Některé zahradnické knihy či weby doporučují zahradničit podle lunárních cyklů. Lidé na kurzech se mě občas ptají, co si o tom myslím. Pokusil jsem se proto kriticky zhodnotit dostupné informace a svůj náhled jsem shrnul do tohoto článku.

Sedm níže uvedených rostlin se mi daří množit a udržovat samovýsevem. Některé lépe, jiné hůře, některé spolehlivě, jiné bez záruky, u všech je to nicméně za příhodných okolností možné.

Jedním z příznačných rysů permakulturní zahrady je produkce vlastních semen alespoň u některých druhů. Tu lze zajistit buď klasickými semenářskými postupy, nebo tzv. samovýsevy, které mají výhodu nižší pracnosti.

V pátek 30. ledna 2015 jsem se sešel v Olomouci s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou, abych mu předal Otevřený dopis, který podepsalo 852 lidí, a probral s ním problematické aspekty současné osivářské legislativy. Jak jednání dopadlo?

Protože česká osivářská legislativa je nesmírně přísná, nepřeje mnoho biodiverzitě a omezuje práva drobných producentů osiv na výměnu a prodej semen, sestavil jsem s několika dalšími lidmi tento dopis adresovaný ministrovi zemědělství.

Milí permakulturní zahradníci! V zimě, když ekosystém spí, je důležité vydechnout a obnovit síly. Neznamená to ale, že musíte zahradničení zcela pověsit na hřebík.

Co se dnes nabízí v obchodech zahrádkářům, jsou obvykle průmyslové odrůdy. Ty se ale pro permakulturní zahradu příliš nehodí. Kde se tedy shánět po semínkách?

Blíží se konec roku a tak jsem opět připravil výčet několika malých a prostých věcí, které mi letos udělaly radost. Společné jest jim to, že se zrodily z interakcí. Z interakcí se Zemí a z interakcí s lidmi.

Tato unikátní kolekce odrůd vznikala v průběhu několika posledních let a stále se rozrůstá. Péče o ni mě stojí nemalé úsilí. O to víc mě mrzí, že semínka těchto odrůd nemohu legálně prodávat a šířit je tak mezi lidi.

Při permakulturním chovu prasat nejde jen o maso, ale i o funkční využití dalších výstupů, které poskytuje chov těchto zvířat a o jejich integraci do ekosystému pozemku. Zde jsou mé zkušenosti.

Snění a hledání vize patří mezi užitečné nástroje plánování zahrady, pokud jsou správně použity. Ovšem při nesprávném použití se z nich může stát brzda, která zpomaluje nebo zcela znemožňuje realizaci zahrady.

Na jednu věc by se při plánování permakulturní zahrady nemělo zapomenout. Na její genetickou strukturu. Právě ta většinu soudobých užitkových zahrad připoutává k monokulturnímu zemědělství, průmyslovému semenářství a uniformnímu šlechtitelství.

Fazolová odrůda Beefy Resilient Grex patří do kolekce samozásobitelských odrůd na horší časy, na něž se specializuje šlechtitelka Carol Deppe. Má prý lahodná semena s chutí hovězího, je vysoce produktivní, odolná a raná. Zde je mé hodnocení.

Česká legislativa výrazně omezuje práva pěstitelů na využívání, výměnu a prodej vlastních semínek, ačkoli se Česká republika podpisem Mezinárodní smlouvy o rostlinných genetických zdrojích zavázala, že tato práva bude chránit a podporovat.

Má oblíbená technika uchování přebytků z permakulturní zahrady využívá přirozené biologické procesy, není závislá na elektřině, zvyšuje výživovou hodnotu potravin a mění jejich chuť. Říká se jí fermentace.

Jaké jsou základní principy úspěšné fermentace zeleniny mléčným kvašením? Co všechno lze kvasit a jak při tom postupovat?

Rajčata jsou ideální plodinou pro první semenářské pokusy. Získání rajčatových semínek je technicky snadné a časově nenáročné. Investujte třicet minut svého času a následující tři roky nemusíte semena kupovat. Tady je návod.