Před něco málo více než sto lety jsme žili obklopeni potravinami, jež nás sytily. Dokonce i největší města na světě – Londýn, New York či Paříž (v tomto pořadí) – byla obklopena místy, kde se vyráběly potraviny.
Téměř vše, co se v těchto mnohamiliónových městech denně zkonzumovalo, se vyrábělo ve vzdálenosti 12 km od středu města a každý den se dováželo na vozech.
(Níže: pouliční prodavači v New Yorku kolem roku 1900. Zdroj fotky zde.)
Jídlo bylo zkrátka součástí krajiny. Zde je mapa sadů kolem Londýna v roce 1890. Poznámka: Všimněte si množství sadů uvnitř oficiální rozlohy města (interaktivní mapa, odkaz).
Je zjevné, že se to změnilo. Dnešní města a obce již mnoho potravin nevyrábějí. Dokonce i malá města jsou obklopena nekonečnými poli nepoživatelných průmyslových pícnin.
Dnes jsme zásobeni baleným, průmyslově zpracovaným jídlem dodávaným metodou právě včas (tj. nulových zásob, pozn. just in time (JIT) je anglický, zpravidla v češtině nepřekládaný, termín pro přístup k výrobě, který umožňuje podniku vyrábět výrobky v určeném množství a určeném čase dle požadavků zákazníka) z několika míst intenzivní výroby.
Samozřejmě, toto odvětví se svým nastavením dodávek “až na stůl” se dnes ukazuje z hlediska našich budoucích potřeb jako nedostatečné. Řešením je navrátit potraviny do naší zastavěné krajiny. Vštípit jí produkční hodnotu, kterou nyní postrádá.
Jednou z možností, jak toho docílit, je na veřejných/soukromých místech založit malé sady. Jednou ze skupin, která se tomuto v současnosti věnuje, je londýnský projekt Orchard (sad). Spojili se s místními (každá skupina, které záleží na místních, by učinila totéž) a vysázeli malé sady.
Při realizaci výsadby skupina poskytne stromy a instrukce na potřebnou péči, aby se stromy dožily produktivního věku.
Má Vaše město veřejný sad?
Pokud ne, potom postrádá cosi důležitého. Veřejný sad je jedním z nejjednodušších a nejlepších způsobů, jak dlouhodobě obohatit vaši pospolitost – dokonce lepší než komunitní zahrada!
Zde příklad (zdroj fotky zde.):
Je to komunitní sad Foley ve Vancouveru, v americkém státě Washington. Tento sad spravují pracovní skupiny dobrovolníků, jež čas od času mulčují stromy a sklízí ovoce.
Podle velikosti a vzájemné podobnosti stromů je patrné, že dříve to býval sad komerční.
Jednou z nejlepších vlastností tohoto sadu je jeho dostupnost. Nachází se v docházkové vzdálenosti od velkého počtu domácností.
Samozřejmě že veřejný sad musí růst a vyvíjet se i přes stromy, které tu zbyly z původního komerčního sadu. Proto dobrovolníci, kteří o sad pečují, požádali své příznivce o zpětnou vazbu, aby zjistili, jaké ovoce si lidé přejí pěstovat, jak by sad měl být udržován a další věci.
Pokud jde o ovoce, jež si dotazovaní přejí, pak jsou to maliny, borůvky, třešně, jablka, kiwi, hroznové víno, asijské hrušky, tomel a další.
No řekněte, nechtěli byste něco podobného i ve vaší obci?
(Tento text je souhrnem dvou anglických článků zveřejněných na webu www.resilientcommunities.com. Jejich autorem je John Robb. / Pro Potravinové zahrady přeložil František Marčík.)
———————————————————————————————————————————————————
Poznámka na závěr: Věděli jste, že i Praha má své městské sady? Třeba tento sad Čimice nedávno dosázený vysokokmeny starých odrůd:
Zdroj fotky archiv Františka Marčíka na FB.
———————————————————————————————————————————————————
Použité zdroje:
http://www.resilientcommunities.com/does-your-community-need-a-public-greenhouse/
http://www.resilientcommunities.com/community-supported-everything/
http://www.resilientcommunities.com/edible-cities-and-towns/
http://www.resilientcommunities.com/does-your-town-have-a-public-orchard/
Dobrý den,
kéž by se pro to nadchlo mnohem více lidí, většině lidí ve městech je to ukradené i těm na venkově. Byla by to nádhera, ale trend je zatím spíš opačný, občas na sídlištích jsou pozůstatky starých sadů a jelikož stromy jsou staré a i přes to, že stále plodí, tak se kácí a nahrazují sakurami a různými okrasnými stromy, patrně jak mají zahradníci na skladě. A nejhorší je, že i lidé, když si koupí dům se zahradou, tak jednou z prvních věcí, co na své nové zahradě udělají je, že vykácí ovocné stromy a nahradí to thujemi a podobnými rostlinami, z nichž je pramálo užitku a ani nejsou tak krásné jako jabloně, hrušně, třešně. Možná tak švestky mají šanci se udržet a to jen kvůli slivovici aspoň u nás na Valašsku. Zrovna teď sleduji podobnou devastaci zahrady u nových sousedů. Jabloně, které bývají min. jednou za 2 roky obsypané, tak se poroučejí postupně k zemi. Smutný pohled. Předtím tam bydleli feťáci, dům sice chátral, ale zahradu ovládla příroda a všechny ty ovocné stromy měly svobodu a plodily i bez neustálého ořezávání. To s novým majitelem skončilo a příroda i zahrada mají smůlu. Odteď se bude jen sekat tráva min. 1x týdně a čím to osází ani nechci hádat.
Alena
Alenko, všimni si aká záhrada pri novom majiteľovi domu vyrastie: betón, nerez a dlažba. Samozrejme nesmie chýbať kopec farebných kameňov ….. a bazén. Kde sa majú včely nakŕmiť keď musia nalietať stovky kilometrov kým natrafia – na púpavu. Ale v hyperbordeloch dostaneš kúpiť aj 10 druhov medu. Odkiaľ sa vzal? Odkiaľ je med agátový, keď agát už pomaly nie je vidno ani v Čechách ani na Slovensku.
Druhá vec je že za cudzokrajnými rastlinami teraz modernými v záhradách sa sťahujú aj cudzokrajné chrobáky, ktoré k nám donesú aj cudzokrajné choroby ……Nedávno som na Slovensku počula cvrlikať cikádu, lebo ľudia si z dovolenky v Chorvátsku donesú do záhrady – olivy.
Dobrý den. Bydlím na vesnici a náš místostarosta se zasloužil o to aby na obecních sadech byly vysazeny ovocné stromy – jabloně, švestky a jiné. Je to skvělý nápad. Bohužel v obci to málo kdo ví, že si může dojít natrhat zdarma toto ovoce. Ani já bych to nevěděla, kdyby mi to moje mamka-obecní účetní neřekla. Takže stromy jsou vetšinou neočesané. Ale tento rok už si plánuji očesat nějakou tu švestičku a uvařit povidla.-)
Mám pocit, ako by tento proces bol riadený. Odstrániť ovocné stromy a nahradiť ich v mestách okrasnými. Lebo potom si KAŽDÝ MUSÍ kúpiť potraviny aj ovocie v obchode, nie iba tak si natrhať jablká, hrušky alebo čerešne, ktoré rástli v meste, kde som vyrastal.