Srovnání šesti odrůd dýní včetně chuťového testu

Mezi druhy tykve velkoplodé a tykve obecné existuje obrovská odrůdová rozmanitost. Ta se projevuje nejen v barevných a tvarových rozdílech plodů, ale také v jejich odlišných chuťových vlastnostech. Tady je srovnání šesti odrůd, které jsem letos pěstoval.

Abych se vyhnul příliš jednostrannému subjektivnímu hodnocení chuťových vlastností dýní, uspořádal jsem v rámci kurzu Základy potravinové bezpečnosti chuťový test, do něhož jsem zapojil účastníky kurzu. Pod každou odrůdou je vždy nejprve můj popis chuťových vjemů (moje hodnocení) a následně slovní charakteristiky účastníků kurzu (chuťový test).

Foto výše: Šest odrůd dýní, šest různých chutí. Zprava: Sweet Meat Oregon Homestead, červené a zelené hokaido, tykev špagetová, Sugarloaf Delicata, Blue Ballet.

Sweet Meat Oregon Homestead. Odrůda vyšlechtěna americkou nezávislou šlechtitelkou Carol Deppe. Veliká rostlina s mohutnými šlahouny. Plody jsou spíše větších rozměrů o váze 5 – 10 kg. Jádrová část se semeny zabírá jen malý podíl z plodu, takže jedlá dužnina je velmi mohutná. Průměrné výnosy na jednu rostlinu jsou tři plody.

Moje hodnocení: Chuťově jsou plody poměrně nasládlé. Existují rozdíly ve sladkosti mezi různými plody. Sladší plody má jen odrůda Sugarloaf Delicata (sladké brambory). Dužnina je lehce vodnatá, i když ne tolik jako u tykve špagetové. Pyré z této odrůdy je ideální na dýňovou polévku, dýňový koláč nebo jako příloha k masu. Nasládlá chuť dodává dýni specifické aroma, které se při častém používání může zprotivit. Potom teprve vynikne chuťově neutrální a mezi účastníky kurzu nejhůře hodnocená tykev špagetová.

Chuťový test: Vodovější než červené hokaido, polévka; tu bych použil na kandování, sladká; sladká hodně, polévky; sladká, více vodnatá než hokaido; polévka; sladké oranžové mňam, do koláčů; vodnaté, středně sladké, oříšky.

Červené hokaido (Red Kuri). Klasický hokaidový typ dýně vyšlechtěný v Japonsku. Ve Francii je tato odrůda známá pod názvem Potimarron, Britové ji označují jako Onion Squash. Dýně proslulá svou kaštanovou chutí. Váha plodu je 1,5 – 2 kg. Plodnost slušná.

Moje hodnocení: Dýně je nepatrně nasládlá a mezi šesti testovanými odrůdami je druhá nejmoučnatější hned za odrůdou Blue Ballet. Je moučnatější než zelené hokaido. Ideální jako příloha k jídlům, nebo zapečená v troubě.

Chuťový test: Hutná → samostatné jídlo – kaše na slano; moučnatá; sladká, polévky…; rybí chuť – moučná; místo brambor – příloha; víc moučná než zelené hokaido, nejsladší z hokaid; moučnější než Sweet; hodně moučné.

Zelené hokaido. Většina odrůd hokaidového typu vyšlechtěných v Japonsku má zelenou barvu. Zelená hokaida nejsou u nás tak známá jako červená a hůře se i prodávají. Což mohu potvrdit z vlastní zkušenosti. Když jsem byl v Olomouci na trhu prodat přebytky dýní, po červených hokaidech se jenom zaprášilo, zatímco zelená se prodávala o poznání hůře. Kvalitou dužniny ani chuťovými vlastnostmi ovšem zelená hokaida nijak nezaostávají za červenými. Plody mají zploštělý tvar o hmotnosti 2 – 3 kg. Jsou tedy o něco větší než červené hokaido.

Moje hodnocení: Jemná máslová chuť, lehce moučnatá. Výborná nakrájená na kostičky v polévce.

Chuťový test: Vodovější než červené hokaido – polévka; moučnaté; méně sladké; míň moučné, nejmíň z hokaid moučné, svěží lehká chuť; na stejno jak červené.

