Jak dopadlo jednání s ministrem ve věci změny “osivářské” legislativy?

V pátek 30. ledna 2015 jsem se sešel v Olomouci s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou, abych mu předal Otevřený dopis, který podepsalo 852 lidí, a probral s ním problematické aspekty současné osivářské legislativy. Jak jednání dopadlo?

Úvodem bych chtěl poděkovat všem, kteří připojili svůj podpis k Otevřenému dopisu ministrovi zemědělství o potřebě změny osivářské legislativy a dopis mi doručili poštou či na email.

Foto: Otevřené dopisy ministrovi s Vašimi podpisy na stole u mě doma. Někteří přiložili i semínka neregistrovaných odrůd.

Celkem se sešlo 852 podpisů. Dopis podpořili mimo jiné lidé z akademických kruhů na Mendělově Univerzitě v Brně, zaměstnanci městských úřadů, krajinní architekti, účastníci kurzu Jaroslava Svobody, pedagogičtí pracovníci, zemědělci, zahrádkáři a mnohé osoby z téměř dvaceti pražských i mimopražských neziskovek jako jsou Hnutí Duha, KOMPOT, Kuchyňka o.s., PRO-BIO LIGA, Ekumenická akademie, PermakulturaCS, Český zahrádkářský svaz, Český svaz ochránců přírody, Ekologický Institut Veronica, Hnutí Brontosaurus, Permalot, Jsme kreativní o.s., FairPlay Fryšták o.s., Diakonie, DOZP, spolek Světakraj, Jóga v denním životě, OS Dobromysl, OS Přírodní zahrada.

Všem Vám, kteří jste se jakkoli podíleli na sbírání podpisů či sami dopis podepsali, patří mé vřelé díky.

Jak dopadlo jednání s ministrem zemědělství?

Foto: S ministrem zemědělství Marianem Jurečkou v jeho olomoucké kanceláři.

Na schůzce jsem shrnul ministrovi Marianovi Jurečkovi své výhrady vůči osivářskému zákonu 219/2003 Sb., popsal změnu navrhovanou v dopise a předložil mu štos Otevřených dopisů s podpisy. Ministr mě vyslechl a částečně vyjádřil pochopení. Zároveň ovšem jako vystudovaný rostlinolékař vyjádřil také obavu z dopadů na polní výrobu. Vyslovil názor, že by si dokázal představit zrušení nebo snížení poplatku za registraci odrůd. Zdůraznil nicméně, že je to na další jednání s příslušnými orgány ministerstva.

Ministr hned zavolal na Ministerstvo zemědělství řediteli Sekce zemědělských komodit, panu Petru Jílkovi, informoval ho o našem jednání a požádal ho o společnou schůzku se mnou a s někým z Ústředního a kontrolního ústavu zemědělského. Poprosil ho, aby mi vyšli vstříc a abychom se dobrali nějakého kompromisního řešení. Ministr mi nakonec poskytl na pana Jílka telefon, abych mu mohl zavolat a domluvit termín schůzky.

Protože jsem jel z ministrovy olomoucké kanceláře rovnou do Prahy, kde jsem měl lektorovat víkendový kurz Design permakulturní zahrady, hned jsem panu Jílkovi na Ministerstvo zemědělství zavolal a domluvil si s ním schůzku na pondělí. V Praze jsem potom zůstal o jeden den déle a v pondělí šel na Ministerstvo zemědělství.

Jak dopadlo další jednání na Ministerstvu zemědělství?

Jednání u pana ředitele Petra Jílka v Sekci zemědělských komodit se zúčastnila rovněž paní Barbora Dobiášová, ředitelka Odboru osiv a sadby z Ústředního a kontrolního ústavu zemědělského, s níž jsem si již dříve vyměnil několik emailů. Jednání trvalo přibližně hodinu a jeho závěr lze shrnout do čtyř bodů:

1) Bylo dohodnuto, že Ministerstvo zemědělství prověří, zda je zákon 219/2003 Sb. v souladu s Mezinárodní smlouvou o rostlinných genetických zdrojích, zejména s článkem 4 a s článkem 9 této smlouvy, v němž jsou popsána práva zemědělců na prodej a výměnu semen včetně závazku, že smluvní strany budou tato práva podporovat a chránit. Existuje podezření, že zákon 219/2003 Sb. nebyl v tomto ohledu dosud uveden do souladu se závazky, které pro ČR i EU plynou z podpisu Mezinárodní smlouvy o rostlinných genetických zdrojích.

2) Ministerstvo zemědělství projedná možnost zrušení nebo snížení poplatku 2000 Kč za podání žádosti o registraci odrůdy v kategorii podle paragrafů § 35a nebo § 35b (tzv. uchovávané nebo amatérské odrůdy, u kterých je méně přísný režimem). Další poplatky za zkoušení těchto odrůd v rámci registračního řízení nebudou účtovány, pokud budou známy vedle názvu odrůdy a jejího popisu informace založené na praktických zkušenostech s pěstováním, množením a využíváním odrůdy.

3) Ministerstvo zemědělství začne jednat s Českou genovou bankou o revizi Standardní dohody o poskytování genetických zdrojů takovým způsobem, aby bylo možné odrůdy získané z České genové banky za určitých podmínek registrovat a uvádět do oběhu, což dnes nelze. Naše původní staré a krajové české odrůdy proto zůstávají špatně dostupné. Podpis dohody je nezbytnou podmínkou získání rozmnožovacího materiálu neregistrovaných odrůd z České genové banky. V současné podobě Standardní dohoda zavazuje příjemce “využívat nebo uchovávat Materiál pouze pro účely výzkumu, šlechtění nebo vzdělávání pro výživu a zemědělství”.

4) Na základě výzvy paní Dobiášové jsem přislíbil, že se pokusím zaregistrovat několik neregistrovaných odrůd podle paragrafů § 35a (uchovávané odrůdy) nebo § 35b (odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek) a že zkusím vyrobit standardní osivo pod dohledem ÚKZÚZu, aby se vyjasnilo, jestli a kde jsou skryty překážky pro drobné producenty osiv. Paní Dobiášová přislíbila jistou shovívavost ÚKZÚZu, pro který to bude svým způsobem nová zkušenost a vyjádřila se ve smyslu, že systém bude na základě vzájemné spolupráce adaptován.

Osobně hodnotím jednání jako užitečné, racionální a vstřícné. Výsledek potom jako nadějný, byť stále otevřený.

Je jasné, že tímto celá věc zdaleka nekončí.

Nicméně další malý krok směrem ke zlepšení podmínek pro agrobiodiverzitu a drobné semenaření je v této chvíli za námi a já Vám, milí čtenáři, z celého srdce děkuji za Vaši podporu.

——————————————————————————————————————————————————

O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady / Základy potravinové bezpečnosti.