Samozásobitelské pěstování hlív

Pěstování hub je snadné a vděčné. Při malé námaze získáte s minimálními prostředky vydatnou, chutnou a zdravou stravu. Houby lze pěstovat venku na zahrádce pod ovocnými stromy, ve stodole, ve sklepě nebo třeba doma na skříni, kde vám porostou i v zimě.

Výše: Mladé plodnice hlívy ústřičné.

Houby na rozdíl od rostlin nezískávají energii potřebnou pro svůj růst fotosyntézou ze slunečního svitu, ale z mrtvé či živé organické hmoty. Z hlediska pěstitele je to výhoda, neboť nepotřebují ke svému rozvoji přímé sluneční světlo. Stačí jim polostín, stín a v některých případech i úplná tma. Třeba žampiony se pěstují v železničních tunelech, jeskyních, protileteckých krytech apod. Houby vám tak snadno porostou i doma v místnostech se severními okny, kam přímý sluneční svit nepronikne. Máte-li na zahrádce nějaká nevyužitá stinná zákoutí, je to ideální stanoviště pro houby.

Výše: Hlívu ústřičnou můžete v zimě pěstovat třeba v ložnici na skříni. Občas je třeba provhlčit vzduch kolem plodnic rozprašovačem.

K nejsnáze pěstovatelným houbám patří hlíva. Je poměrně adaptivní na různé styly pěstování a má dobrou odolnost, takže není tak snadno napadána škůdci či plísněmi jako třeba žampióny, jejichž pěstování je náročnější. Hlívy lze pěstovat buď intenzivně na substrátu v igelitových pytlích nebo extenzivně na dřevě. V tomto článku se budeme věnovat prvnímu způsobu, kdy máme nad růstem hub větší kontrolu, což nám umožňuje lépe načasovat sklizeň a zajistit si tak produkci hlív po celý rok.

Existuje mnoho různých druhů hlív. Nejčastěji se u nás pěstuje hlíva ústřičná, kterou koupíte běžně v supermarketu a která roste v našich podmínkách i ve volné přírodě na dřevě listnatých stromů. Pěstovat lze i teplomilnější hlívu plicní nebo hlívu miskovitou, jejíž menší žluté kloboučky mají příjemnou lehce aromatickou vůni. Hlíva ústřičná se hodí k pěstování v zimě, na jaře a na podzim, kdy jsou venkovní teploty nízké. Hlíva plicní a miskovitá jsou ideální na léto, kdy teploty přesahují 20 °C.

Pěstování hlívy v pytlích

Základem pro pěstování je substrát, který necháme prorůst podhoubím. Použít můžeme jakýkoli lignocelulozový materiál: rákos, odpad z pěstování řepky či slunečnice, piliny, skořápky ořechů, kartón, staré knihy apod. Asi nejosvědčenější je pšeničná, žitná nebo řepková sláma, kterou je dobré nařezat (nutné to ale není). Důležité je, aby substrát nebyl plesnivý.

Dále budeme potřebovat tlustý polyetylénový pytel pokud možno průhledný, abychom mohli později sledovat prorůstání podhoubí. Pytel napěchujeme nahusto substrátem, opřeme ho o zeď nebo postavíme do vysoké nádoby, naplníme vařící vodou, tak aby byla veškerá sláma ponořená, nahoře zavážeme a necháme do druhého dne stát. Spařením slámy zničíme všechny případné zárodky hub a plísní, které by mohly substrát kolonizovat současně s hlívou. Při práci s podhoubím a přípravě substrátu bychom měli dodržovat základní hygienická opatření, abychom snížili pravděpodobnost napadení substrátu nějakou konkurenční houbou.

Výše: Pro ohřátí většího množství vody se vám bude hodit podobný kotel. Lze sehnat ve starém železe.

Následující den ušmikneme dva spodní rohy pytle a necháme vytéct všechnu vodu. K dalšímu postupu je nezbytná sadba nějakého druhu hlívy, kterou naočkujeme na substrát. Tu si můžeme objednat předem přes internet třeba zde nebo zde. Skladovat se dá v ledničce, kde vydrží několik týdnů. Sadbu vysypeme do čisté misky a rozdrobíme na zrnka. Slámu potom naočkujeme tak, že sadbu nasypeme po vnitřních stěnách pytle. Objem slámy je po propaření menší, takže můžeme snadno uvolnit stěnu pytle od slámy na té straně, kde zrovna očkujeme. Část sadby nasypeme na povrch slámy. Nakonec pytel nahoře opět zavážeme.

Obr. výše: Zabalené sadby hlívy plicní, hlívy máčkovité, pýchavky obrovské, šii-take a límcovky obří. Takhle vám přijdou poštou objednané přes internet.

