Dokážete stručně a jasně vysvětlit, co to je permakultura, když se vás někdo zeptá? Tady je šest různých odpovědí několika známých i neznámých permakulturníků.

Jak překonat stádium naivního idealismus, nezanevřít a stát se permakulturním realistou.

Bez bylinek by na Zemi cosi důležitého chybělo. Bylinky zvyšují rozmanitost ekosystémů. Krásně kvetou. Provoňují zahrady a okořeňují pokrmy. Posilují imunitu a odolnost vůči stresu. A dokážou léčit: Chřadnoucí zahrady i churavějící zahradníky.

Píšu to věru nerad, ale neznám žádné dostupné, osvědčené a skutečně účinné řešení, jak bez chemie ochránit broskvoně před kadeřavostí. Znám jen několik rad, u nichž mnohdy není jisté ani to, zda chorobu alespoň zmírňují.

Ekologové na to upozorňují hezkou řádku let. Nezmění-li se zažité trendy čerpání neobnovitelných zdrojů, zamořování přírody toxickými látkami a pokračujícího ekonomického růstu, průmyslová společnost přestřelí biokapacitu Země a zkolabuje.

V poslední době jsem narazil na několik osob, které mi poskytly semínka odrůd, jež jsou dnes pravděpodobně komerčně nedostupná. Byli to povětšinou starší lidé, kteří na svých zahradách uchovali vzácné staré a možná i krajové odrůdy.

Pokud se něco vyplatí pěstovat, potom česnek. V kuchyni nenahraditelný, domácí lék, přírodní antibiotikum, skvělý zdroj vitaminů a minerálů, surovina na výrobu protiplísňových postřiků. Přebytky česneku lze výhodně prodat na trhu.

Abych pořád jen nepsal články, zkusil jsem protentokrát jiný způsob komunikace a natočil video. Je o důvodech, proč zahradničit. Třeba Vám dodá trošku nadšení. Pokud přiměje jediného člověka k tomu, že si založí zahradu, budu spokojen.

Možná se Vám stalo, že jste vyseli semínka, ale vzešlo z nich jen několik rostlin nebo žádná. Někdy za to může špatná klíčivost osiva. Jindy chybný postup zahradníka.

Neřez ovocných stromů… Téma doby, dalo by se říci. Na první pohled krásná filosofie, vycházející z prapůvodní biologické logiky o neomylnosti přírody. Příroda přece nejlíp ví, jak dále. Je ale opravdu možné ovocné stromy neřezat?

Biodiverzita patří k nejcennějším zdrojům. Genetická rozmanitost je nezbytná pro zachování kulturních plodin, pro jejich schopnost adaptovat se a zajišťovat lidem potravu v nových podmínkách. Její ničení ohrožuje naše přežití na Zemi.

Britský permakulturista Patrick Whitefield ve své knížce The Earth Care Manual popisuje možnou transformaci zemědělství od obilovin směrem k tvrdoslupečným ovocným dřevinám. Tedy k ořešákům, lískám, dubům a kaštanovníkům.

Před pětadvaceti lety byl v USA proveden vědecký výzkum, který potvrdil výsledky, jichž dosahuje biointenzivní zahradničení. Závěrem bylo, že k zajištění celoroční výživy pro jednu osobu stačí 250 m2 půdy při celoroční pěstitelské sezóně.

Zní to skoro neuvěřitelně. Malá zahrádka o výměře 465 m2, která zajistí jedné osobě veškeré jídlo na celý rok. Bez ropy, bez traktoru, poháněná solární energií, udržovaná a obdělávaná činností lidského těla s jednoduchými ručními nástroji.

Mění-li se dnes klima a s ním i zaběhané vzorce počasí, nic není touto změnou ohroženo tolik jako zemědělství. Nabízí se otázka, jak zahradničit v podmínkách méně stabilního klimatu. Malá doba ledová je dobrým výchozím bodem k odpovědi.

Jsou na světě věci, které skoro nic nestojí a kdo má zahradu, může je získávat a dokonce i rozmnožovat bez peněz. Prosté a malé věci, které vznikají z tvůrčí interakce mezi člověkem a ekosystémem. Dýchá z nich radost.

Před rokem jsem z Gengelu obdržel krajovou odrůdu ovsa s přiléhavým názvem „Z luhačovického zálesí“. Tato odrůda bezpluchého ovsa mě nadchla nejen jako výtečná kalorická potravina, ale též produkcí značného množství užitečné a potřebné slámy.

Roketu setou se vyplatí pěstovat v bezprostřední blízkosti obydlí. Její křehké pikantní lístky lze používat takřka denně k dochucení pokrmů. A k posílení zdraví. Tak abyste pro ni nemuseli běhat příliš daleko do zahrady.