Před rokem jsem z Gengelu dostal krajovou odrůdu ovsa s přiléhavým názvem „Z luhačovického zálesí“. Tato odrůda bezpluchého ovsa mě nadchla nejen jako výtečná kalorická potravina, ale též produkcí značného množství užitečné a potřebné slámy.
Protože osiva jsem obdržel omezené množství, primárním cílem pro tento rok bylo obilninu rozmnožit pro další pokusy v následných letech a získat první praktické zkušenosti s jejím pěstováním, které při osetí větší plochy umožní vyhnout se základním chybám.
Obr.: Vyzrálé klasy ovsa, 28. července 2013.
Své postřehy z letošní sezóny jsem shrnul do šesti bodů:
1) Vynikající výnosy. Na webu šlechtitelské společnosti Selgen se o ovsu píše: “Současné pluchaté odrůdy dosahují v odrůdových pokusech výnosu 6 – 7t/ha, výnosy nahých odrůd 4-5t/ ha. V praxi by tedy neměl být problém při dodržení agrotechnických zásad dosahovat výnosy zrna 4-5 t/ ha u pluchatých a 3t/ ha u nahých odrůd.”
Oves jsem pěstoval v pouhých dvou řádcích vzdálených od sebe 35 cm na ploše o výměře 7,7 m2. Po vymlácení jsem měl 4,8 kg zrní. Výnosy na m2 tedy činily 0,623 kg, což dělá 6,2 t/ha. To je více, než kolik dosahují nejlepší průmyslové odrůdy nahého ovsa. Ovšem výsledek může být zkreslen tím, že oba řádky ovsa byly řádky okrajovými a rostliny v nich měly díky tomu k dispozici více živin, vláhy a světla, než by měly při pokuse ve větším měřítku s větším počtem řádků. Výnosy proto bude třeba ověřit v další sezóně.
Obr.: Ručně vymlácená zrna ovsa.
2) Vysoká odolnost vůči poléhání. Oves prakticky vůbec nepoléhal. Stébla i přes svou značnou výšku vydržela až do sklizně krásně rovná. Ani vítr je nezklátil. Vysvětluji si to značnou tloušťkou ovesných stébel, která jim dává lepší stabilitu. Tím se mi jen potvrdil údaj z gengelovksého seznamu, že odrůda nepoléhá.
Tato přednost vyniká obzvlášť ve srovnání se dvěma starými odrůdami pšenice (Česká přesívka a Kostomlatská sametka – obě získané opět z Gengelu), které jsem letos rovněž pěstoval a které na mé hanácké úrodné půdě trpěly poléháním a lámáním stébel.
Obr.: Pšenice (v levém horním rohu) měla tendenci poléhat, tak jsem ji musel obepnout a zpevnit provazem. U ovsa (vpravo) toho nebylo třeba.
3) Velké množství kvalitní slámy. Ve srovnání s pšenicí má oves mnohem tlustší stéblo a tím zřejmě i vyšší produkci uhlíkaté biomasy, jejímž rozkladem vzniká humus, jehož se tak žalostně nedostává současným zemědělským půdám.
Na starých odrůdách obilovin je vůbec zajímavé to, že ve srovnání s moderními odrůdami mají mnohem delší stéblo a tím i vyšší výnosy slámy. Moderní krátkostébelné odrůdy byly šlechtěny na vyšší výnosy zrna na úkor délky slámy, což má zřejmě za následek nižší produkci hnoje k obohacení půdy o organickou složku. Vyšších výnosů zrna je tedy dosaženo za cenu ochuzení půdy o část humusu a organické složky. Udržitelné permakulturní zemědělství přitom potřebuje vydatný zdroj uhlíkaté biomasy pro půdu. Staré odrůdy obilovin jsou tedy v tomto ohledu vhodnější.
Obr.: Ovesná sláma se podobá rákosu.
Kromě využití jako prostředku ke zlepšení půdy lze kvalitní ovesnou slámu využít také k pěstování hub nebo jako stavební materiál.
