pokrývající všechny čtyři základní živiny, které rostlinám obvykle docházejí nejrychleji a které se v zemědělství běžně používají, totiž NPK+Ca.
“Tvrzení neplatí pro uhlík (C) a kyslík (O), které rostliny čerpají z ovzduší, ani pro vodík (H), jehož deficit nevzniká odběrem živin při sklizni, ale suchem při nedostatku srážek.”
Mám takové tušení, že v tomto chápání je chyba – Totiž onen kyslík získávají rostliny z molekuly vody H2O a při nedostatku vody se tedy v podstatě mohou udusit.
Děkuji za upozornění. Co byste řekla této formulaci: “Tvrzení neplatí pro uhlík (C) a kyslík (O), které rostliny získávají přímo (C) či nepřímo (O) z ovzduší (…)”?
Hezky šalamounská formulka. 🙂
Ono totiž rostliny mají průduchy na vrchu listů, kterými se odpařuje vláha načerpaná ze země, čímž vzniká vztlak (oním vypařováním) pomocí něhož nasávají další vodu a s ní hlavně rozpustné živiny z půdy. Tím rostlina přijímá látky potřebné především k růstu. Podle mých poznatků dochází převážně během noci k vyrovnání vláhové bilance rostliny.
Zatímco na spodu listů jsou průduchy vstřebávající oxid uhličitý. Připadá mi na tom zajímavé právě to umístění na spodu listů. Může to využívat CO2 vypařující se z vrchní vrstvy půdy pod rostlinou.
Ovšem aby to nebylo tak jednoduché, existuje celá škála modifikací – tvarových (salát, bromelie,…), strukturních (včetně chloupků), postavení čepelí (trávy), dále u stromů výška – a tím závislost na výměně plynů vzdušným prouděním a nikoli odpařováním CO2 z půdy, atd. Těžko úplně zobecňovat, anatomie, fyziologie rostlin prochází řadou adaptací.
Uhlík a vodík se liší v tom, že vodík vzhledem ke své reaktivitní povaze se prakticky nenachází samotný, ale téměř vždy ve sloučenině. Jsou to prvky do jisté míry značně MOBILNÍ (tedy přenášené atmosféricky). Ovšem i některé jiné jsou přenášeny zemsko-atmosféricky například sopečný a průmyslový spad, jenž přináší i řadu vzácnějších prvků, které pomalu v malé míře přistávají na povrchu půdy. Obvykle to sice není dost pro zajištění komplexní výživy rostlin v krátkém horizontu, nicméně i pouhým různorodým prachem se spektrum obohacuje.
Ať se daří.
To s tim kyslikem, pokud si dobre pamatuju z chemie/biologie, je hodne zjednodusene za hranici presnosti. Protoze kytky vyuzivaji kyslik ve dvou situacich – pri fotosynteze (kam vstupuje z vody a z oxidu uhliciteho – a ve vysledku se cast uvolnuje do atmosfery a cast je zabudovana do molekuly cukru, ktera je vysledkem fotosyntezy) a pri dychani, kde se vyuziva vyhradne vzdusny kyslik (stejnym zpusobem, jako u zivocichu (…). Jinak voda je limitujicim faktorem pro prijem oxidu uhliciteho (ktereho je v atmosfere malo a je tedy nezbytne dostatecne otevreni poru). Proto behem sucha a horka fotosynteza prakticky ustava.
osobne povazujem za dobru a udrzatelnu kombinaciu popol z dreva(listnateho) a rozmoceny slepaci trus. ale vseobecne plati ze treba vyuzivat to co je k dispozicii ako vedlajsi produkt resp.odpad t.j. zadarmo. inac celkovo vyborny web, pochvala.
Zaujimalo by ma, preco iba z listnateho? Kurime drevom, ale aj ihlicnatym. V takom pripade popol nie je vhodny na hnojenie? Ako su na tom drevene brikety? Zo zahradkou este iba zacinam. Dakujem.
Dobrý den,
mohla bych se Vás jen zeptat, kde prosím zjišťujete informace o tom, jaké prvky potřebuje která zelenina na pěstování? Máte tip na nějakou dobrou knihu, kde se toto řeší? Předem děkuji.
Máte někdo zkušenost s používáním vaječných skořápek ke hnojení? Zdá se mi to jako zajímavá možnost…
say thanks to so much for your web site it aids a lot.|
dsfgh