————————————————————————————————————————————————–

Pokud se chcete dozvědět více o pěstování hub a o tom, jak je integrovat do zahrady, zvažte účast na mém kurzu Design permakulturní zahrady.

————————————————————————————————————————————————–

Prorůstání podhoubí

V této fázi umístíme naočkované pytle na místo bez přímého slunečního osvětlení klidně i do úplné tmy. Pro vývoj většiny pěstovaných hub obecně platí, že podhoubí se rozrůstá spíš při vyšších teplotách, zatímco plodnice rostou spíš při teplotách nižších. Podhoubí (mycelium) všech druhů hlív se rozrůstá nejrychleji při teplotě 28 stupňů. Dobře zpracovaný substrát je při optimální teplotě prorostlý za 14 dní.

Je proto užitečné změřit si teplotu na různých místech a vybrat to nejvhodnější. Podhoubí hlívy ústřičné poroste i v teplotách pod dvacet stupňů, bude to ale trvat déle (4 – 6 týdnů). Čím více se bude teplota blížit 28 °C, tím rychleji se podhoubí rozroste. Teplota by neměla přesáhnout 30 stupňů. Prorostlý substrát poznáme stejnoměrným zbělením celého povrchu, který připomíná šlehačku.

Pokud se růst podhoubí zastaví, povolíme horní úvazek pytle, případně můžeme rozšířit spodní otvory.

Výše: Pytle naočkované podhoubím hlívy uložené k prorůstání. Za slunných dní dosahuje teplota pod vyhřátou střechou dřevníku 27 stupňů.

Výše: Pytle částečně prorostlé podhoubím hlívy plicní, hlívy miskovité a hlívy máčkové.

Růst plodnic

Jakmile je podhoubí prorostlé, uděláme po obvodu pytle nožem či žiletkou asi 20 zářezů dlouhých 5 cm. Odtud budou vyrážet plodnice.

Výše: Prořezávání pytle prorostlého podhoubím.

Pro tuto závěrečnou fázi je nutné rozptýlené denní světlo a správná teplota. Pro chladnomilnou hlívu ústřičnou je to 8 °C až 18 °C, pro teplomilnou hlívu plicní až 22 °C, pro hlívu miskovitou nad 22 °C. V těchto podmínkách hlívy začínají nasazovat plodnice. V případě hlívy ústřičné bychom proto měli vybrat nějaké chladnější místo. Hlíva plicní a miskovitá teplotní změnu obvykle nevyžadují, ale záleží na tom, v jaké teplotě jsme před tím nechali rozrůstat jejich podhoubí. Využít můžeme různé sklepy, kočárkárny, prádelny, verandy, balkóny, haly, bývalé stáje či chlévy, stodoly, ale i stinná místa na zahradě pod stromy apod.

Výše: První sklizňová vlna hlívy plicní. Najedli se sousedi, rodiče a my jsme měli výborný hlívový guláš.

U chladnomilné hlívy ústřičné můžeme využít pro nastartování plození tzv. metodu klimatického šoku, kdy substrát náhle zchladíme tím, že ho přeneseme na místo s teplotou 6 °C – 12 °C, necháme ho zde 2 – 3 dny a následně přesuneme na místo určené k plození. Obvykle stačí nechat pytel tři chladnější noci venku.

Plodnice rostou většinou v trsech a objevují se v několik sklizňových vlnách. Během 2 – 3 měsíců postupně sklidíme 3 – 4 sklizňové vlny. Pokud mají plodnice dlouhé třeně a malé klobouky, může to znamenat, že jim chybí dostatek světla.

Plodnice sklízíme v celých trsech vylomením z pytle. Vyplozený substrát lze zkompostovat nebo ho dát vepřům či slepicím. Můžeme ho však také využít pro naočkování dalších pytlů, čímž ušetříme výdaje nutné na nákup sadby.

Výše: Hlíva miskovitá má vynikající chuť a je příjemná i na pohled.

Výše: Plodnice hlívy plicní.

Výše: Trs hlívy ústřičné. Výborná je smažená na česneku jako řízek.

Poznámka na závěr: Hlívy lze s úspěcheme pěstovat i na dřevě listnatých stromů. O tom někdy příště.

————————————————————————————————————————————————–

O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady / Základy potravinové bezpečnosti.

————————————————————————————————————————————————–

Použité prameny:

Ivan Jablonský a Václav Šašek: Pěstování hub ve velkém i v malém

http://houbydoma.webnode.cz/news/hlivy-ustricna-plicni-miskovita/

http://jaruna7.bloguje.cz/561471-hliva-ustricna-si-zasluhuje-pozornost-malo-i-velkopestitelu-vice-podrobnosti-recepty.php