4) Ruční mlácení je fyzicky nesmírně namáhavé. Dalo se to tušit, ale teprve vlastní zkušenost s mlácením obilí mi ukázala, že tudy cesta k potravinové soběstačnosti asi nevede. Žnutí ovsa kosou a vrstvení na velkou plachtu – to byla ještě poměrně příjemná práce. Ovšem po přibližně dvou hodinách úporného bušení do klasů a setřepávání zrn jsem byl vyčerpán. Přesto se mi nepodařilo vydobýt z klasů všechna zrna.
Závěr je jednoznačný: Do příští sklizně bude nezbytné pořídit mlátičku. Máte-li někdo nějaký tip nebo ještě lépe praktické zkušenosti se starými ručními či elektrickými mlátičkami, budu vděčný za informaci.
5) Oves lze použít jako krmivo. Oves je výtečným krmivem pro ovce, koně či králíky. Slepice sice preferují pšenici, ale nepohrdnou ani ovsem, nemají-li nazbyt. Výhodou je, že oves použitý jako krmivo nemusí být vymlácený. Zvířata sama z něho zrna vykoušou či vyzobají a zbylá sláma jim zůstane jako podestýlka.
Ovce jsem letos krmil i ručně nedokonale vymlácenou ovesnou slámou, která obsahovala menší podíl nevymlácených zrn:
Oves se dá pěstovat i na seno. Sklízí se ve stádiu mléčné zralosti zrn, kdy rostliny jsou ještě zelené. Od výsevu do sklizně ovesného sena uplynou jen asi dva měsíce.
6) Oves překvapivě dobře potlačuje plevele. Oves roste velice rychle a při hustém výsevu plevel prakticky vystíní. Nepamatuji se přesně, ale v meziřádku jsem plel buď jen jednou, nebo vůbec. Dokonce i svlačec, který mi dělá nemalé problémy, byl vysokými rostlinami ovsa zadušen.
Do budoucna uvažuji vyzkoušet pěstování ovsa v polykultuře s hrachem. Existuje k tomu pěkný manuál o pěstování luskovino-obilných směsek, který je sice určen pro průmyslové zemědělce, ale i tak obsahuje řadu užitečných informací.
Kladu si otázku, jak po sklizni a vymlácení polykultury oddělit zrna hrachu a ovsa. Doufám, že touto dobou v roce 2014 budu znát odpověď. Máte-li někdo v tomto směru zkušenosti, napište prosím do komentářů.
Obr.: Zleva – cibule, oves, rajčata, fazole.
——————————————————————————————————————————————————
O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady / Základy potravinové bezpečnosti.
Pěkný článek. Je to sice jenom takové zahrádkářské hraní a k produkci v potřebném množství to má daleko, ale nějak se začít musí. 2 hodiny mlácení, to při tom výsledku znamená finanční ohodnocení práce mlatce zhruba 5kč/hod 🙂 Jestli to chceš posunout ke skutečné produkci, tak potřebuješ pořádnou mlátičku a stroj na čištění obilí, který by ti zároveň vyřešil i to třídění hrachu a ovsa. To bude problém najít v malém provedení a zakázková výroba bude asi finančně nedostupná.
věřím tomu, že když obejdete stodoly lidí kteří již jsou zemědělsky neaktivní že určitě najdete to co hledáte 😉
hledat: to staré harampádí, rezavé, shnilé a prolezlé červotočem? Několikrát jse se o to pokoušel a už se do toho pouštět nebudu. To raději udělat úplně nové.
Moc fajn článek, je pro mě velmi přínosný a vážně obdivuju vzorně vypletá políčka.:) Co se týče toho třídění, většinou se to u směsek nedělá, protože se používají jako krmivo. Určitě by byla zajímavá i směsná mouka. Jinak jak tu psal někdo v předchozím komentáři, pořídit třídičku, která zrna roztřídí podle velikosti.
K mlátičce/třídičce: Pokud se pustíte do stavby, nebála bych se kontaktovat někoho z Technické fakulty ČZU. Materiálů k nastudování k tomuto a podobným tématům mají plno a věřím, že budou ochotni poradit.
Díky moc všem za komentáře, rady a tipy!
Ze svého hlediska vidím jako nejdostupnější řešení nějakou starší mlátičku/třídičku, která bude v použitelném stavu. Na svépomocné postavení vlastního stroje nejsem dost technicky zdatný a na nový nemám:-( Pokud byste někdo věděl o nějaké staré použitelné mlátičce, dejte prosím vědět. Můžete mi i napsat na potravinovezahrady@centrum.cz nebo zavolat na 777 151 101.
