Návod ke křížení rajčat aneb jak vyšlechtit svou vlastní odrůdu

Každá, byť sebemenší zahrádka se může stát pokusnou laboratoří, v níž se zrodí zcela nová, dosud neexistující odrůda.

K vyšlechtění nové odrůdy nemusíte být profesionálním šlechtitelem. Jsou na světě odrůdy, které vznikly díky práci amatérů, dokonce dětí. (Některé takové popisuje v knize Breed your own vegetable varieties Carol Deppe.)

Třeba ke křížení rajčat a následné selekci nové odrůdy nepotřebujete žádné drahé vybavení ani titul z genetiky. Vystačíte si s několika drobnými nástroji, pozorovacími schopnostmi a návodem v tomto článku.

1) Vyberte dvě odrůdy rajčat ke zkřížení

V zásadě máte dvě možnosti. Buď budete cíleně křížit dvě odrůdy takovým způsobem, abyste vytvořili své ideální rajče. Řekněme, že máte dvě oblíbené odrůdy “A” a “B”. Odrůda A vyniká svou raností, má ale horší chuť. Odrůda B má skvělou chuť, ale dozrává o několik týdnů později. Zkřížením odrůd A a B můžete dospět k odrůdě C, která v sobě ranost i chutnost propojí.

Druhou možností je, že prostě zkřížíte, cokoli Vám zrovna kvete na zahradě a necháte se překvapit, co zajímavého Vám z toho vzejde.

Foto: V roce 2015 jsem zkřížil odrůdu Black Cherry (vlevo) a Divoké červené (vpravo). Cílem je vytvořit cherry rajče lahodné chuti s odolností proti plísni bramborové. F1 generaci z tohoto křížení můžete vidět na poslední fotce tohoto článku.

2) Pořiďte si alespoň některé z těchto pomůcek

Rajčatové květy, s nimiž budete při křížení pracovat, jsou drobné a křehké. K jejich kastraci, stejně jako pro sběr a přenos pylu, jsou nezbytné některé drobné pomůcky. Pro začátek si pořiďte přinejmenším nůžtičky a barevnou lepicí pásku na označování opylených květů. Časem můžete pořídit také skalpel, pinzetu, lupu a desinfekční papírky ke sterilizaci náčiní mezi přenosem pylu z různých odrůd.  Moje sada nástrojů, které používám při křížení rajčat, vypadá takto:

3) Na odrůdě A vytipujte poupata, která začínají žloutnout

Klíčové je vybrat poupě ve správném stádiu vývoje. Samosprašná rajčata se obvykle opylují v době, kdy se jim otevírají okvětní plátky. Křížení je třeba udělat dříve, než k samoopylení dojde. Vyberte proto poupata, která teprve začínají žloutnout, s kališními lístky, které se začínají otevírat, ale se stále zavřenými okvětními plátky (viz foto). Největší šanci na úspěšné zkřížení mají první poupata na prvně nasazených trsech, ale použitelná jsou veškerá zdravá poupata.

4) Na vytipovaných poupatech odrůdy A odstraňte tyčinky

Při křížení přenášíme pyl z odrůdy B na pestík odrůdy A. Pestík je samičí pohlavní orgán určený k zachycení pylových zrn. Květ rajčete má pestík srostlý s tyčinkami, samčími pohlavními orgány, takovým způsobem, že pestík je mezi nimi zcela uzavřen a mnohdy není vůbec vidět (viz foto). Pestík proto musíme nejprve obnažit a to tak, že na vytipovaném poupěti pomocí nůžtiček ošmikáme okvětní plátky a kališní lístky. Skalpelem potom podélně rozřízneme srostlé tyčinky a postupně je odstraníme. Opatrně, aby se pestík, schovaný uvnitř, nevylomil. Včasnou kastrací nejen obnažíme pestík, ale zároveň zabráníme samoopylení. Pokud se z prašníků při jejich odstraňování trousí pyl, je pozdě a květ může být již opylen. Měli bychom najít náhradní poupě v nižším stádiu vývoje.

Na směru křížení obvykle příliš nezáleží. Pyl můžeme přenášet z odrůdy B na odrůdu A, ale i naopak. Výsledek bývá většinou stejný nebo podobný.

5) Posbírejte pyl z odrůdy B a přeneste na bliznu odrůdy A

Jakmile máte na odrůdě A obnažený pestík, zbývá již jen na jeho bliznu, která se nachází na špičce pestíku, přenést pyl z odrůdy B. Osvědčený postup je takový, že z odrůdy B otrháme několik rozvinutých vyzrálých květů, z nichž postupně odebíráme pyl. Pyl se nachází na vnitřní straně srostlých tyčinek, které skalpelem (nebo nůžtičkami) rozřízneme a pohybem zespodu vzhůru posbíráme na jeho ostří pyl. Ten má podobu světle žlutého až bílého prášku.

Při vlhkém či deštivém počasí se pyl z tyčinek téměř neuvolňuje. Po dešti je někdy třeba s opylením počkat do odpoledne. Naopak při slunném dni se pyl uvolňuje hned ráno. Pyl shromážděný na špičce skalpelu přeneseme na bliznu, která se nachází na samém vrcholu pestíku. Jemným otřením skalpelu se pyl uchytí na blizně a je opyleno.

Foto vlevo: Pohybem vzhůru na vnitřní straně tyčinek seškrabeme pyl na ostří skalpelu. Foto vpravo: Pyl naneseme na bliznu.

6) Opylené poupě si označte

Důležité je veškeré opylené květy označit, abychom při sklizni dokázali rozlišit plody se zkříženými semeny, s nimiž budeme dál pracovat, od všech ostatních. Ke značení používám červenou lepicí pásku, která je dobře viditelná.