Blue Ballet. Plody hruškovitého tvaru s modrošedou slupkou. Váha plodu je cca 3 kg. Nevýhodou této odrůdy je velice nízká plodnost – jen asi 2 plody na rostlinu. (Potvrdil mi to i Karel Tachecí, který ji zkoušel pěstovat.) Vyvážit tento nedostatek můžou jen zajímavé chuťové vlastnosti, které jiné odrůdy postrádají a z toho plynoucí specifický způsob použití v kuchyni.

Moje hodnocení: Nejmoučnatější odrůda se suchou drobivou dužninou. Použití na tykvové noky, placičky či do chlebového těsta.

Chuťový test: Kaštany, hrachová kaše, smažení placek; není špatná, ale…; moučnatá hodně, hodně suchá, placičky; moučnatá víc než červené hokaido, méně sladké, suchá konzistence – dobrá asi na placičky z pyré kvůli malému obsahu vody; příliš moučná; hodně moučná, hustá, míň sladká než červené hokaido, zvláštní příchuť „rybiny“; ale zajímavá chuť; hyper moučná.

——————————————————————————————————————————————————–

První čtyři odrůdy spadají pod druh tykve velkoplodé. Následující dvě jsou z druhu tykve obecné; podoboně jako cukety nebo patizóny.

——————————————————————————————————————————————————–

Sugarloaf Delicata (sladké brambory). Velice plodná odrůda s kratšími šlahouny a drobnějšími pruhovanými plody. Vyšlechtěná James R. Baggettem v roce 1990. Má menší a sladší plody než většina odrůd tohoto typu sladkých tykviček. Odrůda má dvě zásadní přednosti. Malé plody stihnou dozrát i v chladnějších podmínkách a lze je velice dlouho skladovat. Při správném uskladnění vydrží mnohé plody i déle než rok.

Moje hodnocení: Intenzivní sladká chuť. Nejsladší ze všech odrůd. Doma ji někdy používáme jako přílohu k jídlům místo brambor, k nimž má tento typ dýní chuťově blízko. Chuť se výrazně mění tím, jak plody při skladování stárnou. Nejlepší je ihned po sklizni. Časem se stává vodnatější.

Chuťový test: Lahůdka → dezert, sladký krém; nejvíce sladká – dýňový koláč by z ní byl určitě super; sladká nejvíc; mňam na koláč a pyré; slaďounká, hustá, výborná, nejvíc sladká; na sladké recepty; hodně sladká, moučnější, nějaká chuť navíc.

Tykev špagetová. Tykev špagetová byla objevena asi před osmdesáti lety a je pro ni typická špagetová vláknitá struktura dužniny plodu. Patří mezi nejplodnější odrůdy. Skladovatelnost mnohých plodů je až jeden rok, některé vydrží i déle.

Moje hodnocení: Nejvíce vodnatá dužnina. Neutrální chuť dužninu předurčuje k dalšímu zpracování v kuchyni. Skvělá je rozpůlená, upečená v troubě a po vytažení okořeněná a posypaná strouhaným sýrem. Dlabeme ji vidličkou přímo ze slupky. Jednoduché, málo pracné jídlo.

Chuťový test: Dochutit; asi nejméně sladká, tedy vhodná pro slanou kuchyni; nejméně sladká, k zelenině; jako sladší cuketa (závin?), málo sladká; zkusil bych z ní závin; vláknitá, jemná chuť, nejmíň sladká ze všech dýní; jako příloha ideální (méně výrazná); jako bramborová kaše, hodně vodnatá, moc vodnatá.

Na závěr připojuji zhodnocení dýní od nejchutnější po nejméně chutnou odrůdu dle výsledků chuťového testu. Hodnotilo se neochucené dýňové pyré vzniklé asi dvouhodinovým pečením dýní v troubě při teplotě 180 °C. Hodnotilo se na škále 1 – 6, kdy 6 znamenalo nejchutnější a 1 nejméně chutná. Každá odrůda mohla získat jakékoli číslo. Celkem hodnotilo 10 hodnotitelů. Čili maximální dosažitelná hodnota byla 60 a minimální 10.

—————————————————————————————————————————————————

O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Organizuje a lektoruje kurzy
Design permakulturní zahrady a Základy potravinové bezpečnosti.