Na Googlu se dá něco najít, otázka je v jakém stavu.
http://www.agroseznam.cz/cz/agro-trh/detail-inzeratu/2982-mlaticka-na-obili-zn-bratri-smrckove-na-prodej.html
http://stroje.hyperinzerce.cz/historicke-parni-stroje/inzerat/2332961-prodam-mlaticku-starozitnost-nabidka-praha/
atd.
Myslím, že v Horce by se dal sehnat i kombajm, lidi co mají záhumenky to taky musí nějak mlátit.
Díky za tipy!
Na takové množství se mlátička nevyplatí. Z mlátičky by skoro nic nevypadlo, všechno by zůstalo uvnitř. Pocházím ze statku. na takové málo bych zkusil drtič větví. Systém je stejný. Na čištění snad fukar na sběr listí.
Všechno se půjčit v půjčovně. Přeji hodně zdaru.
Kdysi jsem začínal s hrstkou zrna české přesívky a když už jsem toho měl více, ale pořád to nebylo na kombajn, použil jsem sekačku na trávu – obilí jsem rozprostřel do garáže na zem a pak jsem z drti v koše získal zrno na starém prostěradle pomocí větru.
To je zajímavé, díky moc za tipy. Štěpkovač bohužel nemám, ale tu sekačku hned půjdu vyzkoušet…
Štěpkovač? máte s tím osobní zkušenost? nedochází ve velkém k narušení zrna? Díky za případnou odpověď, Sám jsem také řešil jak efektivně vymlátit cca 100kg obilí a mít na to mlátičku mi přišlo poněkud jako mít na vrabce kanon.
U nás mají někteří malé kombajny a tím to mláti. I družstvo vymlátí záhumenek za kterého je cca 100 -150 kg zrní
stěpkovač jsem zkoušel, a k narušení zrna docházelo i po oddělání jednoho z dvou nožů. tak jsme kotouč který drží nože nahradili svařeným křížem z pásoviny a poškozených zrn je jen pár. Hrách jsem s tím nezkoušel, ale mák a pšenici to vymlátí bezchybně.
Slyšela jsem, že v Arche Noah třídí pomocí síta. Stačí najít správnou velikost oka, kdy oves propadne a hrách nikoliv.
Malé počítání – teď máš cca 5 kg osiva, což by mohlo stači na osetí cca 300m2 políčka – nějakým vhodným strojkem. A to už by se oplatilo vymlátit menším kombajnem a mohlo by z toho být odhadem cca 150 kg zrna.
Navíc – kyž zvolíš vhodnou šířku řádku, budeš to moct i proplečkovat a oves je natolik agilní, že odnoží a mezery zaplní. Vzdálenost mezi řádky pokud se pamatuji může být až 25 cm jestliže se bude plečkovat. Navíc řídce setý oves tolik nepoléhá jako hustě setý.
Sklizeň malým kombajnem v Ústíně (což je z Horky “přes kopec”) http://preppers.cz/forum/index.php?topic=640.msg3786#msg3786
Obrázky jsou v dolní části diskuze.
Přesně tak to plánuji – udělat výsev do řádku a mezi řádky plečkovat. Sečku mám, koupil jsem ji jako součást plečky. Se 150 kg na 300 m2 bych byl spokojený. Se 187 kg na 300 m2, což je výpočet odvozený z výnosů uvedených v článku, ještě více, no a s 200 kg bych byl nadšen:-)
Kombajn je určitě taky řešení, ale jeden z důvodů, proč sháním elektrickou či ruční mlátičku je, že se snažím minimalizovat závislost na ropě. Druhý je potom v tom, že při sklizni nemusím čekat na kombajn a mohu jednat pohotověji podle aktuálního počasí.
Díky za odkaz na prepperské fórum, které občas sleduji, ale v dolní části diskuze jsem žádné obrázky nenašel. Vy jste z Ústína?
Nevěděl jsem to, ale k prohlížení obrázků je nutno být zaregistrován a přihlášen. Tímto se omlouvám všem, kterým se to nepovedlo otevřít.