Jakmile se pod pestíkem začne tvořit zárodečné rajče, máte jistotu, že opylení se zdařilo. Úspěšnost ale nebývá stoprocentní. Některá poupata odpadnou a nenasadí vůbec plody. Je proto lepší opylit jich více. Úspěšnost lze rovněž zvýšit otrháním veškerých květů, poupat či zárodků rajčat na daném trsu s výjimkou uměle opyleného květu.

Foto: Značení rajčat červenou páskou. Vlevo čerstvě opylená blizna, vpravo zrající rajče vzešlé z umělého opylení.

7) Uchovejte semena

Z plodu vzešlého z umělého opylení skliďte semena a uložte je na další rok. Návod k semenaření rajčat najdete zde. Tato semena budou de facto hybridním F1 osivem, které v následujících generacích můžete podrobit selekci dle své představy o ideálním rajčeti.

Foto: Vysušená semena rajčete.

8 ) Se selekcí začněte až třetí rok

První rok křížíte. Druhý rok vyséváte zkřížené (tzv. hybridní F1) osivo. Rostliny v F1 generaci bývají poměrně uniformní. Proto druhý rok neselektujte a jen skliďte semena ze všech rostlin. Teprve třetí rok v generaci F2 se plně vyjeví genetické rozdíly mezi jednotlivými rostlinami a přichází čas pozorování, porovnávání a selekce. Třetí rok uchovejte semena jen z těch rostlin, které nejlépe odpovídají Vaší představě o nové odrůdě. Buďte přitom všímaví a otevřeni novému či neobvyklému. Svou ideu odrůdy můžete ještě korigovat. V dalších letech potom odstraňujte veškeré rostliny, které Vaší ideji nové odrůdy neodpovídají. Odrůda se stabilizuje a po čtyřech až šesti letech selekce můžete nabídnout světu něco zcela nového.

Foto: F1 generace křížence odrůd Black Cherry a Divoké červené. De facto se jedná o hybridní rajče, které bude v dalších letech podrobeno selekci.

——————————————————————————————————————————————————

O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Testuje odrůdy v neprůmyslových podmínkách a prodává semínka nehybridních odrůd. Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady / Základy potravinové bezpečnosti.

8 Responses to Návod ke křížení rajčat aneb jak vyšlechtit svou vlastní odrůdu

  1. Veron says:

    Super=) Někdy v příští pětiletce určitě vyzkouším.

  2. Honza says:

    Super článek, ještě dodám, že je lepší po opylení květ něčím izolovat od opylovačů, kteří by mohli na bliznu zanést nechtěný pyl. Mně se osvědčil papírový sáček, který zavážu provázkem. Díky za informaci, že pyl se u rajčat vyskytuje na vnitřní straně tyčinek.

  3. pravdebliz says:

    Někteří lidé se již dávno ptali a potýkali s podezřením, že roubované není totéž co “pravokořenné”-byli však terčem posměchu. Ti, kdo se jim posmívali by se měli omluvit:

    “Po naroubování rostlin dvou různých genotypů spolu tkáně komunikují a prostřednictvím plazmatické membrány. Jedna rostlina prostřednictvím sRNA molekul upravuje DNA tomu druhému z partnerů a metylací zásadně mění funkci jeho genů. ”
    http://www.osel.cz/8655-rostliny-roubujeme-jiz-3000-let-ale-az-nyni-zjistujeme-jak-jim-tim-menime-genom.html

  4. Jitka M. says:

    Ahoj Marku,
    nakukuji a nakukuji a těším se na 10 drobností, které ti udělaly radost v roce 2017?

  5. Anonymous says:

    Promiň, jsem nějak napřed, samozřejmě v roce 2016.
    J.

  6. janaz. says:

    Dobrý den,
    chtěla bych se zeptat zda jde tento postup použít při semenaření jedné odrůdy divokého rajčete, když bych měla na zahrádce ještě další jiné divoké rajče (a stejně tak třeba i u vícero normálních rajčat)?
    Nějak totiž nechápu krok 5… Nikdy jsem nic podobného nezkoušela, tak se omlouvám za možná hloupý dotaz – to pracuji s “oholeným” nerozvitým květem jedné rostliny a už rozvitým květem druhé rostliny (v mém případě obě rostliny stejné odrůdy), ze které získávám ten pyl?
    Nějak nechápu – ten rozvitý květ už může být přeci opylován něčím jiným??…
    Děkuji
    Pěkný den
    janaz.

    • Lída says:

      jano nevím, kdy jste dotaz zaslala, ale článek je již starší, tak soudím, že Marek neměl čas vám odpovědět. Snad se tedy nebude zlobit, když vám poradím. Je hezké, že si to chcete i bez zkušeností vyzkoušet. nic na tom není (kromě obratných rukou a trpělivosti).
      Na začátku potřebujete mít dvě odrůdy. Ne jen jednu. V článku to zaznělo, asi jste to přehlédla. Květ, který chcete opylit nesmíte utrhnout. na to potřebujete ty obratné ruce. Květ z druhé odrůdy, kterou budete opylovat již utrhnout můžete. Otevřený květ musí být pro to, aby byl pyl zralý. Vy potřebujete jen ten pyl a je jedno, jestli blizna je již opylená nebo ne. S tím si hlavu nelamte. Jen je třeba přenést samčí pyl na samiččí bliznu. Pyl bliznou proroste a začne se vyvíjet plod. Ten musíte nechat dozrát – a máte vyhráno. Hodně štěstí. 🙂

  7. Mia says:

    Super :). Moc díky za pochopitelný podrobný návod. Úplně jsem se nadchla a vyzkouším to 🙂 :).

Leave a Reply

Your email address will not be published.