Nějaká šikovná mlátička nezávislá na ropě by se mi také hodila.
Při mlácení žita se mi více než cep osvědčily dřevěné hrábě – mlátila jsem do žita druhou stranou, je dobré, když kolíky nepřečnívají – nepotrhá se plachta, na které je obilí rozprostřeno. No a stačilo otočit a stranou s kolíky jsem natřásla nebo odsunula bokem vymlácenou slámu. Frekvence mlácení je vyšší než s cepem a cílení úderu také. Problém mlátiček, které mají lidé ve stodolách, je to, že byly poháněny tzv. stabiláky – tedy stabilními motory na naftu nebo na silovou elektřinu – takže opět závislost na ropě. (o velikosti, kapacitě a obsluze několika lidmi nemluvě) Pravda, dříve se používaly k pohonu žentoury, tedy mechanismy převodující pomalou koňskou sílu do pohonu stroje. Ale málokdo má funkční, zabírá to hodně místa a koně chtějí žrát, i když nepracují.
Na oves, který je podobný rýži, by šly asi použít šlapací mlátičky, které používají v Asii na rýži. Jde o buben s hřeby a obilky jsou v podstatě z laty rýže vyčesávány.
Čas od času sleduji videa na youtube.com na téma small scale grain treshing. Třeba tam naleznete inspiraci pro experimenty. Držím palce.
Díky za tip na mlácení hráběmi, chvíli mi trvalo, než jsem si představil, jak hráběmi mlátíte, ale už je mi to jasné:-)
Šlapací mlátička je výborný tip i proto, že bych chtěl časem vyzkoušet i pěstování rýže. Zajímavé kousky ručních mlýnků, mlátiček, čističek a šrotovníků mají v ostravském muzeu:
http://www.mlejn.com/Muzeum/
Mají i FB stránky: https://www.facebook.com/pages/Muzeum-a-galerie-Mlejn/162953043719665
Mlátičku jako buben s hřeby jsem viděl v Polsku – poháněnou klikou. Akorát, že všechno to padalo na jedno hromadu – zrní, plevy i sláma.
Zkusil jsem dat do bazoše dotaz mlátička a upřímně jsem nečekal že jich bude tolik:
http://www.bazos.cz/search.php?hledat=ml%C3%A1ti%C4%8Dka
je tam i jedna z Olomouce 🙂
S pozdravem Honza Vrana
Dobrý den, po přečtení článku i reakcí se podělím o zkušenosti. Mám tu čest a ulehčení práce v naší cestě, že bydlíme a pracujeme ve skanzenu, takže většinou sáhneme do expozice pro to, co potřebujeme. My osobně mlátíme s tzv. cepovou mlátičkou. Je to bedna s vyvedenou hřídelí, na které jsou uvnitř napojeny tlouky – cepy. Pravda, je k tomu potřeba motor, ale lze vyrobit i cepovku na kliku, které také existovaly a utáhly je i starší děti. Výroba či samovýroba není až tak absurdní, jako klasická bubnová mlátička a pravda, staré nejsou vždy zachovalé. Je i bezpečnější a rychlejší oproti cepům, mohou u toho asistovat i děti. Mohu poslat fotku. Vedle toho nám do skanzenu lidé staré zemědělské předměty nabízejí za odvoz. My již většinou vše odmítáme. Mohu dohodit info.
S pozdravem Petra
Díky za komentář. Mohl bych poprosit o zaslání fotky a případně i tipu na někoho se starou mlátičkou? Můj email: potravinovezahrady@centrum.cz
Díky.
Pro predstavu jak jsou reseny mlatici stroje:
theses.cz/id/y35xkh/downloadPraceContent_adipIdno_14734
http://www.historie-zt.estranky.cz/fotoalbum/__-pestovani-a-sklizen/rucni-mlaticka/
http://www.leadingfarmers.cz/shop/?ix=96&link=
http://www.skatec.cz/ai-mbat.php
ahoj. muzu se te poptat, tendle rok budu take pestovat oves, jak si ho sazel, pises ze do dvou radku a ze rozestup 35 cm. zajima mne ale jestli si udelal ryhu malou a tam dal semeno, nebo si nejakim strojkem nebo jak si sel…takhle do dvou radku.pripadne jak hluboko..? ja chci sazet 6 kilo ovse mam.dik za odpoved. drudriger
Na sklizeň menších ploch stačí sehnat starší šlechtitelský kombajn.
http://www.nasetraktory.eu/forum/viewtopic.php?f=7&t=57185
Tento Osevan se vyráběl i jako stacionární s elektromotorem.
Nahý oves od hrachu lze oddělit pomocí sít s podélnými dírami o šířce 3 – 3,5 mm. Myslím si, že bude velký problém s rozdílnou zralostí zrna těchto dvou plodin.
Zdravím všechny. Tak jsem brouzdal a našel tuhle jednoduchou mlátičku na rýži kterou by snad mohl zvládnout vyrobit každý kutil a pro pohon použít el. motor https://www.youtube.com/watch?v=1LQjGJ3P9pU
Pěstuji už roky stejnou odrůdu ovsa z Gengelu jako ty a to ještě na větší víměře.
Psal sem jim o svém nápadu se zpracováním ovsa, vyšlo to i v Bioměsíčníku.
Suché klasy ovsa ostříhám na poli nůžkama (zahradnické či jiné) a zbylá stébla pokosím a použiji jako nástylku.
Suché!!! klasy ovsa pak POMELU na mlýnku na maso s co největšími oky na pasírování a vyčistím přesípáním z belíku do belíku když vane vítr.
Čím rychleji se mele tím se víc zrnek někdy rozpůlí, ale stejně jich zůstane dost na další výsadbu a zbytek na jídlo.
Melu a čistím takhle jednoduše i čočku, mák, sóju, žito.
Ať se nadále daří.
Fy. reinhardt vyrába baterkovy kombajn -0,5kg obilia za 5 min.
Jestli jste mlátil čerstvě sklizené obilí, není divu, že z něj nevypadlo všechno (jestli jsem četl nepozorně a přeskočil to, omlouvám se). Dřívější postup byl trochu delší – obilí se nechávalo ve snopech na poli doschnout, dojít. Pro Vás v malém – pro co nejmenší ztráty – by mohlo stačit zavěšení snopků někde ve stodole nebo pod kolnou na průvanu, s plachtou pod nimi a sledovat, jak se se schnutím hmoty začínají dotahovat a uvolňovat i původně ne plně dozrálá zrna. Malé mlátičky jako vzor, popřípadě i třeba některé starší k odprodeji budou mít ve šlechtitelkách, obyčejně na el. pohon, to by šlo upravit i na kliku. Tam byste získal i zkušenosti s tím jak se o obilí po sklizni postarat. Otázka delší slámy a jejího množství není v nijakém vztahu. Jestli potřebuji více slámy a mám krátkostébelnou odrůdu, dám jí prostě na větší plochu. Výnos u ovsa je dán množstvím sklizených obilek a též jejich hmotností. Cílem nemusí být co nejvyšší počet, ale jejich vyrovnanost, co nejméně tzv. zadiny. Na ploše, kterou jste osel vyrostlo více odnoží, než kolik by jich vyrostlo v zapojeném porostu. Sklidil jste více lat, tedy v konečném výsledku více zrn v různé velikosti a hmotnosti, ale i v různém stupni dozrávání. Vzhledem k tomu, že Vás nikdo nenutí abyste vyráběl kvalitu vhodnou pro mlýnské nebo jiné účely, nejspíše neuvažujete ani o nějakém třídění. Ale pro účely výsevu byste měl z daného osiva přece jen vytřídit tu nejvyšší kvalitu. Udržíte tím vyrovnanost porostu, jednotnější dozrávání. V podstatě docela slušné vyhodnocení pokusu, který bych zařadil do experimentální archeologie.
Jak z ovsa odstraňujete zdraví škodlivý vousek (jemné chloupky umístěné na opačném konci zrna, než je klíček.)? Děkuji
A lot of thanks for every one of your effort on this web site. My mum really likes conducting investigation and it’s really simple to grasp why. My spouse and i hear all relating to the compelling way you present good ideas on this website and as well inspire contribution from other ones on this concern plus our princess is truly starting to learn a whole lot. Take advantage of the remaining portion of the new year. Your conducting a really great job.
lauralee520.tumblr.com/ https://lauralee520.tumblr.com/